¹Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

¹Oh Jehova, daw unsa ang pagkadaghan sa akong mga kaaway! Daghan sila nga mga mingtindog batok kanako.

²Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

²Daghan ang nagaingon mahatungod sa akong kalag: Walay tabang alang kaniya diha sa Dios. (Selah)

³Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

³Apan ikaw, Oh Jehova, mao ang taming nga nagalibut kanako, Ang himaya ko ug ang magbabangon sa akong ulo.

⁴Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

⁴Sa akong tingog nagatu-aw ako kang Jehova, Ug siya nagatubag kanako gikan sa iyang bungtod nga balaan. (Selah)

⁵Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

⁵Mihigda ako ug nakatulog, Nahigmata ako; kay nagasagang kanako si Jehova.

⁶Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

⁶Dili ako mahadlok sa napulo ka libo sa katawohan Nga misulong nga milikus batok kanako.

⁷Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

⁷Tumindog ka, Oh Jehova, luwasa ako, Oh Dios ko; Kay gihampak mo sa apapangig ang tanan ko nga mga kaaway: Ang mga ngipon sa mga dautan gipanugmok nimo.

⁸Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]

⁸Iya ni Jehova ang kaluwasan: Ang imong panalangin anaa sa ibabaw sa imong katawohan. (Selah)