الكتاب المقدس (Van Dyke)

Kekchi

1 Kings

8

1حينئذ جمع سليمان شيوخ اسرائيل وكل رؤوس الاسباط رؤساء الآباء من بني اسرائيل الى الملك سليمان في اورشليم لاصعاد تابوت عهد الرب من مدينة داود. هي صهيون.
1Mokon chic laj Salomón quixchßutubeb aran Jerusalén eb laj cßamol be saß xyânkeb laj Israel, joß eb ajcuiß li nequeßtaklan saß xbên xtêpaleb li ralal xcßajol laj Israel. Quixchßutubeb re nak teßxcßam chak saß li templo lix Lokßlaj Câx li Kâcuaß, li xocxo cuiß lix contrato li Dios saß lix tenamit laj David aran Sión.
2فاجتمع الى الملك سليمان جميع رجال اسرائيل في العيد في شهر ايثانيم. هو الشهر السابع.
2Eb li cuînk aj Israel queßxchßutub ribeb riqßuin laj Salomón saß xcutanquil li ninkße saß xcuuk li po re li chihab aßan, saß li po Etanim.
3وجاء جميع شيوخ اسرائيل وحمل الكهنة التابوت
3Nak ac chßutchßûqueb chixjunileb laj cßamol be saß xyânkeb laj Israel, eb laj tij queßrisi saß li tabernáculo li Lokßlaj Câx ut queßxcßam saß lix templo li Kâcuaß.
4واصعدوا تابوت الرب وخيمة الاجتماع مع جميع آنية القدس التي في الخيمة فاصعدها الكهنة واللاويون.
4Eb li ralal xcßajol laj Leví ut eb laj tij queßxcßam li tabernáculo li nequeßxchßutub cuiß ribeb joß ajcuiß chixjunil li cßaßru nacßanjelac saß li tabernáculo ut queßxcßam saß li templo.
5والملك سليمان وكل جماعة اسرائيل المجتمعين اليه معه امام التابوت كانوا يذبحون من الغنم والبقر ما لا يحصى ولا يعد من الكثرة.
5Li rey Salomón ut eb laj Israel queßxchßutub ribeb chiru li Lokßlaj Câx ut queßxmayeja li carner ut li bôyx. Incßaß quiru rajlanquil li xul li queßxmayeja xban xqßuialeb.
6وادخل الكهنة تابوت عهد الرب الى مكانه في محراب البيت في قدس الاقداس الى تحت جناحي الكروبين.
6Eb laj tij queßrocsi li Lokßlaj Câx saß li templo ut queßxcanab saß li Lokßlaj Santil Naßajej rubel lix xiqßueb li querubines.
7لان الكروبين بسطا اجنحتهما على موضع التابوت وظلل الكروبان التابوت وعصّيه من فوق.
7Eb li cuib chi querubines aßin helhôqueb lix xiqßueb saß xbên li Lokßlaj Câx joß ajcuiß li cheß li nequeßxpako cuiß.
8وجذبوا العصي فتراءت رؤوس العصي من القدس امام المحراب ولم تر خارجا وهي هناك الى هذا اليوم.
8Caßaj cuiß li rußuj li cheß li nequeßxpako cuiß li Lokßlaj Câx nacßutun chak toj saß li Santil Naßajej. Abanan incßaß nacßutun chak toj chirix cab. Ut joßcan nak queßcana toj chalen anakcuan.
9لم يكن في التابوت الا لوحا الحجر اللذان وضعهما موسى هناك في حوريب حين عاهد الرب بني اسرائيل عند خروجهم من ارض مصر.
9Mâcßaß cuan chi saß li Lokßlaj Câx aßan. Caßaj cuiß li cuib perêl chi pec li tzßîbanbil cuiß li chakßrab. Laj Moisés quixqßueheb saß li Lokßlaj Câx aran Horeb nak li Dios quixbânu li contrato riqßuineb li ralal xcßajol laj Israel nak queßel chak saß li tenamit Egipto.
10وكان لما خرج الكهنة من القدس ان السحاب ملأ بيت الرب.
10Nak ac xeßel laj tij saß li Lokßlaj Santil Naßajej, saß junpât quinujac li templo riqßuin xlokßal li Dios. Chanchan li chok nak quicßutun.
11ولم يستطع الكهنة ان يقفوا للخدمة بسبب السحاب لان مجد الرب ملأ بيت الرب
11Ut eb laj tij incßaß queßru xbânunquil lix cßanjel xban nak lix lokßal li Dios quixnujobresi li Templo.
12حينئذ تكلم سليمان. قال الرب انه يسكن في الضباب.
12Ut laj Salomón quitijoc ut quixye: —At Kâcuaß, lâat caye nak nacatcuan saß li chok kßojyîn ru.
13اني قد بنيت لك بيت سكنى مكانا لسكناك الى الابد.
13Abanan lâin xinyîb jun lâ cuochoch re tatcuânk cuiß chi junelic, chan.
14وحوّل الملك وجهه وبارك كل جمهور اسرائيل. وكل جمهور اسرائيل واقف.
14Ut li rey Salomón quixsukßisi rib ut quixtzßâma chiru li Dios nak târosobtesiheb laj Israel li xakxôqueb aran.
15وقال مبارك الرب اله اسرائيل الذي تكلم بفمه الى داود ابي واكمل بيده قائلا
15Ut quixye: —Lokßoninbil taxak li Kâcuaß, lix Dioseb laj Israel, xban nak xbânu li cßaßru quixyechißi re laj David lin yucuaß,
16منذ يوم اخرجت شعبي اسرائيل من مصر لم اختر مدينة من جميع اسباط اسرائيل لبناء بيت ليكون اسمي هناك بل انما اخترت داود ليكون على شعبي اسرائيل.
16nak quixye re, “Chalen nak quicuisiheb chak lin tenamit Israel aran Egipto lâin incßaß quinsicß ru saß xyânkeb lix têpaleb li ralal xcßajol laj Israel junak li tenamit li teßxyîb cuiß li cuochoch bar tineßxlokßoni cuiß, usta ac xinsicß ru laj David chokß xreyeb lin tenamit Israel,” chan li Dios.—
17وكان في قلب داود ابي ان يبني بيتا لاسم الرب اله اسرائيل.
17Ut laj Salomón quixye ajcuiß: —Laj David lin yucuaß qui-ala saß xchßôl xyîbanquil jun li templo re teßxlokßoni cuiß li Kâcuaß lix Dios eb laj Israel.
18فقال الرب لداود ابي من اجل انه كان في قلبك ان تبني بيتا لاسمي قد احسنت بكونه في قلبك.
18Ut li Kâcuaß quixye re laj David lin yucuaß, “Us nak x-ala saß âchßôl xyîbanquil junak li cab re tineßxlokßoni cuiß.
19الا انك انت لا تبني البيت بل ابنك الخارج من صلبك هو يبني البيت لاسمي.
19Abanan mâcuaß lâat tatyîbânk re li cab aßan. Lâ cualal ban tâyîbânk re li cab re tineßxlokßoni cuiß,” chan li Dios.
20واقام الرب كلامه الذي تكلم به وقد قمت انا مكان داود ابي وجلست على كرسي اسرائيل كما تكلم الرب وبنيت البيت لاسم الرب اله اسرائيل
20Ut anakcuan xtzßakloc ru li quixye chak li Kâcuaß xban nak lâin xin-oc chokß rêkaj lin yucuaß. Ut xkßaxtesîc saß cuukß li cuanquilal re tintaklânk saß xbêneb li tenamit. Anakcuan lâin xinyîb li templo re takalokßoni cuiß li Kâcuaß li kaDios lâo aj Israel.
21وجعلت هناك مكانا للتابوت الذي فيه عهد الرب الذي قطعه مع آبائنا عند اخراجه اياهم من ارض مصر
21Ut xinyîb ajcuiß saß li templo lix naßaj li Lokßlaj Câx li xocxo cuiß lix contrato li Kâcuaß li quixbânu chak riqßuineb li kaxeßtônil yucuaß nak quirisiheb chak aran Egipto, chan laj Salomón.
22ووقف سليمان امام مذبح الرب تجاه كل جماعة اسرائيل وبسط يديه الى السماء
22Chirix aßan laj Salomón quixxakab rib chiru lix artal li Kâcuaß chiruheb chixjunileb laj Israel li cuanqueb aran. Quixtaksi li rukß saß choxa ut quitijoc.
23وقال. ايها الرب اله اسرائيل ليس اله مثلك في السماء من فوق ولا على الارض من اسفل حافظ العهد والرحمة لعبيدك السائرين امامك بكل قلوبهم.
23Quixye: —At Kâcuaß, at kaDios lâo aj Israel, mâcßaß junak chic Dios joß lâat, chi moco saß choxa, chi moco saß ruchichßochß. Lâat nacabânu li cßaßru nacayechißi. Ut nacacuuxtâna ruheb li nequeßcßanjelac châcuu chi anchaleb xchßôl ut nequeßcuan saß tîquilal châcuu.
24الذي قد حفظت لعبدك داود ابي ما كلمته به فتكلمت بفمك واكملت بيدك كهذا اليوم.
24Anakcuan xabânu li cßaßru cayechißi chak re laj David lin yucuaß. Lâat caye nak tâqßue ut anakcuan xabânu chiru li cutan aßin.
25والآن ايها الرب اله اسرائيل احفظ لعبدك داود ابي ما كلمته به قائلا لا يعدم لك امامي رجل يجلس على كرسي اسرائيل ان كان بنوك انما يحفظون طرقهم حتى يسيروا امامي كما سرت انت امامي.
25Joßcan ut at Kâcuaß, at kaDios lâo aj Israel, chabânu taxak li cßaßru cayechißi chak re laj David lin yucuaß nak caye chi joßcaßin, “Junelic tâcuânk junak reheb lâ cualal âcßajol li teßoc saß li cuanquilal. Abanan tento nak teßcuânk saß xyâlal chicuu ut teßcuânk saß tîquilal.”
26والآن يا اله اسرائيل فليتحقق كلامك الذي كلمت به عبدك داود ابي.
26Joßcan ut at Kâcuaß, at kaDios lâo aj Israel, chabânu taxak li cßaßru cayechißi chak re laj David laj cßanjel châcuu.
27لانه هل يسكن الله حقا على الارض. هوذا السموات وسماء السموات لا تسعك فكم بالاقل هذا البيت الذي بنيت.
27¿Ma naru ta biß nacatcuan saß ruchichßochß? Li choxa kßaxal nim, abanan aßan incßaß tzßakal chokß ânaßaj, at Kâcuaß. ¿Ma tojaß ta chic li cab li xinyîb tâtzßaklok chokß ânaßaj?
28فالتفت الى صلاة عبدك والى تضرعه ايها الرب الهي واسمع الصراخ والصلاة التي يصلّيها عبدك امامك اليوم.
28Joßcan ut, at Kâcuaß at inDios, chacuabi taxak lin tij. Chacuabi taxak li cßaßru nintzßâma châcuu anakcuan. Lâin laj cßanjel châcuu.
29لتكون عيناك مفتوحتين على هذا البيت ليلا ونهارا على الموضع الذي قلت ان اسمي يكون فيه لتسمع الصلاة التي يصليها عبدك في هذا الموضع.
29Junelic taxak chacuilak li naßajej aßin. Chi kßek chi cutan tâcuil li templo aßin li tatcuânk cuiß. Chacuabi taxak lin tij, lâin laj cßanjel châcuu.
30واسمع تضرع عبدك وشعبك اسرائيل الذين يصلّون في هذا الموضع واسمع انت في موضع سكناك في السماء واذا سمعت فاغفر.
30Chacuabihak taxak lin tij. Ut chacuabihak taxak lix tijeb laj Israel nak teßtijok saß li naßajej aßin. Chacuabihak taxak li katij saß li naßajej aßin li tatcuânk cuiß. Toj saß choxa taxak tâcuabi li katij ut tâcuy tâsach li kamâc.
31اذا اخطأ احد الى صاحبه ووضع عليه حلفا ليحلفه وجاء الحلف امام مذبحك في هذا البيت.
31Cui cuan junak tâmâcobk chiru li ras rîtzßin ut tixpuersi ru chixbânunquil li juramento chiru li artal saß li templo aßin,
32فاسمع انت في السماء واعمل واقض بين عبيدك اذ تحكم على المذنب فتجعل طريقه على راسه وتبرر البار اذ تعطيه حسب بره.
32lâat tâcuabi toj saß choxa li cßaßru teßxtzßâma châcuu. Tatrakok âtin saß xbêneb ut tâqßueheb chixtojbal xmâc li cuanqueb xmâqueb. Tâcoleb rix li mâcßaßeb xmâc saß xcßabaß lâ tîquilal.
33اذا انكسر شعبك اسرائيل امام العدو لانهم اخطأوا اليك ثم رجعوا اليك واعترفوا باسمك وصلوا وتضرعوا اليك نحو هذا البيت
33Nak eb laj Israel teßnumtâk li xicß nequeßiloc reheb saß xbêneb xban li mâc li teßxbânu châcuu, ut cui eb aßan teßsukßîk cuißchic âcuiqßuin ut teßxyâba lâ cßabaß ut teßtijok châcuu saß li naßajej aßin,
34فاسمع انت من السماء واغفر خطية شعبك اسرائيل وارجعهم الى الارض التي اعطيتها لآبائهم
34lâat toj saß choxa tâcuabi li cßaßru teßxtzßâma châcuu ut tâcuyeb xmâc lâ tenamit Israel. Ut tâqßueheb cuißchic chi sukßîc saß li naßajej li caqßue reheb lix xeßtônil xyucuaßeb laj Israel.
35اذا اغلقت السماء ولم يكن مطر لانهم اخطأوا اليك ثم صلّوا في هذا الموضع واعترفوا باسمك ورجعوا عن خطيتهم لانك ضايقتهم
35Ut cui incßaß chic tixqßue li hab xban li mâc li teßxbânu châcuu, ut cui teßxjal xcßaßuxeb ut teßxyâba lâ cßabaß ut teßtijok châcuu, xban li raylal xaqßue saß xbêneb, tâcuabi taxak li cßaßru teßxtzßâma châcuu.
36فاسمع انت من السماء واغفر خطية عبيدك وشعبك اسرائيل فتعلمهم الطريق الصالح الذي يسلكون فيه واعط مطرا على ارضك التي اعطيتها لشعبك ميراثا.
36Lâat, at Kâcuaß, toj saß choxa tâcuabi lix tijeb ut tâcuyeb xmâqueb laj Israel li nequeßcßanjelac châcuu. Tâcßut chiruheb chanru nak teßcuânk saß xyâlal ut tâtakla cuißchic li hab saß xbên li chßochß li caqßue reheb lâ tenamit.
37اذا صار في الارض جوع اذا صار وبأ اذا صار لفح او يرقان او جراد جردم او اذا حاصره عدوه في ارض مدنه في كل ضربة وكل مرض
37Ut cui tâcuânk cueßej saß xyânkeb laj Israel, malaj ut li caki yajel, malaj ut li acuîmk tâchakik xban li tik malaj ut tâchâlk jalan xyajel li acuîmk joß li moß, joß laj sâcß, ut li motzoß, malaj ut teßchâlk li xicß nequeßiloc ke chixsutbal li katenamit, malaj ut yajel malaj ut cßaßak chic re ru chi raylalil tâchâlk saß kabên,
38فكل صلاة وكل تضرع تكون من اي انسان كان من كل شعبك اسرائيل الذين يعرفون كل واحد ضربة قلبه فيبسط يديه نحو هذا البيت
38chacuabi taxak lix tijeb laj Israel nak teßchâlk chixyâbanquil lâ cßabaß ut chi tijoc châcuu saß li naßajej aßin. Chacuabi lix tijeb yalak ani li tâchâlk chi tijoc saß li naßajej aßin. Mâre lâ tenamit Israel teßchâlk chi tijoc châcuu nak teßrecßa xrahil li raylal li yôkeb chixcßulbal. Ut mâre teßxtaksi li rukßeb chi tijoc saß li templo aßin.
39فاسمع انت من السماء مكان سكناك واغفر واعمل واعط كل انسان حسب كل طرقه كما تعرف قلبه لانك انت وحدك قد عرفت قلوب كل بني البشر.
39Ut lâat tâcuabi lix tijeb toj saß li choxa li cuancat cuiß chak. Ut tâcuy xmâqueb. Lâat tatrakok âtin saß xbêneb aß yal chanru lix naßlebeb châcuu. Lâat nacanau cßaßru cuan saß li râmeb xban nak lâat nacanau cßaßru cuan saß lix cßaßuxeb li cuanqueb saß li ruchichßochß.
40لكي يخافوك كل الايام التي يحيون فيها على وجه الارض التي اعطيت لآبائنا.
40Cui tâbânu chi joßcan riqßuineb, teßxxucua âcuu joß najtil teßcuânk saß li chßochß li caqßue reheb li kaxeßtônil yucuaß.
41وكذلك الاجنبي الذي ليس من شعبك اسرائيل هو وجاء من ارض بعيدة من اجل اسمك.
41Mâre cuanqueb jalan xtenamit mâcuaß xcomoneb lâ tenamit Israel teßchâlk saß najtil tenamit chixyâbanquil lâ cßabaß saß li naßajej aßin.
42لانهم يسمعون باسمك العظيم وبيدك القوية وذراعك الممدودة. فمتى جاء وصلى في هذا البيت
42Eb li jalaneb xtenamit teßrabi âcuesil. Teßrabi nak kßaxal nim lâ cuanquil ut nim lâ cuuxtân ut teßchâlk chi tijoc châcuu saß li templo aßin.
43فاسمع انت من السماء مكان سكناك وافعل حسب كل ما يدعو به اليك الاجنبي لكي يعلم كل شعوب الارض اسمك فيخافوك كشعبك اسرائيل ولكي يعلموا انه قد دعي اسمك على هذا البيت الذي بنيت
43Ut lâat, at Kâcuaß, toj saß li choxa li cuancat cuiß, tâcuabi lix tijeb. Ut tâsume li cßaßru teßxtzßâma châcuu li jalaneb xtenamit re nak chixjunileb li cuanqueb saß ruchichßochß teßxnau nak nim âcuanquil ut teßxxucua âcuu joß nakabânu lâo aj Israel. Ut re ajcuiß nak teßxqßue retal nak lâat li tatlokßonîk saß li templo aßin li xinyîb lâin.
44اذا خرج شعبك لمحاربة عدوه في الطريق الذي ترسلهم فيه وصلّوا الى الرب نحو المدينة التي اخترتها والبيت الذي بنيته لاسمك
44Cui eb lâ tenamit teßxic chi pletic riqßuineb li xicß nequeßiloc reheb, yalak bar tâtaklaheb nak teßtijok teßilok cuan cuiß li tenamit li sicßbil ru âban, ut cuan cuiß li templo aßin li xinyîb chokß re âlokßoninquil.
45فاسمع من السماء صلاتهم وتضرعهم واقضي قضائهم.
45Ut lâat toj saß choxa tâcuabi lix tijeb nak tateßxyâba. Ut lâat tâtenkßaheb saß tîquilal.
46اذا اخطاؤا اليك. لانه ليس انسان لا يخطئ. وغضبت عليهم ودفعتهم امام العدو وسباهم سابوهم الى ارض العدو بعيدة او قريبة.
46Mâ ani incßaß ta namâcob. Nak eb lâ tenamit tâmâcobk châcuu, lâat tatjoskßok riqßuineb. Ut tâkßaxtesiheb saß rukßeb li xicß nequeßiloc reheb re nak teßchapekß ut teßcßamekß saß xtenamiteb li xicß nequeßiloc reheb, usta najt, usta nachß.
47فاذا ردّوا الى قلوبهم في الارض التي يسبون اليها ورجعوا وتضرعوا اليك في ارض سبيهم قائلين قد اخطأنا وعوجنا واذنبنا
47Abanan nak chapchôkeb xbaneb li jalaneb xtenamit, mâre tâjulticokß reheb nak incßaß us xeßxbânu ut teßxjal xcßaßuxeb. Ut mâre teßtijok chak saß li tenamit bar cuânkeb cuiß chak ut teßxye: “Xomâcob. Incßaß us xkabânu. Xkabânu li mâusilal,” chaßkeb.
48ورجعوا اليك من كل قلوبهم ومن كل انفسهم في ارض اعدائهم الذين سبوهم وصلوا اليك نحو ارضهم التي اعطيت لآبائهم نحو المدينة التي اخترت والبيت الذي بنيت لاسمك
48Ut cui eb aßan teßxjal xcßaßuxeb chi anchaleb xchßôl ut chi anchaleb li râm, nak cuânkeb chak saß lix tenamit li xicß nequeßiloc reheb, teßtijok. Nak yôkeb chi tijoc, teßilok saß xjayal li chßochß li caqßue reheb lix xeßtônil xyucuaß. Teßilok saß xjayal li tenamit li casicß ru, li xinyîb cuiß li templo re âlokßoninquil.
49فاسمع في السماء مكان سكناك صلاتهم وتضرعهم واقض قضاءهم
49Ut lâat toj saß choxa li cuancat cuiß tâcuabi lix tijeb nak tateßxyâba. Ut lâat tâtenkßaheb saß tîquilal.
50واغفر لشعبك ما اخطأوا به اليك وجميع ذنوبهم التي اذنبوا بها اليك واعطهم رحمة امام الذين سبوهم فيرحموهم.
50Lâat tâcuy tâsach xmâqueb lâ tenamit nak xeßmâcob châcuu ut xeßxkßet lâ cuâtin. Chakßunobresi lix chßôleb li tenamit li queßchapoc reheb re nak teßxtokßoba ruheb lâ tenamit.
51لانهم شعبك وميراثك الذين اخرجت من مصر من وسط كور الحديد.
51Chatenkßaheb xban nak aßan eb lâ tenamit. Ut aßaneb ajcuiß lâ cualal âcßajol. Lâat cat-isin chak reheb li kaxeßtônil yucuaß saß li tenamit Egipto li queßxcßul cuiß chak li nimla raylal.
52لتكون عيناك مفتوحتين نحو تضرع عبدك وتضرع شعبك اسرائيل فتصغي اليهم في كل ما يدعونك.
52Joßcan ut, at Kâcuaß, chacuabi taxak lin tij lâin laj cßanjel châcuu. Ut chacuabi ta ajcuiß lix tijeb lâ tenamit Israel. Chasume taxak chixjunil li cßaßru teßxtzßâma châcuu.
53لانك انت افرزتهم لك ميراثا من جميع شعوب الارض كما تكلمت عن يد موسى عبدك عند اخراجك آباءنا من مصر يا سيدي الرب
53At Kâcuaß, at nimajcual Dios, lâat catsicßoc ruheb saß xyânkeb chixjunileb li tenamit li cuanqueb saß ruchichßochß. Ut caqßueheb chokß âcualal âcßajol joß caye re laj Moisés laj cßanjel châcuu nak cacuisiheb chak li kaxeßtônil yucuaß aran Egipto, chan laj Salomón.
54وكان لما انتهى سليمان من الصلاة الى الرب بكل هذه الصلاة والتضرع انه نهض من امام مذبح الرب من الجثو على ركبتيه ويداه مبسوطتان نحو السماء.
54Nak quitijoc laj Salomón, quicuikßla chiru li artal ut quixtaksi li rukß.
55ووقف وبارك كل جماعة اسرائيل بصوت عال قائلا
55Nak quirakeß chi tijoc, quixakli ut quixtzßâma chiru li Dios nak târosobtesiheb li tenamit Israel li chßutchßûqueb aran. Ut quixye chi cau xyâb xcux:
56مبارك الرب الذي اعطى راحة لشعبه اسرائيل حسب كل ما تكلم به ولم تسقط كلمة واحدة من كل كلامه الصالح الذي تكلم به عن يد موسى عبده.
56—Lokßoninbil taxak li Kâcuaß Dios xban nak xqßue tuktûquil usilal saß lix tenamit Israel joß quixyechißi. Mâ jun li cßaßak re ru incßaß ta xbânu. Quixbânu ban chixjunil li quixye chak re laj Moisés laj cßanjel chiru.
57ليكن الرب الهنا معنا كما كان مع آبائنا فلا يتركنا ولا يرفضنا.
57Chicuânk taxak li Kâcuaß kiqßuin joß nak quicuan chak riqßuineb li kaxeßtônil yucuaß. Ut incßaß taxak toxtzßektâna chi moco toxcanab kajunes.
58ليميل بقلوبنا اليه لكي نسير في جميع طرقه ونحفظ وصاياه وفرائضه واحكامه التي اوصى بها آباءنا.
58Chikaqßuehak taxak kachßôl chi cuânc saß xyâlal riqßuin li Kâcuaß Dios. Chikabânuhak joß naraj aßan. Ut chocuânk taxak joß naxye lix chakßrab joß quixtaklaheb cuiß li kaxeßtônil yucuaß.
59وليكن كلامي هذا الذي تضرعت به امام الرب قريبا من الرب الهنا نهارا وليلا ليقضي قضاء عبده وقضاء شعبه اسرائيل امر كل يوم في يومه.
59Chixjunil li cßaßak re ru aßin li xintzßâma saß lin tij chiru li Kâcuaß, junelic taxak chijulticokß re chi kßek chi cutan. Tinixtenkßa taxak lâin laj cßanjel chiru ut tixtenkßa taxak lix tenamit Israel, aß yal cßaßru teßraj cuiß tenkßâc.
60ليعلم كل شعوب الارض ان الرب هو الله وليس آخر.
60Choxtenkßa taxak re nak eb li tenamit li cuanqueb saß ruchichßochß teßxqßue retal nak li Kâcuaß, aßan li tzßakal Dios. Mâcßaß chic junak joß aßan.
61فليكن قلبكم كاملا لدى الرب الهنا اذ تسيرون في فرائضه وتحفظون وصاياه كهذا اليوم
61Joßcan nak cheqßuehak êchßôl chicuânk saß tîquilal chiru li Kâcuaß li kaDios. Chexcuânk saß xyâlal ut chebânuhak li cßaßru naxye saß li chakßrab joß yôquex anakcuan.—
62ثم ان الملك وجميع اسرائيل معه ذبحوا ذبائح امام الرب
62Ut chirix chic aßan, li rey joß eb ajcuiß li tenamit Israel queßxcamsi li xul re teßxmayeja chiru li Kâcuaß.
63وذبح سليمان ذبائح السلامة التي ذبحها للرب من البقر اثنين وعشرين الفا ومن الغنم مئة الف وعشرين الفا فدشن الملك وجميع بني اسرائيل بيت الرب.
63Laj Salomón quixqßue li mayej chiru li Dios re xcßambaleb rib saß usilal riqßuin. Cuib xcaßcßâl mil li cuacax quixmayeja. Ut quixmayeja ajcuiß jun ciento mil riqßuin junmay mil li carner. Joßcaßin nak queßxkßaxtesi li templo chiru li Dios li rey ut eb li ralal xcßajol laj Israel.
64في ذلك اليوم قدّس الملك وسط الدار التي امام بيت الرب لانه قرّب هناك المحرقات والتقدمات وشحم ذبائح السلامة لان مذبح النحاس الذي امام الرب كان صغيرا عن ان يسع المحرقات والتقدمات وشحم ذبائح السلامة.
64Saß ajcuiß li cutan aßan li rey quixkßaxtesi saß rukß li Dios li nebâl li cuan chiru lix templo li Dios. Aran quixqßue chak li cßatbil mayej ut lix xêbul li xul li queßcßateß chokß xmayejeb re xcßambaleb rib saß usilal riqßuin li Dios. Ut aran ajcuiß queßxqßue li cßaßak chic re ru chi mayejil. Aran quixqßue li mayej xban nak incßaß qui-oc chixjunil saß xbên li artal yîbanbil riqßuin bronce, li cuan chiru li naßajej li nahilan cuiß li Kâcuaß xban nak caßchßin li artal aßan.
65وعيّد سليمان العيد في ذلك الوقت وجميع اسرائيل معه جمهور كبير من مدخل حماة الى وادي مصر امام الرب الهنا سبعة ايام وسبعة ايام اربعة عشر يوما.
65Saß eb li cutan aßan laj Salomón quixbânu jun li ninkße rochbeneb chixjunileb laj Israel. Kßaxal nabaleb li chßutchßûqueb aran. Eb aßan queßchal chak saß eb li naßajej Hamat ut toj cuan cuiß li nimaß re Egipto. Li ninkße aßin queßxbânu cuukub cutan ut chirix aßan queßxbânu cuukub cutan chic. Câlaju cutan queßninkßeîc re xlokßoninquil li Dios.Nak ac xnumeß li câlaju cutan, li rey Salomón quixchakßrabiheb li tenamit. Ut eb li tenamit queßxtzßâma chiru li Dios nak târosobtesi li rey. Chirix chic aßan queßcôeb saß li rochocheb chi saheb saß xchßôl ut chi cßojcßôqueb xchßôl xban chixjunil li usilal li quixbânu li Dios riqßuineb saß xcßabaß laj David laj cßanjel chiru.
66وفي اليوم الثامن صرف الشعب فباركوا الملك وذهبوا الى خيمهم فرحين وطيبي القلوب لاجل كل الخير الذي عمل الرب لداود عبده ولاسرائيل شعبه
66Nak ac xnumeß li câlaju cutan, li rey Salomón quixchakßrabiheb li tenamit. Ut eb li tenamit queßxtzßâma chiru li Dios nak târosobtesi li rey. Chirix chic aßan queßcôeb saß li rochocheb chi saheb saß xchßôl ut chi cßojcßôqueb xchßôl xban chixjunil li usilal li quixbânu li Dios riqßuineb saß xcßabaß laj David laj cßanjel chiru.