1فأخبر يوآب هوذا الملك يبكي وينوح على ابشالوم.
1Queßxye resil re laj Joab nak li rey David yô chi yâbac ut ra saß xchßôl chirix lix camic laj Absalón.
2فصارت الغلبة في ذلك اليوم مناحة عند جميع الشعب لان الشعب سمعوا في ذلك اليوم من يقول ان الملك قد تأسف على ابنه.
2Lix sahileb saß xchßôl nak nequeßrêchani li plêt quisukßi chokß rahil chßôlej xban nak ra saß xchßôl li rey David chirix lix camic li ralal.
3وتسلّل الشعب في ذلك اليوم للدخول الى المدينة كما يتسلّل القوم الخجلون عندما يهربون في القتال.
3Nak eb li soldados queßcuulac, chi mukmu queßoc saß li tenamit joß nequeßxbânu li yôqueb xxutân nak nequeßêlelic chak saß li plêt.
4وستر الملك وجهه وصرخ الملك بصوت عظيم يا ابني ابشالوم يا ابشالوم ابني يا ابني.
4Li rey David quixtzßap li ru ut quiyâbac chi cau. Quixye: —¡At Absalón! ¡At cualal! ¡At cualal! chan.
5فدخل يوآب الى الملك الى البيت وقال قد اخزيت اليوم وجوه جميع عبيدك منقذي نفسك اليوم وانفس بنيك وبناتك وانفس نسائك وانفس سراريك
5Laj Joab cô saß rochoch li rey ut quixye re: —Anakcuan xacßut xxutâneb lâ soldados li nequeßcßanjelac châcuu. Aßaneb xeßcoloc âcue ut xeßxcol ajcuiß lâ cualal âcßajol ut eb lâ cuixakil joß eb li ixk li cuanqueb âcuiqßuin.
6بمحبتك لمبغضيك وبغضك لمحبيك. لانك اظهرت اليوم انه ليس لك رؤساء ولا عبيد لاني علمت اليوم انه لو كان ابشالوم حيّا وكلنا اليوم موتى لحسن حينئذ الامر في عينيك.
6Lâat xicß nacacuileb li nequeßrahoc âcue ut li incßaß nequeßrahoc âcue nacaraheb. Châcuu lâat mâcßaß nequeßoc cuiß li soldados li nequeßcßanjelac châcuu, chi moco li nequeßtaklan saß xbêneb. Anakcuan ninnau nak cui ta toj yoßyo laj Absalón, sa raj saß âchßôl usta ac xocamsîc chikajunilo lâo.
7فالآن قم واخرج وطيب قلوب عبيدك. لاني قد اقسمت بالرب انه ان لم تخرج لا يبيت احد معك هذه الليلة ويكون ذلك اشرّ عليك من كل شر اصابك منذ صباك الى الآن.
7Ayu chirix cab ut tâcßojob xchßôleb lâ soldados xban nak cui incßaß nacabânu aßan, saß xcßabaß li Kâcuaß, lâin ninye âcue nak mâ jun chic reheb lâ soldados teßoquênk châcuix. Chiru ajcuiß li kßojyîn aßin tateßxcanab âjunes. Ut mâre aßan li kßaxal ra tâcßul chiruheb li raylal xacßul chalen saß âsâjilal, chan.
8فقام الملك وجلس في الباب. فاخبروا جميع الشعب قائلين هوذا الملك جالس في الباب. فأتى جميع الشعب امام الملك. واما اسرائيل فهربوا كل واحد الى خيمته
8Joßcan nak laj David cô ut quichunla cuißchic chire li oquebâl re li tenamit. Eb li tenamit queßrabi resil nak cuan aran ut chixjunileb li soldados queßxchßutub ribeb riqßuin. Nak yô chi cßulmânc aßin, chixjunileb laj Israel, li queßoquen chirix laj Absalón yôqueb chi êlelic ut queßcôeb saß li rochocheb.
9وكان جميع الشعب في خصام في جميع اسباط اسرائيل قائلين ان الملك قد انقذنا من يد اعدائنا وهو نجّانا من يد الفلسطينيين. والآن قد هرب من الارض لاجل ابشالوم
9Yalak bar saß chixjunil li naßajej Israel yôqueb chixcuechßinquil ribeb chi ribileb rib. Yôqueb chixyebal: —Li rey David coxcol chiruheb li xicß nequeßiloc ke. Xoxcol chiruheb laj filisteo. Abanan anakcuan xcanab lix tenamit ut x-êlelic chiru laj Absalón xban xxiu.
10وابشالوم الذي مسحناه علينا قد مات في الحرب. فالآن لماذا انتم ساكتون عن ارجاع الملك.
10Lâo xkaxakab laj Absalón chokß karey ut anakcuan xcamsîc chak saß li plêt. ¿Cßaßut nak incßaß xeßxtzßâma chiru li rey David nak tâsukßîk chak? chanqueb.
11وارسل الملك داود الى صادوق وابياثار الكاهنين قائلا كلما شيوخ يهوذا قائلين لماذا تكونون آخرين في ارجاع الملك الى بيته وقد أتى كلام جميع اسرائيل الى الملك في بيته.
11Li rey David quirabi resil li cßaßru yôqueb chixyebal. Joßcan nak quixtakla xyebal reheb laj Sadoc ut laj Abiatar, eb laj tij: —Tex-âtinak riqßuineb li nequeßcßamoc be saß xyânkeb laj Judá ut patzßomak reheb cßaßut nak yôqueb chi bâyc chixtzßâmanquil chicuu nak tinsukßîk cuißchic saß li cuochoch. Eb aßan raj li xbên li xeßxtzßâma chicuu nak tinsukßîk.
12انتم اخوتي انتم عظمي ولحمي. فلماذا تكونون آخرين في ارجاع الملك.
12Lâex cuechßalal. Kacomon kib. ¿Cßaßut nak yôquex chi bâyc chixtzßâmanquil chicuu nak tinsukßîk cuißchic saß cuochoch? Lâex raj li xbên li xetzßâma chicuu nak tinsukßîk, chan.
13وتقولان لعماسا. أما انت عظمي ولحمي. هكذا يفعل بي الله وهكذا يزيد ان كنت لا تصير رئيس جيش عندي كل الايام بدل يوآب.
13Laj David quixye reheb nak teßxye re laj Amasa chi joßcaßin: —¿Ma mâcuaß ta biß lâat cuechßalal? Chalen anakcuan lâat chic tattaklânk saß xbêneb lin soldados chokß rêkaj laj Joab. Aß taxak li Dios chiqßuehok cue chixtojbal inmâc cui incßaß tinbânu li cßaßru yôquin chixyechißinquil âcue, chan.
14فاستمال بقلوب جميع رجال يهوذا كرجل واحد فارسلوا الى الملك قائلين ارجع انت وجميع عبيدك.
14Ut queßxcßul xchßôl li cßaßru quitaklâc xyebal reheb xban laj David. Ut chixjunileb li cuanqueb Judá junajeb xchßôl nak queßxtakla resil nak laj David tâsukßîk rochbeneb chixjunileb li nequeßcßanjelac chiru.
15فرجع الملك وأتى الى الاردن وأتى يهوذا الى الجلجال سائرا لملاقاة الملك ليعبّر الملك الاردن.
15Quisukßi ut li rey David. Quicuulac cuan cuiß li nimaß Jordán. Eb li cuanqueb Judá queßcôeb Gilgal re xcßulbal li rey ut re ajcuiß nak teßxtenkßaheb chi numecß jun pacßal li nimaß.
16فبادر شمعي بن جيرا البنياميني الذي من بحوريم ونزل مع رجال يهوذا للقاء الملك داود
16Ut laj Simei quixsêba rib chi xic chixcßulbal li rey David chirixeb laj Judá. Laj Simei, aßan ralal laj Gera. Bahurim xtenamit. Ut laj Gera, aßan xcomoneb li ralal xcßajol laj Benjamín.
17ومعه الف رجل من بنيامين وصيبا غلام بيت شاول وبنوه الخمسة عشر وعبيده العشرون معه فخاضوا الاردن امام الملك.
17Laj Simei quixcßameb chirix jun mil chi cuînk xcomoneb li ralal xcßajol laj Benjamín. Cuan rochbeneb aßan laj Siba, li quicuan chokß xmôs laj Saúl. Laj Siba quixcßam chirix oßlaju li ralal ut junmay lix môseb. Eb aßan queßnumeß jun pacßal li nimaß Jordán nak toj mâjiß nacuulac li rey.
18وعبر القارب لتعبير بيت الملك ولعمل ما يحسن في عينيه. وسقط شمعي بن جيرا امام الملك عندما عبر الاردن
18Queßnumeß jun pacßal li nimaß re nak teßxtenkßa li rey chi numecß saß li nimaß joß eb ajcuiß li cuanqueb rochben. Queßraj nak li rey tâsahokß xchßôl riqßuineb. Nak li rey quicuulac saß li nimaß, laj Simei li ralal laj Gera quixcuikßib rib chiru.
19وقال للملك. لا يحسب لي سيدي اثما ولا تذكر ما افترى به عبدك يوم خروج سيدي الملك من اورشليم حتى يضع الملك ذلك في قلبه.
19Ut quixye re: —At rey, nintzßâma châcuu nak tâcuy inmâc. Mâqßue saß âchßôl li mâc li quinbânu châcuu nak cat-el aran Jerusalén. Incßaß taxak tâqßue saß inbên li incßaß us xinbânu.
20لان عبدك يعلم اني قد اخطأت وهانذا قد جئت اليوم اوّل كل بيت يوسف ونزلت للقاء سيدي الملك.
20Lâin ninnau nak quinmâcob châcuu. Joßcan nak lâin li xbên li xincßulun anakcuan châcßulbal, at rey. Lâin xbên cua xincßulun chiruheb chixjunileb li ralal xcßajol laj José, chan.
21فاجاب ابيشاي ابن صروية وقال ألا يقتل شمعي لاجل هذا لانه سبّ مسيح الرب.
21Ut laj Abisai, lix yum lix Sarvia, quixye: —¿Ma incßaß ta biß xcßulub nak tâcâmk laj Simei xban nak catxmajecua lâat, li sicßbil âcuu xban li Kâcuaß? chan.
22فقال داود ما لي ولكم يا بني صروية حتى تكونوا لي اليوم مقاومين. آليوم يقتل احد في اسرائيل. أفما علمت اني اليوم ملك على اسرائيل.
22Ut li rey David quixye: —Lâex lix yum lix Sarvia, mâcuaß lâex texyehok cue cßaßru tinbânu. ¿Cßaßut nak têraj nak tinêtakla? Lâin lix reyeb laj Israel. Lâin ninye nak mâ ani tâcamsîk saß li cutan aßin, chan.
23ثم قال الملك لشمعي لا تموت. وحلف له الملك.
23Ut li rey David quixbânu li juramento ut quixye re laj Simei nak incßaß tâcamsîk.
24ونزل مفيبوشث ابن شاول للقاء الملك ولم يعتن برجليه ولا اعتنى بلحيته ولا غسل ثيابه من اليوم الذي ذهب فيه الملك الى اليوم الذي اتى فيه بسلام.
24Laj Mefi-boset, li ri laj Saúl, cô ajcuiß chixcßulbal li rey. Chalen nak cô li rey incßaß quixchßaj li rok, chi moco quixjo lix mach, chi moco quixpuchß li rakß toj retal nak quisukßi chak chi sa saß xchßôl.
25فلما جاء الى اورشليم للقاء الملك قال له الملك لماذا لم تذهب معي يا مفيبوشث.
25Nak ac xcßulun Jerusalén, li rey quixye re: —At Mefi-boset, ¿cßaßut nak incßaß côat chicuix? chan.
26فقال يا سيدي الملك ان عبدي قد خدعني لان عبدك قال اشد لنفسي الحمار فاركب عليه واذهب مع الملك لان عبدك اعرج.
26Laj Mefi-boset quixye re: —At rey, lâat nacanau nak incßaß ninbêc. Lâin quinye re lin môs nak tixyîb rix lin bûr re nak tinxic châcuix. Abanan lin môs xinixbalakßi.
27ووشى بعبدك الى سيدي الملك وسيدي الملك كملاك الله فافعل ما يحسن في عينيك.
27Lin môs xyoßob ticßtiß chicuix châcuu, at rey. Abanan, lâat chanchanat lix ángel li Dios. Lâat tâbânu li cßaßru nacanau nak us xbânunquil.
28لان كل بيت ابي لم يكن الا اناسا موتى لسيدي الملك وقد جعلت عبدك بين الآكلين على مائدتك فاي حق لي بعد حتى اصرخ ايضا الى الملك.
28Chixjunileb lix comon lin yucuaß xcßulubeb raj nak catakla xcamsinquileb chixjunileb, at rey. Abanan lâat xinâqßue chi cuaßac âcuochben. Mâcuaß incßulub nak tintzßâma usilal châcuu, at rey, chan.
29فقال له الملك لماذا تتكلم بعد بامورك. قد قلت انك انت وصيبا تقسمان الحقل.
29Li rey quixye re: —¿Cßaßru aj e nak toj yôco chi âtinac chirix aßan? Ac xinye nak têjach li chßochß chêrix âcuochben laj Siba, chan.
30فقال مفيبوشث للملك فليأخذ الكل ايضا بعد ان جاء سيدي الملك بسلام الى بيته
30Ut laj Mefi-boset quixye: —Canâk chokß re laj Siba chixjunil li chßochß. Li kßaxal us chokß cue lâin, aßan nak xatcßulun cuißchic saß lâ cuochoch chi sa saß âchßôl, chan.
31ونزل برزلاي الجلعادي من روجليم وعبر الاردن مع الملك ليشيعه عند الاردن
31Laj Barzilai qui-el saß xtenamit Rogelim li cuan saß xcuênt Galaad ut cô cuan cuiß li nimaß Jordán re nak târochbeni li rey nak tânumekß junpacßal li nimaß.
32وكان برزلاي قد شاخ جدا. كان ابن ثمانين سنة. وهو عال الملك عند اقامته في محنايم لانه كان رجلا عظيما جدا.
32Laj Barzilai ac tîx chic. Câcßâl chihab cuan re. Aßan li cuînk li quiqßuehoc xtzacaêmk li rey nak cuan aran Mahanaim xban nak kßaxal biom.
33فقال الملك لبرزلاي اعبر انت معي وانا اعولك معي في اورشليم.
33Li rey David quixye re laj Barzilai: —Yoßo chicuix Jerusalén ut lâin tinchßolanînk âcue, chan.
34فقال برزلاي للملك كم ايام سني حياتي حتى اصعد مع الملك الى اورشليم.
34Abanan laj Barzilai quixye re: —At rey, lâin incßaß chic najt tincuânk saß ruchichßochß. ¿Cßaßru aj e nak tinxic Jerusalén châcuix?
35انا اليوم ابن ثمانين سنة. هل اميّز بين الطيب والردي وهل يستطعم عبدك بما آكل وما اشرب وهل اسمع ايضا اصوات المغنين والمغنيات. فلماذا يكون عبدك ايضا ثقلا على سيدي الملك.
35Lâin cuan câcßâl chihab cue anakcuan. Mâcßaß chic naxqßue xsahil inchßôl. Incßaß chic ninnau cßaßru li sa xtzacanquil, chi moco naru tincuutzß ma sunûnc malaj ut incßaß sunûnc li cua cuucßa. Chi moco naru chic nacuabi lix bicheb li nequeßbichan. ¿Cßaßut nak tinqßue îk saß âbên re cuilbal?
36يعبر عبدك قليلا الاردن مع الملك ولماذا يكافئني الملك بهذه المكافاة.
36Lâin xinchal châcuochbeninquil nak tatnumekß saß li nimaß Jordán. ¿Cßaßut nak tinâkßajcâmu riqßuin aßan?
37دع عبدك يرجع فاموت في مدينتي عند قبر ابي وامي وهوذا عبدك كمهام يعبر مع سيدي الملك فافعل له ما يحسن في عينيك.
37At rey, nintzßâma châcuu nak tâqßue inlesêns chi sukßîc saß lin tenamit re nak aran tincâmk ut tinmukekß chixcßatk lix muklebâleb lin naß inyucuaß. Cuan arin laj Quimam, li cualal. Aßan aj cßanjel châcuu. Aßan tâxic châcuix, at rey. Tâbânu riqßuin aßan li cßaßru nacacßoxla nak us xbânunquil, chan.
38فاجاب الملك ان كمهام يعبر معي فأفعل له ما يحسن في عينيك وكل ما تتمناه مني افعله لك.
38Li rey quixye re laj Barzilai: —Xicak chicuix laj Quimam joß xaye. Lâin tinbânu riqßuin joß nacacßoxla nak us xbânunquil. Lâin tinbânu li cßaßru tâye cue, chan laj David.
39فعبر جميع الشعب الاردن والملك عبر. وقبّل الملك برزلاي وباركه فرجع الى مكانه
39Chixjunileb li tenamit queßnumeß jun pacßal li nimaß Jordán. Ut quinumeß ajcuiß li rey. Quirutzß ru laj Barzilai ut quixtzßâma chiru li Dios nak târosobtesi. Chirix aßan laj Barzilai cô cuißchic saß rochoch.
40وعبر الملك الى الجلجال وعبر كمهام معه وكل شعب يهوذا عبّروا الملك وكذلك نصف شعب اسرائيل.
40Li rey quinumeß Gilgal ut laj Quimam cuan rochben. Chixjunileb li cuanqueb Judá queßcôeb rochben li rey, joß eb ajcuiß yijach li cuanqueb Israel.
41واذا بجميع رجال اسرائيل جاءون الى الملك وقالوا للملك لماذا سرقك اخوتنا رجال يهوذا وعبروا الاردن بالملك وبيته وكل رجال داود معه.
41Ut chixjunileb laj Israel queßcôeb riqßuin li rey ut queßxye re: —At rey, ¿cßaßut nak eb li kas kîtzßin li cuanqueb Judá xeßochbenin âcue nak xatnumeß saß li nimaß Jordán âcuochbeneb chixjunileb lâ cualal âcßajol ut eb lâ soldados? chanqueb.
42فاجاب كل رجال يهوذا رجال اسرائيل لان الملك قريب اليّ ولماذا تغتاظ من هذا الأمر. هل اكلنا شيئا من الملك او وهبنا هبة.
42Eb li ralal xcßajol laj Judá queßchakßoc ut queßxye: —Lâo xo-ochbenin re li rey xban nak kechßalal kib riqßuin. ¿Cßaßut nak xexjoskßoß kiqßuin? ¿Ma yôco ta biß chi cuaßac riqßuin li rey? ¿Ma xqßue ta biß kamâtan? chanqueb.Eb li ralal xcßajol laj Israel queßxye reheb: —Lâo yal ke saß xbên li rey. ¿Cßaßut nak nocoêtzßektâna? ¿Ma mâcuaß ta biß lâo kßaxal nabalo chêru lâex? Ut lâo li xbên li xkaye nak tâsukßîk cuißchic li rey, chanqueb. Ut eb li ralal xcßajol laj Judá kßaxal cau cuißchic queßâtinac chiruheb li ralal xcßajol laj Israel.
43فاجاب رجال اسرائيل رجال يهوذا وقالوا. لي عشرة اسهم في الملك وانا احق منك بداود. فلماذا استخففت بي ولم يكن كلامي اولا في ارجاع ملكي. وكان كلام رجال يهوذا اقسى من كلام رجال اسرائيل
43Eb li ralal xcßajol laj Israel queßxye reheb: —Lâo yal ke saß xbên li rey. ¿Cßaßut nak nocoêtzßektâna? ¿Ma mâcuaß ta biß lâo kßaxal nabalo chêru lâex? Ut lâo li xbên li xkaye nak tâsukßîk cuißchic li rey, chanqueb. Ut eb li ralal xcßajol laj Judá kßaxal cau cuißchic queßâtinac chiruheb li ralal xcßajol laj Israel.