1書念婦人復得她的產業以利沙告訴那婦人(她的兒子曾被以利沙救活),說:“你和你全家要動身,離開這裡,住在你可以寄居的地方,因為耶和華宣布了將有饑荒,這饑荒要臨到這地七年。”
1Li profeta Eliseo quiâtinac riqßuin li ixk li quiqßuirtesîc lix yum ut quixye re nak li Kâcuaß tixtakla li cueßej saß li naßajej aßan chiru cuukub chihab. Quixye re nak tâxic chi cuânc saß jalan naßajej.
2那婦人就動身,按照神人所說的去作。她和她的全家離去,住在非利士地七年。
2Li ixk quixbânu joß quiyeheß re. Cô rochbeneb li rechßalal chi cuânc saß lix naßajeb laj filisteo. Cuukub chihab quicuan aran.
3七年結束的時候,那婦人從非利士地回來,就去為自己的房屋、田產哀求王。
3Nak quinumeß li cuukub chihab, li ixk quisukßi cuißchic Israel. Cô riqßuin li rey chixtzßâmanquil chiru nak tixqßue cuißchic re li rochoch ut lix chßochß.
4那時王正在和神人的僕人基哈西交談,說:“請你向我講述以利沙所作的一切大事。”
4Li rey yô chi âtinac riqßuin laj Giezi, lix môs li profeta Eliseo. Li rey quixye re laj Giezi nak tixserakßi re chixjunil li sachba chßôlej ut li milagros li quixbânu li profeta.
5他正向王講述以利沙叫死人復活的事的時候;看哪,以利沙曾救活她的兒子的那婦人來為她的房屋、田產哀求王。基哈西說:“我主我王,這就是那婦人了,她的這個兒子就是以利沙救活的了。”
5Laj Giezi yô chixyebal re nak li profeta quixqßue cuißchic xyußam jun li camenak nak li ixk quicuulac riqßuin chixtzßâmanquil chiru nak tâqßuehekß cuißchic re li rochoch ut lix chßochß. Laj Giezi quixye: —At rey, aßan aßin li ixk li quiqßueheß cuißchic xyußam lix yum xban li profeta. Ut aßan aßin li al li quiyoßobtesîc, chan.
6王問那婦人,她就告訴他一切事。於是王指派一個太監給他,說:“把所有屬於她的,以及從她離開此地直到現在,她田地的一切出產都歸還她。”
6Li rey quixye re li ixk nak tixserakßi re chixjunil li quicßulman. Li ixk quixbânu joß quixye li rey. Chirix aßan li rey quixye re jun li cuînk li natenkßan re nak tixtenkßa li ixk. Quixye re: —Tâkßaxtesi re li ixk chixjunil li quicuan re junxil ut tâqßue ajcuiß re lix tzßak li acuîmk li qui-el saß lix naßaj chiru li cuukub chihab nak mâ ani, chan.
7亞蘭王便.哈達患病以利沙來到大馬士革。亞蘭王便.哈達患了病。有人告訴他說:“神人來到這裡了。”
7Chirix aßan li profeta Eliseo cô saß li tenamit Damasco. Laj Ben-adad, lix reyeb laj Siria yaj. Quiyeheß resil re nak cuan li profeta Eliseo aran Damasco.
8王對哈薛說:“你帶著禮物,去見神人,託他求問耶和華說:‘我這病能痊愈嗎?’”
8Li rey quixye re laj Hazael: —Ayu riqßuin lix profeta li Dios ut tâcßam junak xmâtan. Tâye re nak tâtijok ut tixpatzß re lix Dios ma tânumekß li yajel li cuanquin cuiß, chan.
9於是哈薛去見以利沙。他帶著禮物,就是大馬士革各樣的美物,由四十匹駱駝馱著,去站在他的面前,說:“你的兒子亞蘭王便.哈達派我到你這裡來,問你說:‘我這病能痊愈嗎?’”
9Laj Hazael cô riqßuin laj Eliseo. Quixcßam chirix caßcßâl chi camello li yôqueb chirîkanquil li cßaßak re ru châbil li na-el Damasco re tixsi re li profeta. Laj Hazael quicuulac cuan cuiß laj Eliseo ut quixye re: —Li rey Ben-adad li nacatxra joß jun yucuaßbej, xinixtakla chixpatzßbal âcue ma tânumekß li yajel li cuan cuiß malaj ut incßaß, chan.
10以利沙對他說:“你去告訴他說:‘你一定會痊愈的’,但耶和華指示我,他一定要死。”
10Li profeta Eliseo quixye re: —Ye re nak tâqßuirâk usta li Kâcuaß xcßut chicuu nak tâcâmk, chan.
11以利沙定睛看著他,直到他感到侷促不安;然後,神人哭了起來。
11Li profeta Eliseo quixlema saß ru laj Hazael ut laj Hazael chßißchßiß quirecßa. Laj Eliseo qui-oc chi yâbac.
12哈薛說:“我主為甚麼哭起來了?”他回答:“因為我已知道你要對以色列人施行的惡事。他們的城堡,你要放火焚燒;他們的年輕人,你要用刀殺死;他們的嬰孩,你要摔死;他們的孕婦,你要剖開。”
12Laj Hazael quixye re: —At profeta Eliseo, ¿cßaßut nak yôcat chi yâbac? chan. Ut li profeta quixye re: —Yôquin chi yâbac xban nak ninnau nak lâat tatrahobtesînk reheb laj Israel. Lâat tâcßat li rochocheb li teßxcol cuiß ribeb. Tâcamsiheb li sâj cuînk ut tâsaqßueb chiru pec li cocßal nak tâcamsiheb. Ut tâset chi chßîchß lix saßeb li yaj aj ixk, chan.
13哈薛說:“你僕人算甚麼?不過是一條狗罷了;怎可以作這樣的大事呢?”以利沙說:“耶和華已指示我,你要作王統治亞蘭。”
13Laj Hazael quixye re: —¿Chanru nak tinbânu chi joßcan? Lâin mâcßaß nin-oc cuiß. Chanchanin tzßiß, chan. Laj Eliseo quixye re: —Li Kâcuaß xcßutbesi chicuu nak lâat tat-oc chokß xreyeb laj Siria, chan.
14於是他離開以利沙,回到他主人那裡。便.哈達對他說:“以利沙對你說了些甚麼呢?”他說:“他對我說:‘你一定痊愈的。’”
14Ut laj Hazael quisukßi riqßuin li rey Ben-adad. Nak li rey quixpatzß re cßaßru quixye li profeta Eliseo, laj Hazael quixye re: —Li profeta xye cue nak tatqßuirâk, chan.
15便.哈達被殺身亡第二天,哈薛拿被窩浸在水裡,然後蒙住便.哈達的面,他就死了;於是哈薛接續他作王。
15Abanan, saß li cutan jun chic laj Hazael quixchap jun li pimil tßicr. Quixtzßa saß haß ut quixqßue saß xnakß ru li rey re tâtzßap xmusikß toj retal quixcamsi. Ut laj Hazael qui-oc saß xcuanquil chokß rêkaj.
16約蘭作猶大王(代下21:1~7)以色列王亞哈的兒子約蘭第五年,猶大王約沙法還在的時候,猶大王約沙法的兒子約蘭登基作了王。
16Yô roß chihab roquic chokß xreyeb laj Israel laj Joram li ralal laj Acab nak laj Joram li ralal laj Josafat qui-oc chokß xreyeb laj Judá.
17他登基時是三十二歲;在耶路撒冷作王八年。
17Cablaju xcaßcßâl chihab cuan re nak qui-oc chokß rey. Cuakxakib chihab quicuan saß xcuanquil aran Jerusalén.
18他照著以色列諸王的道路而行,好像亞哈家所行的;因為他娶了亞哈的女兒為妻,並且行耶和華看為惡的事。
18Li rixakil, aßan lix rabin laj Acab. Laj Joram quixbânu li mâusilal joß queßxbânu chixjunileb lix reyeb laj Israel. Quixbânu li incßaß us chiru li Kâcuaß.
19但耶和華因他僕人大衛的緣故不願毀滅猶大,卻要照他應許大衛的,賜給他和他的後裔永遠有香燈延續。
19Abanan li Kâcuaß incßaß quixsach ruheb li ralal xcßajol laj Judá xban nak quixyechißi re laj David laj cßanjel chiru nak junelic cuânk junak reheb li ralal xcßajol tâoc chokß rey.
20以東人和立拿人背叛猶大(代下21:8~10)約蘭王在位的日子,以東人反叛,脫離猶大人的手,自己立王統治本國。
20Nak laj Joram cuan saß xcuanquil aran Judá, eb laj Edom queßpletic riqßuin. Eb laj Edom queßrisi ribeb rubel xcuanquil ut queßxxakab xreyeb.
21於是約蘭過到撒益去,並且帶著他所有的戰車。他夜間起來攻擊包圍他和他的戰車軍長的以東人,他的軍民卻逃回自己的帳棚去了。
21Laj Joram cô Zair rochbeneb chixjunileb lix carruaje. Eb laj Edom queßxsut li tenamit. Abanan chiru li kßojyîn laj Joram ut eb li nequeßchßeßoc reheb lix carruaje queßru chi êlelic. Ut eb li soldados queßxjeqßui ribeb ut queßcôeb saß rochocheb.
22於是以東人背叛,脫離猶大人的手,直到今日;那時立拿人也同時背叛。
22Eb laj Edom queßrisi ribeb rubel xcuanquileb laj Judá. Toj chalen anakcuan nequeßxtakla ribeb xjuneseb. Joßcan ajcuiß li tenamit Libna. Saß eb ajcuiß li cutan aßan queßpletic riqßuineb laj Judá ut queßrisi ribeb rubel xcuanquil.
23約蘭其餘的事蹟和他所行的一切,不是都寫在猶大列王的年代誌上嗎?
23Lix comon li cßaßak re ru li quixbânu li rey Joram tzßîbanbil retal saß li hu Crónicas, li tzßîbanbil cuiß retalil li quilajeßxbânu lix reyeb laj Judá.
24約蘭和他的祖先同睡;人把他埋葬在大衛城和他的祖先一起;他的兒子亞哈謝接續他作王。
24Li rey Joram quicam ut quimukeß saß lix tenamit li rey David bar queßmukeß cuiß lix xeßtônil xyucuaß. Ut aß chic laj Ocozías li ralal qui-oc chokß rey chokß rêkaj laj Joram.
25亞哈謝作猶大王(代下22:1~6)以色列王亞哈的兒子約蘭在位第十二年,猶大王約蘭的兒子亞哈謝作猶大王。
25Yô cablaju chihab roquic chokß xreyeb laj Israel laj Joram, li ralal laj Acab, nak laj Ocozías li ralal laj Joram qui-oc chokß xreyeb laj Judá.
26他登基時是二十二歲,在耶路撒冷作王一年。他母親名叫亞他利雅,是以色列王暗利的孫女。
26Cuib xcaßcßâl chihab cuan re laj Ocozías nak qui-oc chokß rey. Jun chihab quicuan saß xcuanquil aran Jerusalén. Lix naß, aßan lix Atalía li ri laj Omri, li quicuan chokß xreyeb laj Israel.
27他照著亞哈家的道路而行,行耶和華看為惡的事,好像亞哈家一樣,因為他是亞哈家的女婿。
27Laj Ocozías quixbânu li mâusilal chiru li Kâcuaß joß queßxbânu eb li ralal xcßajol laj Acab xban nak laj Joram, aßan xhiß laj Acab.
28亞哈謝與亞哈的兒子約蘭往基列的拉末,同亞蘭王哈薛交戰;亞蘭人擊傷了約蘭。
28Laj Ocozías lix reyeb aj Judá quixjunaji rib riqßuin lix reyeb laj Israel re teßxic chi pletic riqßuin laj Hazael lix reyeb laj Siria. Lix reyeb laj Israel, aßan laj Horam li ralal laj Acab. Queßpletic aran Ramot li cuan saß xcuênt Galaad. Eb laj Siria queßrocsi xyajel laj Joram.Laj Joram quisukßi Jezreel re tixban rib xban nak quitochßeß chak nak quicuulac chi pletic aran Ramot riqßuin laj Hazael lix reyeb laj Siria. Xban nak yaj laj Joram, joßcan nak laj Ocozías cô Jezreel chirilbal laj Joram, li ralal laj Acab.
29約蘭於是回去,到耶斯列治傷,就是當他攻打亞蘭王哈薛時,亞蘭人在拉末擊傷他的。猶大王約蘭的兒子亞哈謝因為亞哈的兒子約蘭病了,所以下到耶斯列去探望他。
29Laj Joram quisukßi Jezreel re tixban rib xban nak quitochßeß chak nak quicuulac chi pletic aran Ramot riqßuin laj Hazael lix reyeb laj Siria. Xban nak yaj laj Joram, joßcan nak laj Ocozías cô Jezreel chirilbal laj Joram, li ralal laj Acab.