¹Remember, O LORD, what is come upon us: consider, and behold our reproach.

¹Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

²Our inheritance is turned to strangers, our houses to aliens.

²Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

³We are orphans and fatherless, our mothers are as widows.

³Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

⁴We have drunken our water for money; our wood is sold unto us.

⁴Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

⁵Our necks are under persecution: we labour, and have no rest.

⁵Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

⁶We have given the hand to the Egyptians, and to the Assyrians, to be satisfied with bread.

⁶Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

⁷Our fathers have sinned, and are not; and we have borne their iniquities.

⁷Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

⁸Servants have ruled over us: there is none that doth deliver us out of their hand.

⁸Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

⁹We gat our bread with the peril of our lives because of the sword of the wilderness.

⁹S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

¹⁰Our skin was black like an oven because of the terrible famine.

¹⁰Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

¹¹They ravished the women in Zion, and the maids in the cities of Judah.

¹¹Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

¹²Princes are hanged up by their hand: the faces of elders were not honoured.

¹²Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

¹³They took the young men to grind, and the children fell under the wood.

¹³Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

¹⁴The elders have ceased from the gate, the young men from their musick.

¹⁴Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

¹⁵The joy of our heart is ceased; our dance is turned into mourning.

¹⁵Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

¹⁶The crown is fallen from our head: woe unto us, that we have sinned!

¹⁶Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

¹⁷For this our heart is faint; for these things our eyes are dim.

¹⁷Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

¹⁸Because of the mountain of Zion, which is desolate, the foxes walk upon it.

¹⁸Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

¹⁹Thou, O LORD, remainest for ever; thy throne from generation to generation.

¹⁹Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

²⁰Wherefore dost thou forget us for ever, and forsake us so long time?

²⁰Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

²¹Turn thou us unto thee, O LORD, and we shall be turned; renew our days as of old.

²¹Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

²²But thou hast utterly rejected us; thou art very wroth against us.

²²Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?