聖經新譯本

Kekchi

Judges

3

1耶和華留下的民族這些國的人是耶和華留下的,為要藉著他們來試驗以色列人,就是所有沒有經驗過迦南任何戰爭的人;
1Li Kâcuaß quixcanabeb lix xicß nequeßiloc reheb saß lix naßajeb laj Israel re xyalbal rixeb li ralal xcßajol eb laj Israel li toj teßyoßlâk mokon xban nak incßaß queßpletic chirêchaninquil li naßajej Canaán.
2好使以色列人的後代,那些以前沒有經驗過這些戰爭的人,知道學習爭戰。
2Quixbânu chi joßcan yal re nak teßxtzol rib chi pletic eb laj Israel, li mâjiß nequeßyoßla nak quicuan li plêt junxil.
3他留下的就是非利士人的五個首領,和所有迦南人、西頓人,以及住在黎巴嫩山上的希未人,從巴力.黑門山直到哈馬口。
3Aßaneb aßin li tenamit li queßcanabâc saß li naßajej Canaán: eb li ôb chi rey li queßtaklan saß xbêneb laj filisteo, chixjunileb laj cananeo, eb laj Sidón, ut eb laj heveo li queßcuan saß eb li tzûl re Líbano, li naticla saß li tzûl Baal-hermón toj saß li naßajej Hamat.
4他們留在那裡,為要藉著他們試驗以色列人,要知道他們是否聽從耶和華藉摩西吩咐他們列祖的誡命。
4Eb aßan queßcanabâc aran re xyalbal rixeb laj Israel ut re rilbal ma teßxbânu na li cßaßru tzßîbanbil saß li chakßrab li quiqßueheß re laj Moisés xban li Kâcuaß reheb lix xeßtônil xyucuaßeb.
5以色列人就住在迦南人、赫人、亞摩利人、比利洗人、希未人、耶布斯人中間;
5Joßcan nak eb laj Israel queßcuan saß xyânkeb laj cananeo, eb laj hiteo, eb laj amorreo, eb laj ferezeo, eb laj heveo ut eb laj jebuseo.
6他們娶他們的女兒作妻子,也把自己的女兒嫁給他們的兒子,並且事奉他們的神。
6Ut eb laj Israel queßxsumubeb li ralal xcßajol riqßuineb li ralal xcßajoleb li tenamit li queßcana aran. Ut queßxcßam ribeb saß usilal riqßuineb ut queßxlokßoni ajcuiß lix dioseb.
7俄陀聶以色列人行了耶和華看為惡的事,忘記了耶和華他們的 神,去事奉眾巴力和亞舍拉。
7Eb laj Israel queßxbânu li mâusilal chiru li Kâcuaß. Queßxcanab xlokßoninquil li Kâcuaß lix Dioseb. Aß chic eb li yîbanbil dios Baal ut eb li yîbanbil dios Asera queßxlokßoni.
8因此,耶和華的怒氣向以色列人發作,把他們完全交在兩河之間的亞蘭王古珊.利薩田的手中;以色列人服事了古珊.利薩田八年。
8Xban li mâusilal queßxbânu, cßajoß nak quijoskßoß li Dios saß xbêneb ut quixcanabeb saß rukßeb laj Cusan-risataim, lix reyeb laj Mesopotamia. Joßcan nak eb laj Israel queßcuan rubel xtakl li rey aßan chiru cuakxakib chihab.
9以色列人向耶和華哀求的時候,耶和華就為以色列人興起一位拯救者拯救他們,就是迦勒的弟弟基納斯的兒子俄陀聶。
9Tojoßnak eb laj Israel queßxyâba xcßabaß li Kâcuaß. Ut li Kâcuaß quixsicß ru jun li cuînk re tâcolok reheb chiruheb li xicß nequeßiloc reheb. Li cuînk aßan, aßan laj Otoniel, li ralal laj Cenaz. Laj Cenaz, aßan li rîtzßin laj Caleb.
10耶和華的靈臨到他身上,他就治理以色列人;他出去作戰,耶和華把亞蘭王古珊.利薩田交在他手中,他的能力就勝過了古珊.利薩田。
10Lix musikß li Kâcuaß cuan riqßuin laj Otoniel ut aßan chic laj cßamol be chiruheb laj Israel. Laj Otoniel quipletic riqßuin laj Cusan-risataim. Ut li Kâcuaß quixtenkßa laj Otoniel chi numtâc saß xbêneb.
11於是國中太平了四十年。後來基納斯的兒子俄陀聶死了。
11Incßaß chic quicuan li pletic chiru caßcßâl chihab nak toj yoßyo laj Otoniel li ralal laj Cenaz.
12以笏以色列人又行了耶和華看為惡的事,耶和華就使摩押王伊磯倫強盛起來,欺壓以色列人,因為他們行了耶和華看為惡的事。
12Queßmâcob cuißchic chiru li Kâcuaß eb laj Israel. Joßcan nak li Kâcuaß quixqßue xmetzßêu laj Eglón chi numtâc saß xbêneb. Laj Eglón, aßan lix reyeb laj Moab. Kßaxal cau rib laj Eglón chiruheb laj Israel.
13伊磯倫集合了亞捫人和亞瑪力人,前來擊敗了以色列人,佔領了棕樹城。
13Eb laj Eglón queßxjunaji ribeb riqßuineb li ralal xcßajol laj Amón ut riqßuineb li ralal xcßajol laj Amalec. Queßcuulac chi pletic riqßuineb laj Israel ut queßrêchani li tenamit Jericó li cuan cuiß nabal li cheß palmera.
14於是以色列人服事了摩押王伊磯倫十八年。
14Chiru cuakxaklaju chihab eb laj Israel queßcuan rubel xtakl laj Eglón lix reyeb laj Moab.
15以色列人向耶和華哀求的時候,耶和華就為他們興起一位拯救者,就是便雅憫人基拉的兒子以笏,是一個用左手的人。以色列人派他把貢物送給摩押王伊磯倫。
15Ut eb laj Israel queßxyâba cuißchic xcßabaß li Kâcuaß Dios. Ut li Kâcuaß quixsicß ru jun li cuînk re tâcolok reheb chiruheb laj Moab. Li cuînk li quisiqßueß ru, aßan laj Aod li ralal laj Gera ut xcomoneb li ralal xcßajol laj Benjamín. Laj Aod nacßanjelac riqßuin lix tzße ukß. Eb laj Israel queßxtakla laj Aod riqßuin laj Eglón lix reyeb laj Moab re tixqßue jun lix mâtan.
16以笏做了一把兩刃的劍,長半公尺,縛在右腿上,在衣服底下。
16Laj Aod quixyîb jun lix chßîchß caß pacßal xkßesnal. Mero vara tana li rok. Quixchßic saß xcßâmal xsaß saß li rakß saß lix nim.
17他把貢物呈獻給摩押王伊磯倫;伊磯倫原是個非常肥胖的人。
17Tojoßnak cô chixkßaxtesinquil lix mâtan laj Eglón, li kßaxal nim xtibel.
18以笏獻完了貢物,就把抬貢物的眾人打發走了。
18Nak ac xqßue lix mâtan laj Eglón, laj Aod quixtaklaheb cuißchic saß rochocheb li cuînk li queßcßamoc chak re li mâtan.
19自己卻從靠近吉甲的眾雕像那裡回來,說:“王啊,我有一件機密的事要對你說。”王說:“暫不要說。”侍立左右的人都離開他出去了。
19Nak quicuulac nachß riqßuin li naßajej Gilgal bar cuanqueb cuiß li jalam ûch, laj Aod quisukßi riqßuin li rey Eglón ut quixye re: —At rey, cuan cßaßru nacuaj xyebal âcue âjunes, chan. Tojoßnak li rey Eglón quixye reheb li cuanqueb rochben nak teßxcanab xjunes. Ut eb aßan queßel chixjunileb.
20以笏來到王那裡;王獨自一人坐在涼樓上。以笏說:“我有 神的話要告訴你。”王就從座位上站起來。
20Nak cßojcßo xjunes li rey saß xcaß tasal li rochoch li naxnumsi cuiß li sakßehil, laj Aod quinachßoc riqßuin ut quixye re: —Li Kâcuaß Dios quinixtakla chixyebal âcue li âtin aßin, chan. Ut li rey Eglón quicuacli chirabinquil.
21以笏就伸出左手,從右腿上拔出劍來,刺入王的腹中;
21Ut laj Aod quixchßic lix tzße ukß rubel li rakß ut quirisi saß rochoch lix chßîchß ut quixchßic chi cau saß xsaß laj Eglón.
22連劍柄與劍身都刺進去了,肥肉把劍身夾住,因此他沒有把劍從王的肚腹裡拔出來;接著他就從窗戶爬了出去。
22Kßaxal cau quixchßic saß lix saß toj retal qui-oc chixjunil li chßîchß rech xxiquic lix chapbal. Ut qui-el lix cßamcßot. Incßaß chic quicßutun lix chßîchß xban nak kßaxal nim xtibel laj Eglón. Ut aran quicana li chßîchß. Laj Aod incßaß chic quirisi.
23以笏出到走廊,把涼樓上的門關起來,上了鎖。
23Ut laj Aod quixqßue saß lau li puerta nak qui-el saß li ventana.
24以笏出來以後,王的僕人才來到;他們看見涼樓上的門鎖著,就說:“王一定是在涼樓上大解。”
24Nak ac x-el laj Aod, eb lix môs li rey Eglón queßsukßi. Queßxqßue retal nak cuan saß lau li puerta. Abanan queßxcßoxla nak li rey quiqßuehoc re saß lau re nak tâxic chi chußuc.
25他們等到發慌了,見他還不打開涼樓的門,就拿鑰匙來開;不料,看見他們的主人早已倒在地上死了。
25Najt queßroybeni, abanan nak incßaß quixte li puerta li rey, queßoc xcßaßuxeb. Queßxsicß li lau ut queßxte li puerta ut queßxtau li rey tßantßo aran. Camenak chic.
26他們耽延的時候,以笏已經逃跑了;他經過眾雕像那裡,逃到西伊拉去。
26Nak eb li môs toj yôqueb chi oybenînc, laj Aod quiêlelic, ut cô chi najt. Quinumeß cuißchic cuanqueb cuiß li jalam ûch ut aran quixcol rib saß li naßajej Seirat.
27他去到以後,就在以法蓮山地吹角;以色列人與他一同從山地上下來,他走在他們前頭,
27Nak quicuulac saß lix naßajeb li ralal xcßajol laj Efraín, li tzûl ru, laj Aod quixyâbasi li trompeta re xbokbaleb laj Israel. Ut chixjunileb queßcôeb chirix. Laj Aod yô chi cßamoc be chiruheb.
28對他們說:“你們跟隨我,因為耶和華已經把你們的仇敵摩押人交在你們手中。”他們就跟隨他下去,攻取約旦河的渡口,攔截摩押人,不讓一個過去。
28Laj Aod quixye reheb: —Tinêtâke. Li Kâcuaß ac xkßaxtesi saß kukß eb laj Moab, li xicß nequeßiloc ke, chan. Joßcan nak eb laj Israel queßxtâke laj Aod. Li Dios quixtenkßaheb chi pletic ut queßrêchani li naßajej bar nequeßnumeß cuiß junpacßal li nimaß Jordán. Mâ jun queßxcanab chi numecß jun pacßal li nimaß.
29那時他們擊殺了約有一萬摩押人,都是強壯的、勇猛的人,沒有一人逃脫。
29Saß li cutan aßan eb laj Israel queßxcamsi lajêb mil tana lix soldado laj Moab, li kßaxal cauheb rib. Mâ jun quiru quiêlelic chiruheb laj Israel.
30這樣,從那天起,摩押就在以色列人的手下被制伏了,於是國中太平了八十年。
30Joßcaßin nak eb laj Israel queßnumta saß xbêneb laj Moab saß li cutan aßan. Ut incßaß chic queßpletic chiru câcßâl chihab.Li jun chic li quicßamoc be chiruheb laj Israel, aßan laj Samgar li ralal laj Anat. Laj Samgar quicoloc reheb laj Israel chiruheb laj filisteo xban nak quixcamsi cuakib ciento aj filisteo riqßuin lix cheß re xberesinquil bôyx.
31珊迦以笏之後,有亞拿的兒子珊迦;他用趕牛棒擊殺了六百非利士人;他也拯救了以色列人。
31Li jun chic li quicßamoc be chiruheb laj Israel, aßan laj Samgar li ralal laj Anat. Laj Samgar quicoloc reheb laj Israel chiruheb laj filisteo xban nak quixcamsi cuakib ciento aj filisteo riqßuin lix cheß re xberesinquil bôyx.