1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
1David upravi Jahvi riječi ove pjesme u dan kad ga je Jahve izbavio iz ruku svih njegovih neprijatelja i iz ruke Šaulove.
2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
2Pjevao je: "Jahve, hridino moja, utvrdo moja, spase moj;
3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
3Bože moj, pećino moja kojoj se utječem, štite moj, spasenje moje, tvrđavo moja! Ti me izbavljaš od nasilja.
4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
4Zazvat ću Jahvu hvale predostojna i od dušmana bit ću izbavljen.
5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
5Valovi smrti okružiše mene, prestraviše me bujice pogubne,
6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
6Užad Podzemlja sputiše me, smrtonosne zamke padoše na me:
7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
7u nevolji zazvah Jahvu i Bogu svome zavapih. Iz svog Doma zov mi začu, i vapaj moj mu do ušiju doprije.
8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8I zemlja se potrese i uzdrhta, uzdrmaše se temelji nebesa, pokrenuše se, jer On gnjevom planu.
9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
9Iz nosnica mu dim se diže, iz usta mu oganj liznu, ugljevlje živo od njega plamsa.
10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10On nagnu nebesa i siđe, pod nogama oblaci mu mračni.
11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
11Na keruba stade i poletje; na krilima vjetra zaplovi.
12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
12Ogrnu se mrakom kao koprenom, prekri se tamnim vodama i oblacima tmastim,
13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
13od bljeska pred licem njegovim užga se ugljevlje plameno.
14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
14Jahve s neba zagrmje, Svevišnjega glas se ori.
15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
15Odape strijele i dušmane rasu, izbaci munje i na zemlju ih obori.
16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
16Morska dna se pokazaše, i temelji svijeta postaše goli od strašne prijetnje Jahvine, od olujna daha gnjeva njegova.
17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
17On pruži s neba ruku i mene prihvati, iz silnih voda on me izbavi.
18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18Od protivnika moćnog mene oslobodi, od dušmana mojih jačih od mene.
19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19Navališe na me u dan zlosretni, ali me Jahve zaštiti,
20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
20na polje prostrano izvede me, spasi me jer sam mu mio.
21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
21Po pravednosti mojoj Jahve mi uzvrati, po čistoći ruku mojih on me nagradi,
22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22jer čuvah putove Jahvine, od Boga se svoga ne udaljih.
23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
23Odredbe njegove sve su mi pred očima, zapovijedi njegove nisam odbacio,
24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
24do srži odan njemu sam bio, čuvam se grijeha svakoga.
25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
25Jahve mi po pravdi mojoj vrati, čistoću ruku mojih vidje.
26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
26S prijateljem ti si prijatelj, poštenu poštenjem uzvraćaš.
27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27S čovjekom čistim ti si čist, a lukavca izigravaš,
28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
28jer narodu poniženu spasenje donosiš a ponižavaš oči ohole.
29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
29Jahve, ti moju svjetiljku užižeš, Bože, tminu moju obasjavaš:
30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
30s tobom udaram na čete dušmanske, s Bogom svojim preskačem zidine.
31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
31Savršeni su puti Gospodnji, i riječ je Jahvina ognjem kušana. on je štit svima, samo on, koji se k njemu utječu.
32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
32Jer tko je Bog osim Jahve? Tko li je hridina osim Boga našega?
33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
33Taj Bog me snagom opasuje, stere mi put besprijekoran.
34Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
34Noge mi dade brze ko u košute i postavi me na visine sigurne,
35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
35ruke mi za borbu uvježba i mišice da luk mjedeni napinju.
36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
36Daješ mi štit svoj koji spasava, tvoja me brižljivost uzvisi.
37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
37Pouzdanje daješ mom koraku, i noge mi više ne posrću.
38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
38Pognah svoje dušmane i dostigoh, i ne vratih se dok ih ne uništih.
39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
39Obaram ih, ne mogu se dići, padaju, pod nogama mi leže.
40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
40Ti me opasa snagom za borbu, a protivnike moje meni podloži.
41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
41Ti dušmane moje u bijeg natjera, i rasprših one koji su me mrzili.
42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42Vapiju u pomoć, nikog da pomogne, vapiju Jahvi - ne odaziva se.
43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
43Smrvih ih kao prah na vjetru, zgazih ih ko blato na putu.
44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
44Ti me §izbavÄi od bune u mom narodu, postavi me glavarom pogana, puk koji ne poznavah služi mi.
45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
45Svaki moj šapat pokorno on sluša. Sinovi tuđinci meni laskaju,
46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
46sinovi tuđinski gube srčanost izlaze dršćuć iz svojih utvrda.
47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
47Živio Jahve! Blagoslovljena hridina moja! Neka se uzvisi Bog, spasenje moje!
48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
48Bog koji mi daje osvetu i narode meni pokorava.
49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
49Od dušmana me mojih izbavljaš i nad protivnike me moje izdižeš, ti mene od čovjeka silnika spasavaš.
50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
50Zato te slavim, Jahve, među pucima i psalam pjevam tvome Imenu:
51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
51umnožio si pobjede kralju svojemu, pomazaniku svome milost si iskazao, Davidu i potomstvu njegovu navijeke."