الكتاب المقدس (Van Dyke)

Kekchi

1 Kings

22

1واقاموا ثلاث سنين بدون حرب بين ارام واسرائيل.
1Eb laj Israel ut eb laj Siria incßaß queßpletic chi ribileb rib chiru oxib chihab.
2وفي السنة الثالثة نزل يهوشافاط ملك يهوذا الى ملك اسرائيل.
2Saß li rox chihab laj Josafat lix reyeb laj Judá cô chi âtinac riqßuin lix reyeb laj Israel.
3فقال ملك اسرائيل لعبيده أتعلمون ان راموت جلعاد لنا ونحن ساكتون عن اخذها من يد ملك ارام.
3Lix reyeb laj Israel quixye reheb li nequeßtenkßan re: —¿Ma incßaß nequenau nak li tenamit Ramot, li cuan saß xcuênt Galaad, ke lâo? Cui ke lâo, ¿cßaßut nak mâcßaß yôco? ¿Cßaßut nak incßaß nakisi rubel xcuanquil lix reyeb laj Siria? chan.
4وقال ليهوشافاط أتذهب معي للحرب الى راموت جلعاد. فقال يهوشافاط لملك اسرائيل مثلي مثلك. شعبي كشعبك وخيلي كخيلك.
4Quixpatzß re laj Josafat: —¿Ma tinâtenkßa chi pletic riqßuineb li cuanqueb Ramot, xcuênt Galaad? chan. Ut laj Josafat quixye re: —Lâin ut eb lin soldado texkatenkßa. Lin soldado ut eb lin cacuây teßxic chêtenkßanquil chi pletic.
5ثم قال يهوشافاط لملك اسرائيل اسأل اليوم عن كلام الرب.
5Abanan, nintzßâma châcuu nak tâpatzß re li Dios ma târaj aßan nak toxic chi pletic, chan.
6فجمع ملك اسرائيل الانبياء نحو اربع مئة رجل وقال لهم. أأذهب الى راموت جلعاد للقتال ام امتنع. فقالوا اصعد فيدفعها السيد ليد الملك.
6Ut lix reyeb laj Israel quixchßutubeb li profeta. Cuanqueb na câhib ciento chi profeta. Ut li rey quixpatzß reheb: —¿Ma us nak toxic chi pletic aran Ramot xcuênt Galaad? chan. Ut eb li profeta queßxye re: —Us texxic chi pletic xban nak li Kâcuaß tixkßaxtesi li tenamit Ramot saß âcuukß lâat, chanqueb.
7فقال يهوشافاط أما يوجد هنا بعد نبي للرب فنسأل منه.
7Abanan laj Josafat quixpatzß: —¿Ma mâcßaß junak chic xprofeta li Dios arin naru topatzßok cuiß? chan.
8فقال ملك اسرائيل ليهوشافاط انه يوجد بعد رجل واحد لسؤال الرب به ولكني ابغضه لانه لا يتنبأ عليّ خيرا بل شرا وهو ميخا بن يملة. فقال يهوشافاط لا يقل الملك هكذا.
8Ut lix reyeb laj Israel quixye re laj Josafat: —Cuan jun chic naru naxye ke cßaßru naraj li Dios. Li jun aßan, aßan laj Micaías, li ralal laj Imla. Abanan xicß nacuil xban nak mâ jun sut naxye cue châbil esilal. Junes incßaß us naxye cue, chan. Abanan laj Josafat quixye re: —At rey, mâye chi joßcan, chan.
9فدعا ملك اسرائيل خصيا وقال اسرع اليّ بميخا بن يملة.
9Chirix aßan lix reyeb laj Israel quixbok jun li natenkßan re ut quixye re: —¡Cßam chak saß junpât laj Micaías, li ralal laj Imla! chan.
10وكان ملك اسرائيل ويهوشافاط ملك يهوذا جالسين كل واحد على كرسيه لابسين ثيابهما في ساحة عند مدخل باب السامرة وجميع الانبياء يتنبأون امامهما.
10Li cuib chi rey chunchûqueb saß lix cßojaribâl chire li oquebâl re li tenamit Samaria. Tikibanbileb riqßuin li châbil akß li nequeßrocsi li rey. Chixjunileb li profeta yôqueb chixyebal li cßaßru tâcßulmânk.
11وعمل صدقيا بن كنعنة لنفسه قرني حديد وقال هكذا قال الرب بهذه تنطح الاراميين حتى يفنوا.
11Li profeta Sedequías, li ralal laj Quenaana, quixyîb li xucub riqßuin chßîchß ut yô chixjapbal re chixyebal: —Joßcaßin xye li Kâcuaß, “Riqßuineb li xucub aßin tâxekßeb laj Siria toj retal tâsach ruheb chixjunileb”, chan.
12وتنبأ جميع الانبياء هكذا قائلين اصعد الى راموت جلعاد وافلح فيدفعها الرب ليد الملك
12Juntakßêt li yôqueb chixyebal chixjunileb li profeta. Queßxye: —Ayukex chi pletic riqßuineb laj Ramot li cuan saß xcuênt Galaad. Texnumtâk saß xbêneb xban nak li Kâcuaß tixkßaxtesiheb saß êrukß, chanqueb li profeta.
13واما الرسول الذي ذهب ليدعو ميخا فكلمه قائلا هوذا كلام جميع الانبياء بفم واحد خير للملك. فليكن كلامك مثل كلام واحد منهم وتكلم بخير.
13Nak yô chi cßulmânc aßin, li cuînk li quitaklâc xban li rey chixcßambal chak laj Micaías quixye re: —Chixjunileb li profeta yôqueb chixyebal nak teßrêchani li plêt. Joßcan ajcuiß tâye lâat, chan re.
14فقال ميخا حيّ هو الرب ان ما يقوله لي الرب به اتكلم.
14Abanan laj Micaías quixye: —Saß xcßabaß li yoßyôquil Dios, lâin tinye reheb li cßaßru tixye cue li Kâcuaß, chan.
15ولما اتى الى الملك قال له الملك يا ميخا أنصعد الى راموت جلعاد للقتال ام نمتنع. فقال له اصعد وافلح فيدفعها الرب ليد الملك.
15Chirix aßan laj Micaías cô ut quixakli chiru li rey, ut li rey quixye re: —At Micaías, ¿ma us cui topletik riqßuineb laj Ramot li cuan xcuênt Galaad malaj ut incßaß toxic? chan. Ut laj Micaías quixye re: —Texxic chi pletic. Têrêchani li plêt xban nak li Kâcuaß tixkßaxtesi saß êrukß, chan.
16فقال له الملك كم مرة استحلفتك ان لا تقول لي الا الحق باسم الرب.
16Li rey quixye re: —¿Jarub sut tinye âcue nak tat-âtinak saß xcßabaß li Kâcuaß Dios junelic tâye li yâl? chan.
17فقال رأيت كل اسرائيل مشتّتين على الجبال كخراف لا راعي لها. فقال الرب ليس لهؤلاء اصحاب فليرجعوا كل واحد الى بيته بسلام.
17Ut li profeta Micaías quixye re: —Lâin xcuil nak chixjunileb li soldado aj Israel yôqueb chixchaßchaßinquil ribeb chiru li tzûl. Chanchaneb li carner li mâcßaß aj ilol reheb. Ut li Kâcuaß quixye cue, “Eb li cristian aßin mâcßaß aj ilol reheb. Cheßsukßîk saß li rochocheb chixjûnkaleb chi cßojcßo xchßôleb,” chan.—
18فقال ملك اسرائيل ليهوشافاط أما قلت لك انه لا يتنبأ عليّ خيرا بل شرا.
18Ut li rey Acab quixye re laj Josafat: —¿Ma incßaß ta biß xinye âcue nak li cuînk aßin junes mâusilal naxye cue? Mâ jun sut naxye li us chicuix, chan.
19وقال فاسمع اذا كلام الرب. قد رأيت الرب جالسا على كرسيه وكل جند السماء وقوف لديه عن يمينه وعن يساره.
19Li profeta Micaías quixye ajcuiß: —Qßuehomak retal li cßaßru quixcßutbesi chicuu li Kâcuaß. Xcuil li Kâcuaß cßojcßo saß lix cßojaribâl saß choxa. Ut chixjunileb lix ángel xakxôqueb chixcßatk. Cuanqueb saß lix nim ukß ut cuanqueb saß lix tzße.
20فقال الرب من يغوي اخآب فيصعد ويسقط في راموت جلعاد. فقال هذا هكذا وقال ذاك هكذا.
20Li Kâcuaß quixye, “Cuan ta junak tâxic chixbalakßinquil laj Acab re nak tâxic Ramot xcuênt Galaad re tâcamsîk”, chan. Cuanqueb li ángel queßxye jun naßleb ut cuanqueb li queßxye jalan.
21ثم خرج الروح ووقف امام الرب وقال انا اغويه. وقال له الرب بماذا.
21Ut jun li musikßej quichal chi ubej ut quixye, “Lâin tinxic chixbalakßinquil laj Acab” chan. Ut li Kâcuaß quixye: “¿Chanru tâbânu nak tatxic chixbalakßinquil?” chan.
22فقال اخرج واكون روح كذب في افواه جميع انبيائه. فقال انك تغويه وتقتدر. فاخرج وافعل هكذا.
22Li musikßej quixye, “Lâin tin-oc riqßuineb chixjunileb li profeta re nak teßxye ticßtiß re laj Acab,” chan. Ut li Kâcuaß quixye re, “Us. Ayu ut balakßi laj Acab. Tâuxmânk joß xaye” chan.—
23والآن هوذا قد جعل الرب روح كذب في افواه جميع انبيائك هؤلاء والرب تكلم عليك بشر.
23Ut laj Micaías quixye ajcuiß re: —Aßan aßin li quicßulman. Li Kâcuaß quixtakla jun li musikßej riqßuineb lâ profeta re nak teßxye ticßtiß âcue, xban nak ac tenebanbil chak raylal saß âbên xban li Kâcuaß, chan laj Micaías.
24فتقدم صدقيا بن كنعنة وضرب ميخا على الفكّ وقال من اين عبر روح الرب مني ليكلمك.
24Ut li profeta Sedequías, li ralal laj Quenaana, quinachßoc riqßuin laj Micaías ut quixtzßaj chi rukß saß xnakß ru ut quixye re: —¿Ma x-el ta biß cuiqßuin lix musikß li Dios re tââtinak âcuiqßuin? chan.
25فقال ميخا انك سترى في ذلك اليوم الذي تدخل فيه من مخدع الى مخدع لتختبئ.
25Ut laj Micaías quixye re: —Nak yôkat chixmukbal âcuib saß eb li cab, tojoßnak tâqßue retal ma yâl na li yôquin chixyebal, chan.
26فقال ملك اسرائيل خذ ميخا وردّه الى آمون رئيس المدينة والى يوآش ابن الملك
26Chirix aßan li rey Acab quixye: —Chapomak laj Micaías ut têcßam riqßuin laj Amón li nataklan saß li tenamit. Ut têcßam riqßuin laj Joás li cualal.
27وقل هكذا قال الملك ضعوا هذا في السجن واطعموه خبز الضيق وماء الضيق حتى آتي بسلام.
27Yehomak reheb nak teßxqßue saß tzßalam ut junes caxlan cua ut haß teßxqßue re toj retal tinsukßîk chak lâin chi sa saß inchßôl, chan.
28فقال ميخا ان رجعت بسلام فلم يتكلم الرب بي. وقال اسمعوا ايها الشعب اجمعون
28Ut laj Micaías quixye re: —Cui lâat tatsukßîk chak chi sa saß âchßôl, mâcuaß li Kâcuaß xyehoc cue li xinye, chan. Ut quixye reheb li tenamit —Chêjunilex lâex qßuehomak retal li xinye, chan.
29فصعد ملك اسرائيل ويهوشافاط ملك يهوذا الى راموت جلعاد.
29Queßcôeb ut lix reyeb laj Israel, ut laj Josafat, lix reyeb laj Judá, chi pletic saß li tenamit Ramot li cuan saß xcuênt Galaad.
30فقال ملك اسرائيل ليهوشافاط اني اتنكّر وادخل الحرب. واما انت فالبس ثيابك. فتنكّر ملك اسرائيل ودخل الحرب.
30Ut lix reyeb laj Israel quixye re laj Josafat: —Lâin tinjal li cuakß re nak incßaß teßxnau cuu. Ut lâat tâqßue lâ cuakß li nacacuocsi junelic, chan. Ut li rey Acab quixjal li rakß ut cô chi pletic.
31وامر ملك ارام رؤساء المركبات التي له الاثنين والثلاثين وقال لا تحاربوا صغيرا ولا كبيرا الا ملك اسرائيل وحده.
31Lix reyeb laj Siria ac quixye reheb li cablaju xcaßcßâl li nequeßtaklan saß xbêneb li nequeßxic saß li carruaje nak incßaß teßpletik riqßuineb lix soldado laj Israel. Caßaj cuiß riqßuin lix reyeb laj Israel teßpletik.
32فلما رأى رؤساء المركبات يهوشافاط قالوا انه ملك اسرائيل فمالوا عليه ليقاتلوه فصرخ يهوشافاط.
32Nak queßril li rey Josafat, queßxcßoxla nak aßan laj Acab. Ut queßcôeb chixcamsinquil. Abanan laj Josafat quixjap re.
33فلما رأى رؤساء المركبات انه ليس ملك اسرائيل رجعوا عنه.
33Nak queßxqßue retal nak mâcuaß laj Acab, lix reyeb laj Israel, queßxcanab râlinanquileb.
34وان رجلا نزع في قوسه غير متعمد وضرب ملك اسرائيل بين اوصال الدرع. فقال لمدير مركبته رد يدك واخرجني من الجيش لاني قد جرحت.
34Abanan jun li soldado laj Siria quixcut lix tzimaj chi incßaß quixcßoxla nak toxixtau li rey. Ut li tzimaj aßan quixtau li rey Acab ut qui-oc saß xcßulbal rib lix chßîchß li naxcol cuiß rib. Laj Acab quixjap re ut quixye: —Câmc cue. Sukßisi li carruaje aßin. Tinâcuisi saß li plêt, chan.
35واشتدّ القتال في ذلك اليوم وأوقف الملك في مركبته مقابل ارام ومات عند المساء وجرى دم الجرح الى حضن المركبة.
35Cau yôqueb chi pletic saß li cutan aßan. Nak yôqueb chi pletic, queßxxakab li rey Acab saß lix carruaje ut yô chi iloc cuanqueb cuiß li soldado aj Siria. Yô chi hoyecß lix quiqßuel saß li carruaje. Nak qui-ecuu li rey Acab quicam.
36وعبرت الرنّة في الجند عند غروب الشمس قائلا كل رجل الى مدينته وكل رجل الى ارضه.
36Nak qui-ecuu quiyeheß resil reheb laj Israel nak tento teßsukßîk saß xtenamiteb ut saß rochocheb chi xjûnkaleb.
37فمات الملك وأدخل السامرة فدفنوا الملك في السامرة.
37Nak quicam laj Acab, queßxcßam Samaria ut aran queßxmuk.
38وغسلت المركبة في بركة السامرة فلحست الكلاب دمه. وغسلوا سلاحه. حسب كلام الرب الذي تكلم به.
38Aran Samaria cuan jun li haß li nequeßatin cuiß li ixk li nequeßxcßayi ribeb. Saß li haß aßan queßxcßam chi chßajecß lix carruaje li rey Acab. Ut eb li tzßiß queßxrekß lix quiqßuel joß quixye li Dios.
39وبقية أمور اخآب وكل ما فعل وبيت العاج الذي بناه وكل المدن التي بناها أما هي مكتوبة في سفر اخبار الايام لملوك اسرائيل.
39Chixjunil li quixbânu li rey Acab tzßîbanbil retalil saß li hu Crónicas, li tzßîbanbil cuiß retalil li quilajeßxbânu lix reyeb laj Israel. Ut tzßîbanbil ajcuiß retalil li palacio li quixyîb riqßuin marfil. Tzßîbanbil ajcuiß retalileb li tenamit li quixyîb.
40فاضطجع اخآب مع آبائه وملك أخزيا ابنه عوضا عنه
40Laj Acab quicam, ut aß chic laj Ocozías li ralal qui-oc saß xcuanquil chokß rêkaj.
41وملك يهوشافاط ابن آسا على يهوذا في السنة الرابعة لاخآب ملك اسرائيل.
41Nak yô xcâ chihab roquic chokß rey laj Acab aran Israel, laj Josafat li ralal laj Asa qui-oc chokß rey aran Judá.
42وكان يهوشافاط ابن خمس وثلاثين سنة حين ملك وملك خمسا وعشرين سنة في اورشليم واسم امه عزوبة بنت شلحي.
42Oßlaju xcaßcßâl chihab cuan re laj Josafat nak qui-oc chokß rey. Ôb xcaßcßâl chihab quicuan saß xcuanquil aran Jerusalén. Lix naß laj Josafat, aßan lix Azuba, lix rabin laj Silhi.
43وسار في كل طريق آسا ابيه. لم يحد عنها. اذ عمل المستقيم في عيني الرب. الا ان المرتفعات لم تنتزع بل كان الشعب لا يزال يذبح ويوقد على المرتفعات.
43Laj Josafat quixbânu li us chiru li Kâcuaß joß quixbânu laj Asa lix yucuaß. Incßaß quixcanab xbânunquil. Junelic ban cuan saß tîquilal. Abanan incßaß quirisiheb li artal li najt xteram li queßxlokßoniheb cuiß li yîbanbil dios. Ut eb li tenamit queßmayejac chiruheb li artal aßan ut queßxcßat li pom re xlokßoninquil lix dioseb.
44وصالح يهوشافاط ملك اسرائيل.
44Li rey Josafat quixcßam rib saß usilal riqßuin lix reyeb laj Israel.
45وبقية امور يهوشافاط وجبروته الذي اظهره وكيف حارب أما هي مكتوبة في سفر اخبار الايام لملوك يهوذا.
45Chixjunil li quixbânu li rey Josafat, joß ajcuiß li quixbânu riqßuin xcacuilal xchßôl, ut li pletic li quixbânu, tzßîbanbil retalil saß li hu Crónicas, li tzßîbanbil cuiß retalil li quilajeßxbânu lix reyeb laj Judá.
46وبقية المأبونين الذين بقوا في ايام آسا ابيه ابادهم من الارض.
46Laj Josafat qui-isin reheb li cuînk ut li ixk li queßxcßayi ribeb chiruheb li artal re xlokßonin quil li jalanil dios li cuanqueb saß eb li cutan nak quicuan chokß rey laj Asa, lix yucuaß.
47ولم يكن في ادوم ملك. ملك وكيل.
47Saß eb li cutan aßan mâcßaß xreyeb li cuanqueb Edom. Lix reyeb laj Judá quixxakab jun li cuînk chi taklânc saß li naßajej aßan.
48وعمل يهوشافاط سفن ترشيش لكي تذهب الى اوفير لاجل الذهب فلم تذهب لان السفن تكسرت في عصيون جابر.
48Li rey Josafat quixqßue chi yîbâc li nînki jucub joß li cuan Tarsis re teßxic chiru li palau toj Ofir chixcßambal chak li oro. Abanan incßaß queßcuulac xban nak queßjacheß li jucub aran Ezión-geber.
49حينئذ قال اخزيا بن اخآب ليهوشافاط ليذهب عبيدي مع عبيدك في السفن. فلم يشأ يهوشافاط.
49Li rey Ocozías li ralal laj Acab, quixye re laj Josafat nak tixtaklaheb lix soldado saß lix jucub, abanan laj Josafat incßaß quiraj xcßambaleb lix soldado laj Ocozías.
50واضطجع يهوشافاط مع آبائه ودفن مع آبائه في مدينة داود ابيه فملك يهورام ابنه عوضا عنه
50Laj Josafat quicam ut quimukeß saß li muklebâl li queßmukeß cuiß lix xeßtônil xyucuaß saß lix tenamit li rey David. Ut aß chic laj Joram li ralal qui-oc saß xcuanquil chokß rêkaj.
51اخزيا ابن اخآب ملك على اسرائيل في السامرة في السنة السابعة عشرة ليهوشافاط ملك يهوذا. ملك على اسرائيل سنتين.
51Nak yô cuuklaju chihab roquic chokß xreyeb laj Judá laj Josafat, laj Ocozías li ralal laj Acab, qui-oc chokß xreyeb laj Israel. Cuib chihab quicuan saß xcuanquil aran Samaria.
52وعمل الشر في عيني الرب وسار في طريق ابيه وطريق امه وطريق يربعام بن نباط الذي جعل اسرائيل يخطئ
52Li rey Ocozías quixbânu li mâusilal chiru li Kâcuaß joß queßxbânu laj Acab lix yucuaß ut lix Jezabel lix naß. Ut quixbânu ajcuiß joß quixbânu laj Jeroboam, li quicßamoc xbeheb laj Israel chixbânunquil li mâusilal chiru li Kâcuaß. Laj Jeroboam, aßan li ralal laj Nabat.Laj Ocozías quixlokßoniheb li yîbanbil dios Baal ut quicßanjelac chiru joß quixbânu lix yucuaß. Riqßuin li mâusilal quixbânu quixchikß xjoskßil li Kâcuaß, lix Dioseb laj Israel.
53وعبد البعل وسجد له واغاظ الرب اله اسرائيل حسب كل ما فعل ابوه
53Laj Ocozías quixlokßoniheb li yîbanbil dios Baal ut quicßanjelac chiru joß quixbânu lix yucuaß. Riqßuin li mâusilal quixbânu quixchikß xjoskßil li Kâcuaß, lix Dioseb laj Israel.