¹SI Jesus manope ya jacuentuse sija talo y acomparasion sija ilegña,

¹I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

²Y raenon langet, parejo yan un ray, na jafatinas gupot umasagua para y lajiña.

²Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

³Ya jatago y tentagoña sija, na ujaagange y manmaconbida gui guipot; lao ti manmalago manmato.

³I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

⁴Jatago talo palo tentagoña, ilegña: Sangane y manmaconbida: Esta jufamauleg y na taloane, y gajo toro yan y manyomog na gajo, esta manmapuno, ya todo esta listo: fanmamaela gui guipot umasagua.

⁴Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

⁵Lao sija ti jaatituye, ya manmapos, y uno para y fangualuaña, y otro para y cometsioña.

⁵Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

⁶Y palo macone y tentagoña ya manamamajlao, ya manmapuno.

⁶Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

⁷Lao y ray ninalalalo; ya jatago y sendaluña sija na ujapuno todo ayo y mamuno sija, ya ujasonggue y siudaña.

⁷A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

⁸Ayo nae ilegña ni y tentagoña sija: Y guipot umasagua esta listo; lao ayo sija y manmaconbida ti mandigno.

⁸Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

⁹Janao fanmalag y mafapoposgüe na chalan, ya inagange para y guipot umasagua todo y inseda.

⁹Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

¹⁰Ya manmapos y tentago sija para y chalan, ya janafandaña todo y jasoda, parejo y taelaye yan y mauleg; ya y guipot umasagua bula ni manmaconbida.

¹⁰I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

¹¹¶ Ya anae jumalom y ray para ulie y manmaconbida, jalie güije un taotao na ti minagago ni y magagon gupot.

¹¹Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

¹²Ya ilelegña nu guiya: Amigo, jafa na jumalomjao güine ya taya magagumo magagon gupot? Lao güiya ti cumuentos.

¹²I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

¹³Ayo nae y ray ilegña ni y manmañeñetbe: Gode y adengña, yan y canaeña, ya inchile, ya inyite juyong gui jalom jomjom: ayo nae uguaja tumanges, yan chegcheg nifen.

¹³Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

¹⁴Sa megae manmaagang; lao didide manmaayig.

¹⁴Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

¹⁵¶ Ayo nae manmapos y Fariseo sija, ya manacuentuse jafa taemano ninagadon güe ni y cuentosña.

¹⁵Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.

¹⁶Ya jatago guato guiya güiya y disipuloñija yan iyon Herodes, ilegñija: Maestro, intingo na jago magajetjao, ya mamananagüejao na magajet y chalan Yuus; ya taya unadadaje ni jaye; sa ti uno na guaelaye guiya jago y finaboresen taotao.

¹⁶I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.

¹⁷Sangane jam nae, jafa jinasosomo? Tunas na infanmanaejam tributo as Sesat, pat aje?

¹⁷Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

¹⁸Lao si Jesus jatungo y tinaelayeñija, ya ilegña: Jafa muna intientayo, hipocritas?

¹⁸Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?

¹⁹Fanueyofan ni y salape y tributo. Ya sija machuliegüe un dinario.

¹⁹Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.

²⁰Ayo nae ilegña nu sija: Jaye iyo este na imagen yan y tinigue ni y gaigue gui jiloña?

²⁰I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?

²¹Sija ilegñija nu güiya: Iyon Sesat. Ayo nae ilegña nu sija: Nae si Sesat ni iyon Sesat, ya si Yuus ni iyon Yuus.

²¹Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

²²Ya anae sija jajungog este na sinangan, ninafanmanman, ya madingo güe ya manmapos.

²²To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.

²³¶ Ayo na jaane, manmato guiya güiya y Saduseo sija, ni y ilegñija na taya quinajulo y manmatae, ya mafaesen güe,

²³V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,

²⁴Ylegñija: Maestro, si Moises ilegña, Yaguin jaye na taotao matae ya taya patgonña, y cheluña uasagua yan y asaguaña, ya unacajulo semiya gui cheluña.

²⁴Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.

²⁵Guaja guiya jame siete na lalaje mañelo; ya y finena umasagua ya matae, ya taya patgonña, japolo y asaguaña gui cheluña.

²⁵I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.

²⁶Parejoja talo y mina dos, yan y mina tres, asta y mina siete.

²⁶Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.

²⁷Anae munjayan manmatae todosija, matae y palaoan locue.

²⁷Nejposléze pak po všech umřela i žena.

²⁸Y quinajulo y manmatae, jaye gui siete ugaeasagua y palaoan? sa todosija maninasagua.

²⁸Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.

²⁹Ayo nae maninepe as Jesus, ilegña: Manabag jamyo sa ti intingo y Tinigue sija, ni y ninasiñan Yuus.

²⁹I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.

³⁰Sa y quinajulo y manmatae, ni manasagua ni umanafanasagua, sa manparejoja yan y angjet sija gui langet.

³⁰Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

³¹Ya y quinajulo y manmatae, ada ti intaetae y esta masangan pot si Yuus nu jamyo na ilegña:

³¹O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:

³²Guajo si Yuus Abraham, yan si Yuus Ysaac, yan si Yuus Jacob? Ti güiya si Yuus y manmatae, na Yuus y manlâlâlâ.

³²Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

³³Anae majungog este nu y linajyan taotao, ninafanmanman ni y finanagüeña.

³³A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.

³⁴¶ Lao anae y Fariseo sija majungog na janafanmamatquilo y Saduseo sija, mandaña gui un lugat.

³⁴Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.

³⁵Ya mafaesen güe, uno guiya sija, ni y magas y lay, tinienta güe, ilegña:

³⁵I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:

³⁶Maestro, jafa y mas dangculo na tinago gui lay?

³⁶Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?

³⁷Si Jesus ilegña nu güiya: Guaeya y Señot Yuusmo con todo y corasonmo, yan todo y antimo, yan todo y jinasomo.

³⁷I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.

³⁸Este y finenana yan y dangculo na tinago.

³⁸To jest přední a veliké přikázání.

³⁹Ya y mina dos parejoja yan este: Guaeya y tiguangmo parejo yan jago.

³⁹Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

⁴⁰Este y dos na tinago chinileja todo y lay yan y profeta.

⁴⁰Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

⁴¹¶ Ya enae estaba y Fariseo sija mandadaña, si Jesus manfinaesen sija;

⁴¹A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,

⁴²Ylegña: Jafa jinasonmiyo as Cristo? jaye gaelaje güe? Sija ilegñija: Lajin David.

⁴²Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.

⁴³Güiya ilegña nu sija: Jafa na si David gui Espiritu finanaan güe Señot, ilegña:

⁴³Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

⁴⁴Y Señot jasangane y Señotjo, fatachong gui agapa na canaejo, asta qui jupolo y enemigumo gui papâ adengmo.

⁴⁴Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?

⁴⁵Yaguin si David finanaan güe Señot, jafa taemano lajiña?

⁴⁵Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?

⁴⁶Ya taya siña ni uno umope güe. Ya desde ayo na jaane taya umatrebe güe para umafaesesen güe ni jafa.

⁴⁶A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.