الكتاب المقدس (Van Dyke)

Kekchi

2 Kings

3

1وملك يهورام بن اخآب على اسرائيل في السامرة في السنة الثامنة عشرة ليهوشافاط ملك يهوذا. ملك اثنتي عشرة سنة.
1Nak yô cuakxaklaju chihab roquic laj Josafat chokß xreyeb laj Judá, laj Joram li ralal laj Acab qui-oc chokß xreyeb laj Israel aran Samaria. Cablaju chihab quicuan saß xcuanquil.
2وعمل الشر في عيني الرب ولكن ليس كابيه وامه فانه ازال تمثال البعل الذي عمله ابوه.
2Laj Joram quixbânu li mâusilal chiru li Kâcuaß, abanan incßaß quinumta lix mâusilal joß lix mâusilal lix naß xyucuaß. Laj Joram quixjor li pec li nequeßxlokßoni cuiß laj Baal, li quixyîb lix yucuaß junxil.
3الاّ انه لصق بخطايا يربعام بن نباط الذي جعل اسرائيل يخطئ. لم يحد عنها
3Abanan laj Joram quixbânu li mâusilal joß quixbânu laj Jeroboam li ralal laj Nabat, li quicßamoc xbeheb laj Israel chi mâcobc. Ut laj Joram incßaß quixcanab xbânunquil li mâusilal.
4وكان ميشع ملك موآب صاحب مواش فأدّى لملك اسرائيل مئة الف خروف ومئة الف كبش بصوفها.
4Laj Mesa, lix reyeb laj Moab, aßan aj qßuiresihom carner. Ut rajlal chihab tento nak naxqßue jun ciento mil chi carner toj sâj re lix reyeb laj Israel. Ut naxqßue ajcuiß jun ciento mil li carner li mâjiß besbileb rix.
5وعند موت اخآب عصى ملك موآب على ملك اسرائيل.
5Abanan nak quicam li rey Acab, laj Mesa lix reyeb laj Moab incßaß chic quiraj xqßuebal li carner li tento xqßuebal re lix reyeb laj Israel.
6وخرج الملك يهورام في ذلك اليوم من السامرة وعدّ كل اسرائيل
6Joßcan nak li rey Joram qui-el aran Samaria ut quixchßutubeb ru li soldados li cuanqueb saß xcuênt Israel.
7وذهب وارسل الى يوشافاط ملك يهوذا يقول. قد عصى عليّ ملك موآب. فهل تذهب معي الى موآب للحرب. فقال اصعد. مثلي مثلك. شعبي كشعبك وخيلي كخيلك.
7Quixtakla resil riqßuin lix reyeb laj Judá. Quixye re: —Lix reyeb laj Moab quixkßetkßeti rib chicuu. ¿Ma tâcuaj tinâtenkßa chi pletic riqßuin? chan. Ut lix reyeb laj Judá quixye re: —Tatintenkßa chi pletic riqßuineb laj Moab. Eb lin soldado ut eb lin cacuây cuanqueb châtenkßanquil.
8فقال من اي طريق نصعد. فقال من طريق برية ادوم.
8¿Bar cuan li be takacßam nak toxic chi pletic riqßuineb? chan. Ut laj Joram quixye: —Takacßam li be li nanumeß saß li chaki chßochß aran Edom, chan.
9فذهب ملك اسرائيل وملك يهوذا وملك ادوم وداروا مسيرة سبعة ايام. ولم يكن ماء للجيش والبهائم التي تبعتهم
9Joßcan nak queßcôeb chi pletic li rey Joram rochbeneb lix reyeb laj Judá ut lix reyeb laj Edom. Xban nak toj saß li chaki chßochß queßxqßue chak kßôt, joßcan nak queßbay cuukub cutan aran. Ut qui-osoß rucßaheb li soldado, joß ajcuiß rucßaheb li xul.
10فقال ملك اسرائيل آه على ان الرب قد دعا هؤلاء الثلاثة الملوك ليدفعهم الى يد موآب.
10Li rey Joram, lix reyeb laj Israel, quixye: —Lâo li oxibo chi rey to-osokß. Li Kâcuaß xoxkßaxtesi saß rukß lix reyeb laj Moab, chan.
11فقال يهوشافاط أليس هنا نبي للرب فنسأل الرب به. فاجاب واحد من عبيد ملك اسرائيل وقال. هنا اليشع بن شافاط الذي كان يصبّ ماء على يدي ايليا.
11Abanan li rey Josafat quixye: —¿Ma mâcßaß junak xprofeta li Dios arin re nak tixtzßâma chiru li Dios cßaßru us takabânu? chan. Jun li cuînk li nataklan saß xbêneb lix soldado laj Israel quixye: —Cuan arin laj Eliseo, li ralal laj Safat. Laj Eliseo quicßanjelac chiru li profeta Elías, chan.
12فقال يهوشافاط عنده كلام الرب. فنزل اليه ملك اسرائيل ويهوشافاط وملك ادوم.
12Li rey Josafat quixye: —Laj Eliseo tixye ke cßaßru tixye li Dios, chan. Joßcan nak li oxib chi rey queßcôeb chi âtinac riqßuin li profeta.
13فقال اليشع لملك اسرائيل. ما لي ولك. اذهب الى انبياء ابيك والى انبياء امّك. فقال له ملك اسرائيل كلا. لان الرب قد دعا هؤلاء الثلاثة الملوك ليدفعهم الى يد موآب.
13Abanan laj Eliseo quixye re lix reyeb laj Israel: —¿Cßaß aj e nak texintenkßa lâin? Ayukex. Patzßomak ênaßleb riqßuineb li profeta li queßcßanjelac chiru lê naß êyucuaß, chan. Li rey Joram quixye re: —Incßaß naru toxic riqßuineb aßan. Aß li Kâcuaß Dios, aßan xchßutuban ku lâo li oxib chi rey re toxkßaxtesi saß rukßeb laj Moab, chan.
14فقال اليشع حيّ هو رب الجنود الذي انا واقف امامه انه لولا اني رافع وجه يهوشافاط ملك يهوذا لما كنت انظر اليك ولا اراك.
14Li profeta Eliseo quixye re: —Saß xcßabaß li yoßyôquil Dios li nincßanjela ru, lâin ninye êre cui ta incßaß ninqßue saß xnakß cuu li rey Josafat li cuan êrochben incßaß raj tinâtinak êriqßuin chi moco texintenkßa.
15والآن فاتوني بعوّاد. ولما ضرب العواد بالعود كانت عليه يد الرب
15Anakcuan cßamomak chak cuiqßuin junak cuînk nachßeßoc arpa, chan. Ut nak li cuînk yô chi cuajbac, li Kâcuaß quiâtinac riqßuin laj Eliseo ut quixye re cßaßru teßxbânu.
16فقال هكذا قال الرب اجعلوا هذا الوادي جبابا جبابا.
16Ut laj Eliseo quixye reheb: —Aßan aßin li naxye li Kâcuaß êre: Têbec nabal li rok haß saß li ru takßa aßin.
17لانه هكذا قال الرب لا ترون ريحا ولا ترون مطرا وهذا الوادي يمتلئ ماء فتشربون انتم وماشيتكم وبهائمكم.
17Usta incßaß tixqßue hab ut usta incßaß tânumekß li ikß saß li naßajej aßin, abanan li rok haß teßnujak chi haß. Ut lâex tâcuânk chi tzßakal lê haß, joß ajcuiß reheb lê xul.
18وذلك يسير في عيني الرب فيدفع موآب الى ايديكم.
18Moco chßaßaj ta chiru li Kâcuaß xbânunquil aßin. Ut tixkßaxtesiheb ajcuiß laj Moab saß êrukß.
19فتضربون كل مدينة محصّنة وكل مدينة مختارة وتقطعون كل شجرة طيبة وتطمّون جميع عيون الماء وتفسدون كل حقلة جيدة بالحجارة.
19Lâex tex-êchanînk re chixjunileb li tenamit li chßinaßus ut yîbanbil chi châbil. Talajêyocß chixjunil li châbil cheß. Têbutßeb li yußam haß. Ut telajêtûb li pec saß li châbil chßochß re xpoßbal, chan laj Eliseo.
20وفي الصباح عند اصعاد التقدمة اذا مياه آتية عن طريق ادوم فامتلأت الارض ماء.
20Cuulajak chic saß x-ôril li mayejac, yô chak chi bêc rok li haß saß xjayal Edom ut quinujac chi haß li naßajej aßin.
21ولما سمع كل الموآبيين ان الملوك قد صعدوا لمحاربتهم جمعوا كل متقلدي السلاح فما فوق ووقفوا على التخم.
21Eb laj Moab queßrabi resil nak eb li oxib chi rey queßchal chi pletic riqßuineb. Joßcan nak chixjunileb li cuînk, joß tîx joß cocß, li queßxcuy xcßambal lix chßîchß re pletic queßxchßutub ribeb saß li nubâl chi pletic.
22وبكروا صباحا والشمس اشرقت على المياه ورأى الموآبيون مقابلهم المياه حمراء كالدم.
22Cuulajak chic nak queßcuacli, yô chi iloc li sakße. Ut li haß cak cak quicßutun xban li sakße. Chanchan quicß.
23فقالوا هذا دم. قد تحارب الملوك وضرب بعضهم بعضا والآن فالى النهب يا موآب.
23Saß xchßôleb laj Moab nak tzßakal quicß. Queßxye chi ribileb rib: —Quicß aßan. Eb li oxib chi rey queßxcamsi ribeb. Yoßkeb anakcuan ut takêchani li cßaßru reheb, chanqueb.
24وأتوا الى محلّة اسرائيل فقام اسرائيل وضربوا الموآبيين فهربوا من امامهم فدخلوها وهم يضربون الموآبيين.
24Nak eb laj Moab queßcuulac cuan cuiß lix muhebâleb laj Israel, eb laj Israel queßxtiquib pletic riqßuineb toj retal queßêlelic laj Moab. Abanan eb laj Israel queßxtâkeheb ut queßxcamsiheb.
25وهدموا المدن وكان كل واحد يلقي حجره في كل حقلة جيدة حتى ملأوها وطمّوا جميع عيون الماء وقطعوا كل شجرة طيّبة. ولكنهم ابقوا في قير حارسة حجارتها واستدار اصحاب المقاليع وضربوها.
25Ut queßxsach ruheb lix naßajeb. Nak queßnumeß cuan cuiß li racuîmkeb, eb laj Israel quilajeßxtûb li pec toj retal queßxpoßi chixjunil lix naßajeb li racuîmkeb. Ut queßxbutß eb li yußam haß. Ut quilajeßxtßan eb li châbil cheß. Caßaj cuiß li nimla tenamit Kir-hareset quicana. Eb li cuînk li nequeßcutuc riqßuin rantßin queßxsuti li tenamit aßan, ut queßxcut chi pec toj retal queßxsach ru.
26فلما رأى ملك موآب ان الحرب قد اشتدّت عليه اخذ معه سبع مئة رجل مستلّي السيوف لكي يشقوا الى ملك ادوم فلم يقدروا.
26Nak lix reyeb laj Moab quixqßue retal nak incßaß quirêchani li plêt, quixcßam chirix cuukub ciento li soldado li nequeßpletic riqßuin chßîchß re teßxic chi pletic riqßuin lix reyeb laj Edom. Abanan incßaß ajcuiß queßru.Joßcan nak lix reyeb laj Moab quixchap li xbên ralal li tâoc raj chokß rey chokß rêkaj ut quixmayeja saß xbên li tzßac chokß xmayej re lix dioseb laj Moab. Ut queßjoskßoß laj Israel ut queßsukßi cuißchic saß lix naßajeb.
27فاخذ ابنه البكر الذي كان ملك عوضا عنه واصعده محرقة على السور. فكان غيظ عظيم على اسرائيل. فانصرفوا عنه ورجعوا الى ارضهم
27Joßcan nak lix reyeb laj Moab quixchap li xbên ralal li tâoc raj chokß rey chokß rêkaj ut quixmayeja saß xbên li tzßac chokß xmayej re lix dioseb laj Moab. Ut queßjoskßoß laj Israel ut queßsukßi cuißchic saß lix naßajeb.