1約押勸諫大衛有人告訴約押:“看哪!王正在為押沙龍悲哀哭泣。”(本節在《馬索拉抄本》為19:2)
1Queßxye resil re laj Joab nak li rey David yô chi yâbac ut ra saß xchßôl chirix lix camic laj Absalón.
2那一天,眾人勝利的歡樂變成了悲哀,因為他們聽說王為他的兒子傷痛。
2Lix sahileb saß xchßôl nak nequeßrêchani li plêt quisukßi chokß rahil chßôlej xban nak ra saß xchßôl li rey David chirix lix camic li ralal.
3那一天,眾人偷偷進城,就像軍人從戰場上逃跑,羞愧地偷偷回來一樣。
3Nak eb li soldados queßcuulac, chi mukmu queßoc saß li tenamit joß nequeßxbânu li yôqueb xxutân nak nequeßêlelic chak saß li plêt.
4王蒙著臉,大聲哀哭,說:“我兒押沙龍啊!押沙龍,我兒,我兒啊!”
4Li rey David quixtzßap li ru ut quiyâbac chi cau. Quixye: —¡At Absalón! ¡At cualal! ¡At cualal! chan.
5約押進了屋子去見王,說:“你所有的臣僕今天救了你的性命,和你兒女妻室的性命,你今天卻使他們滿面羞愧;
5Laj Joab cô saß rochoch li rey ut quixye re: —Anakcuan xacßut xxutâneb lâ soldados li nequeßcßanjelac châcuu. Aßaneb xeßcoloc âcue ut xeßxcol ajcuiß lâ cualal âcßajol ut eb lâ cuixakil joß eb li ixk li cuanqueb âcuiqßuin.
6你愛那些恨你的,恨那些愛你的。因為你今天表明了你不重視將帥和臣僕;我今天才明白,如果押沙龍活著,我們大家都死去,你就歡喜了。
6Lâat xicß nacacuileb li nequeßrahoc âcue ut li incßaß nequeßrahoc âcue nacaraheb. Châcuu lâat mâcßaß nequeßoc cuiß li soldados li nequeßcßanjelac châcuu, chi moco li nequeßtaklan saß xbêneb. Anakcuan ninnau nak cui ta toj yoßyo laj Absalón, sa raj saß âchßôl usta ac xocamsîc chikajunilo lâo.
7現在請你起來,出去,說些安慰你僕人們的話。我指著耶和華起誓,如果你不出去,今夜就必沒有一人留下來與你在一起。這禍患就比你從幼年到現在所遭受的一切禍患更厲害了。”
7Ayu chirix cab ut tâcßojob xchßôleb lâ soldados xban nak cui incßaß nacabânu aßan, saß xcßabaß li Kâcuaß, lâin ninye âcue nak mâ jun chic reheb lâ soldados teßoquênk châcuix. Chiru ajcuiß li kßojyîn aßin tateßxcanab âjunes. Ut mâre aßan li kßaxal ra tâcßul chiruheb li raylal xacßul chalen saß âsâjilal, chan.
8於是王起來,坐在城門口。有人告訴眾民說:“看哪!王坐在城門口。”於是眾人都來到王的面前。以色列人已經逃跑,各回自己的家去了。
8Joßcan nak laj David cô ut quichunla cuißchic chire li oquebâl re li tenamit. Eb li tenamit queßrabi resil nak cuan aran ut chixjunileb li soldados queßxchßutub ribeb riqßuin. Nak yô chi cßulmânc aßin, chixjunileb laj Israel, li queßoquen chirix laj Absalón yôqueb chi êlelic ut queßcôeb saß li rochocheb.
9以色列眾支派的人都紛紛議論,說:“王曾經拯救我們脫離仇敵的手,又救了我們脫離非利士人的手,現在他卻躲避押沙龍,離開這地逃走了。
9Yalak bar saß chixjunil li naßajej Israel yôqueb chixcuechßinquil ribeb chi ribileb rib. Yôqueb chixyebal: —Li rey David coxcol chiruheb li xicß nequeßiloc ke. Xoxcol chiruheb laj filisteo. Abanan anakcuan xcanab lix tenamit ut x-êlelic chiru laj Absalón xban xxiu.
10我們所膏立統治我們的押沙龍,已經在戰場上死了。現在你們為甚麼不出聲請王回來呢?”
10Lâo xkaxakab laj Absalón chokß karey ut anakcuan xcamsîc chak saß li plêt. ¿Cßaßut nak incßaß xeßxtzßâma chiru li rey David nak tâsukßîk chak? chanqueb.
11大衛回耶路撒冷京城大衛王派人去見撒督祭司和亞比亞他,說:“你們要對猶大的眾長老說:‘你們為甚麼在請王回宮的事上落在人後頭呢?全以色列請王回宮的話已經傳到王和王宮那裡去了。
11Li rey David quirabi resil li cßaßru yôqueb chixyebal. Joßcan nak quixtakla xyebal reheb laj Sadoc ut laj Abiatar, eb laj tij: —Tex-âtinak riqßuineb li nequeßcßamoc be saß xyânkeb laj Judá ut patzßomak reheb cßaßut nak yôqueb chi bâyc chixtzßâmanquil chicuu nak tinsukßîk cuißchic saß li cuochoch. Eb aßan raj li xbên li xeßxtzßâma chicuu nak tinsukßîk.
12你們是我的兄弟,我的骨肉至親,為甚麼在請王回來的事上,倒落在人後頭呢?’
12Lâex cuechßalal. Kacomon kib. ¿Cßaßut nak yôquex chi bâyc chixtzßâmanquil chicuu nak tinsukßîk cuißchic saß cuochoch? Lâex raj li xbên li xetzßâma chicuu nak tinsukßîk, chan.
13你們又要對亞瑪撒說:‘你不是我的骨肉至親嗎?我若不立你代替約押,在我面前作軍隊的元帥,願 神重重地懲罰我,並且加倍嚴厲地懲罰我。’”
13Laj David quixye reheb nak teßxye re laj Amasa chi joßcaßin: —¿Ma mâcuaß ta biß lâat cuechßalal? Chalen anakcuan lâat chic tattaklânk saß xbêneb lin soldados chokß rêkaj laj Joab. Aß taxak li Dios chiqßuehok cue chixtojbal inmâc cui incßaß tinbânu li cßaßru yôquin chixyechißinquil âcue, chan.
14這樣,大衛挽回了猶大眾人的心,好像一人的心。於是他們差派人去見王,說:“請你和你的眾臣僕都回來!”
14Ut queßxcßul xchßôl li cßaßru quitaklâc xyebal reheb xban laj David. Ut chixjunileb li cuanqueb Judá junajeb xchßôl nak queßxtakla resil nak laj David tâsukßîk rochbeneb chixjunileb li nequeßcßanjelac chiru.
15王就回來,到了約旦河。猶大人也來到吉甲,要去迎接王,接王過約旦河。
15Quisukßi ut li rey David. Quicuulac cuan cuiß li nimaß Jordán. Eb li cuanqueb Judá queßcôeb Gilgal re xcßulbal li rey ut re ajcuiß nak teßxtenkßaheb chi numecß jun pacßal li nimaß.
16示每與洗巴出迎巴戶琳的便雅憫人,基拉的兒子示每,急忙與猶大人一同下去迎接大衛王。
16Ut laj Simei quixsêba rib chi xic chixcßulbal li rey David chirixeb laj Judá. Laj Simei, aßan ralal laj Gera. Bahurim xtenamit. Ut laj Gera, aßan xcomoneb li ralal xcßajol laj Benjamín.
17與示每同來的有一千便雅憫人,還有掃羅家的僕人洗巴,和他的十五個兒子,以及二十個僕人。他們都衝過約旦河去迎接王。
17Laj Simei quixcßameb chirix jun mil chi cuînk xcomoneb li ralal xcßajol laj Benjamín. Cuan rochbeneb aßan laj Siba, li quicuan chokß xmôs laj Saúl. Laj Siba quixcßam chirix oßlaju li ralal ut junmay lix môseb. Eb aßan queßnumeß jun pacßal li nimaß Jordán nak toj mâjiß nacuulac li rey.
18有人渡過渡口,把王的家眷接過去,並且照著王的心意去作。大衛過約旦河的時候,基拉的兒子示每俯伏在王面前,
18Queßnumeß jun pacßal li nimaß re nak teßxtenkßa li rey chi numecß saß li nimaß joß eb ajcuiß li cuanqueb rochben. Queßraj nak li rey tâsahokß xchßôl riqßuineb. Nak li rey quicuulac saß li nimaß, laj Simei li ralal laj Gera quixcuikßib rib chiru.
19對王說:“我主我王從耶路撒冷出來的那一天,你僕人所犯的錯,現在求我主不要歸罪於我,求你不要記念,求王也不要放在心上。
19Ut quixye re: —At rey, nintzßâma châcuu nak tâcuy inmâc. Mâqßue saß âchßôl li mâc li quinbânu châcuu nak cat-el aran Jerusalén. Incßaß taxak tâqßue saß inbên li incßaß us xinbânu.
20因為你的僕人知道自己犯了罪,所以你看,在約瑟全家之中,今天我是第一個下來迎接我主我王的。”
20Lâin ninnau nak quinmâcob châcuu. Joßcan nak lâin li xbên li xincßulun anakcuan châcßulbal, at rey. Lâin xbên cua xincßulun chiruheb chixjunileb li ralal xcßajol laj José, chan.
21洗魯雅的兒子亞比篩回答說:“示每咒罵了耶和華的受膏者,豈不該因此把他處死嗎?”
21Ut laj Abisai, lix yum lix Sarvia, quixye: —¿Ma incßaß ta biß xcßulub nak tâcâmk laj Simei xban nak catxmajecua lâat, li sicßbil âcuu xban li Kâcuaß? chan.
22大衛說:“洗魯雅的兒子們啊,我與你們有甚麼關係呢?今天你們竟與我作對!今天在以色列中,豈可有人被處死呢?難道我不知道今天我作以色列的王嗎?”
22Ut li rey David quixye: —Lâex lix yum lix Sarvia, mâcuaß lâex texyehok cue cßaßru tinbânu. ¿Cßaßut nak têraj nak tinêtakla? Lâin lix reyeb laj Israel. Lâin ninye nak mâ ani tâcamsîk saß li cutan aßin, chan.
23於是王對示每說:“你一定不會被處死!”王又向他起誓。
23Ut li rey David quixbânu li juramento ut quixye re laj Simei nak incßaß tâcamsîk.
24米非波設向大衛辯白掃羅的孫子米非波設也下去迎接王。他自從王出走那天,直到王平平安安回來的日子,都沒有修腳,沒有刮鬍子,也沒有洗衣服。
24Laj Mefi-boset, li ri laj Saúl, cô ajcuiß chixcßulbal li rey. Chalen nak cô li rey incßaß quixchßaj li rok, chi moco quixjo lix mach, chi moco quixpuchß li rakß toj retal nak quisukßi chak chi sa saß xchßôl.
25他從耶路撒冷來迎接王的時候,王問他:“米非波設啊,你為甚麼沒有與我一同離開呢?”
25Nak ac xcßulun Jerusalén, li rey quixye re: —At Mefi-boset, ¿cßaßut nak incßaß côat chicuix? chan.
26他回答:“我主我王,你僕人是瘸腿的;那天,我心裡想我要預備驢子,可以騎上,與王一同離開,但是我的僕人卻欺騙了我,
26Laj Mefi-boset quixye re: —At rey, lâat nacanau nak incßaß ninbêc. Lâin quinye re lin môs nak tixyîb rix lin bûr re nak tinxic châcuix. Abanan lin môs xinixbalakßi.
27又在我主我王面前毀謗你僕人。但我主我王像 神的使者一樣,現在,你看怎樣好,就怎樣行吧!
27Lin môs xyoßob ticßtiß chicuix châcuu, at rey. Abanan, lâat chanchanat lix ángel li Dios. Lâat tâbânu li cßaßru nacanau nak us xbânunquil.
28因為我祖父全家的人,在我主我王面前都算不得甚麼,都不過是該死的人;你卻使僕人在你席上與你一同吃飯。我還有甚麼權利再向王哀求甚麼呢?”
28Chixjunileb lix comon lin yucuaß xcßulubeb raj nak catakla xcamsinquileb chixjunileb, at rey. Abanan lâat xinâqßue chi cuaßac âcuochben. Mâcuaß incßulub nak tintzßâma usilal châcuu, at rey, chan.
29王就對他說:“你為甚麼再提你的事呢?我已經決定,你與洗巴要均分那地。”
29Li rey quixye re: —¿Cßaßru aj e nak toj yôco chi âtinac chirix aßan? Ac xinye nak têjach li chßochß chêrix âcuochben laj Siba, chan.
30米非波設對王說:“我主我王既然已平平安安回宮,所有的一切就都任憑洗巴拿去好了。”
30Ut laj Mefi-boset quixye: —Canâk chokß re laj Siba chixjunil li chßochß. Li kßaxal us chokß cue lâin, aßan nak xatcßulun cuißchic saß lâ cuochoch chi sa saß âchßôl, chan.
31巴西萊給大衛送行基列人巴西萊也從羅基琳下來,與王一同過約旦河,要在約旦河邊給王送行。
31Laj Barzilai qui-el saß xtenamit Rogelim li cuan saß xcuênt Galaad ut cô cuan cuiß li nimaß Jordán re nak târochbeni li rey nak tânumekß junpacßal li nimaß.
32巴西萊年紀非常老邁,已經八十歲。王住在巴戶琳的時候,是他供養王的,因為他是一個很富有的人。
32Laj Barzilai ac tîx chic. Câcßâl chihab cuan re. Aßan li cuînk li quiqßuehoc xtzacaêmk li rey nak cuan aran Mahanaim xban nak kßaxal biom.
33王對巴西萊說:“你與我一同過河去,在耶路撒冷與我同住,我要供養你。”
33Li rey David quixye re laj Barzilai: —Yoßo chicuix Jerusalén ut lâin tinchßolanînk âcue, chan.
34巴西萊對王說:“我活著的年日還能有多少,可使我與王一同上耶路撒冷呢?
34Abanan laj Barzilai quixye re: —At rey, lâin incßaß chic najt tincuânk saß ruchichßochß. ¿Cßaßru aj e nak tinxic Jerusalén châcuix?
35我現在已經八十歲了,還能分別美醜嗎?你僕人還能嘗出吃喝的味道嗎?我還能細聽男女歌手的聲音嗎?你僕人為甚麼要負累我主我王呢?
35Lâin cuan câcßâl chihab cue anakcuan. Mâcßaß chic naxqßue xsahil inchßôl. Incßaß chic ninnau cßaßru li sa xtzacanquil, chi moco naru tincuutzß ma sunûnc malaj ut incßaß sunûnc li cua cuucßa. Chi moco naru chic nacuabi lix bicheb li nequeßbichan. ¿Cßaßut nak tinqßue îk saß âbên re cuilbal?
36你僕人只不過與王一同過約旦河,王為甚麼要這樣賞賜我呢?
36Lâin xinchal châcuochbeninquil nak tatnumekß saß li nimaß Jordán. ¿Cßaßut nak tinâkßajcâmu riqßuin aßan?
37請讓你僕人回去,好死在我自己的城裡,埋葬在我父母的墳墓旁。看哪,你僕人金罕在這裡,請讓他與我主我王一同過河;你看怎麼好,就怎麼待他吧!”
37At rey, nintzßâma châcuu nak tâqßue inlesêns chi sukßîc saß lin tenamit re nak aran tincâmk ut tinmukekß chixcßatk lix muklebâleb lin naß inyucuaß. Cuan arin laj Quimam, li cualal. Aßan aj cßanjel châcuu. Aßan tâxic châcuix, at rey. Tâbânu riqßuin aßan li cßaßru nacacßoxla nak us xbânunquil, chan.
38王說:“金罕可以與我一同過河。你看怎麼好,我就怎麼待他。你向我所要求的,我都必為你成全。”
38Li rey quixye re laj Barzilai: —Xicak chicuix laj Quimam joß xaye. Lâin tinbânu riqßuin joß nacacßoxla nak us xbânunquil. Lâin tinbânu li cßaßru tâye cue, chan laj David.
39於是眾人都渡過約旦河,王也渡過了。王與巴西萊親嘴,為他祝福,巴西萊就回自己的地方去了。
39Chixjunileb li tenamit queßnumeß jun pacßal li nimaß Jordán. Ut quinumeß ajcuiß li rey. Quirutzß ru laj Barzilai ut quixtzßâma chiru li Dios nak târosobtesi. Chirix aßan laj Barzilai cô cuißchic saß rochoch.
40猶大人和以色列人的爭論王過了河,到了吉甲,金罕也與王一同渡河。所有的猶大人和半數以色列人,也都與王一同渡河。
40Li rey quinumeß Gilgal ut laj Quimam cuan rochben. Chixjunileb li cuanqueb Judá queßcôeb rochben li rey, joß eb ajcuiß yijach li cuanqueb Israel.
41以色列眾人都來見王,問王說:“我們的兄弟猶大人為甚麼把你偷去了,把王和王的家眷接過約旦河呢?屬大衛的人不都一樣是他的人民嗎?”
41Ut chixjunileb laj Israel queßcôeb riqßuin li rey ut queßxye re: —At rey, ¿cßaßut nak eb li kas kîtzßin li cuanqueb Judá xeßochbenin âcue nak xatnumeß saß li nimaß Jordán âcuochbeneb chixjunileb lâ cualal âcßajol ut eb lâ soldados? chanqueb.
42猶大眾人回答以色列人說:“因為王與我們的關係親密。你們為甚麼因這事而生氣呢?我們從王那裡得到甚麼吃的呢?或是他給了我們甚麼禮物呢?”
42Eb li ralal xcßajol laj Judá queßchakßoc ut queßxye: —Lâo xo-ochbenin re li rey xban nak kechßalal kib riqßuin. ¿Cßaßut nak xexjoskßoß kiqßuin? ¿Ma yôco ta biß chi cuaßac riqßuin li rey? ¿Ma xqßue ta biß kamâtan? chanqueb.Eb li ralal xcßajol laj Israel queßxye reheb: —Lâo yal ke saß xbên li rey. ¿Cßaßut nak nocoêtzßektâna? ¿Ma mâcuaß ta biß lâo kßaxal nabalo chêru lâex? Ut lâo li xbên li xkaye nak tâsukßîk cuißchic li rey, chanqueb. Ut eb li ralal xcßajol laj Judá kßaxal cau cuißchic queßâtinac chiruheb li ralal xcßajol laj Israel.
43以色列人回答猶大人說:“在王的事上,我們有十分的投入。在大衛身上,我們也與大衛比你們更有情分。你們為甚麼輕視我們呢?先說要請我們的王回來的,不是我們嗎?”但是猶大人的話比以色列人的話更強硬。
43Eb li ralal xcßajol laj Israel queßxye reheb: —Lâo yal ke saß xbên li rey. ¿Cßaßut nak nocoêtzßektâna? ¿Ma mâcuaß ta biß lâo kßaxal nabalo chêru lâex? Ut lâo li xbên li xkaye nak tâsukßîk cuißchic li rey, chanqueb. Ut eb li ralal xcßajol laj Judá kßaxal cau cuißchic queßâtinac chiruheb li ralal xcßajol laj Israel.