1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
1Pli bona estas bona nomo, ol bona oleo; kaj la tago de la morto estas pli bona, ol la tago de la naskigxo.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
2Pli bone estas iri en domon de funebro, ol iri en domon de festenado; cxar morto estas la fino de cxiu homo, kaj la vivanto notos cxi tion en sia koro.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
3Pli bona estas plendo, ol rido; cxar cxe malgxojo de la vizagxo plibonigxas la koro.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
4La koro de sagxuloj estas en domo de funebro, kaj la koro de malsagxuloj en domo de gxojo.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
5Pli bone estas auxskulti riprocxon de sagxulo, ol auxskulti kanton de malsagxuloj.
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
6CXar simila al la kraketado de dornoj sub poto estas la ridado de la malsagxuloj; kaj vantajxo gxi estas.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
7CXar perforteco forprenas la sagxon de sagxulo, kaj la prudenton malbonigas donaco.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
8La fino de afero estas pli bona, ol gxia komenco; pacienculo estas pli bona, ol malhumilulo.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
9Ne rapidu koleri en via spirito; cxar koleremeco logxas en la brusto de malsagxuloj.
10Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
10Ne diru:Kial la antauxaj tagoj estis pli bonaj, ol la nunaj? cxar ne el sagxeco vi cxi tion demandus.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
11Bona estas sagxeco kune kun hereda havo, kaj gxi estas profita al tiuj, kiuj vidas la sunon.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
12CXar la sagxeco estas sxirmo tiel same, kiel mono estas sxirmo; sed la supereco de scienco konsistas en tio, ke la sagxeco donas vivon al sia posedanto.
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
13Rigardu la faron de Dio; cxar kiu povas tion rektigi, kion Li kurbigis?
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
14En la tago de bonstato uzu la bonstaton, kaj en la tago de malfelicxo atendu:cxi tion kaj tion arangxis Dio, por ke la homo nenion komprenu post Li.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
15CXion tion mi vidis en miaj vantaj tagoj:okazas, ke virtulo pereas cxe sia virteco, kaj okazas, ke malvirtulo longe vivas cxe sia malvirteco.
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
16Ne estu tro virta, kaj ne rezonu tro multe:kial vi devas vin konfuzi?
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
17Ne malvirtu tro multe, kaj ne estu senprudenta:kial vi devas morti ne en via tempo?
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
18Bone estas, se vi tenos vin je unu afero kaj ankaux de alia afero vi ne forprenos vian manon; cxar tiu, kiu timas Dion, penas placxi al cxiuj.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
19La sagxeco faras la sagxulon pli forta, ol dek potenculoj en la urbo.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
20CXar ne ekzistas sur la tero virtulo, kiu farus nur bonon kaj ne pekus.
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
21Ne cxiujn vortojn, kiujn oni diras, atentu en via koro, por ke vi ne auxdu vian sklavon malbenanta vin:
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
22cxar multajn fojojn konsciis via koro, ke ankaux vi malbenis aliajn.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
23CXion cxi tion mi provis per mia sagxo; mi diris al mi:Mi akiru sagxon; tamen gxi estas malproksima de mi.
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
24Kio estas malproksima kaj tre profunda, kiu tion komprenos?
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
25Mi turnis min kun mia koro, por ekkoni, esplori, kaj trasercxi sagxecon kaj prudenton, kaj ekscii, ke la malvirteco estas malsagxeco kaj ke la senscieco estas sensenca.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
26Kaj mi trovas, ke pli malbona ol la morto estas la virino, kiu estas kaptilo, kaj kies koro estas reto, kaj kies manoj estas katenoj; tiu, kiu placxas al Dio, sin savos de sxi, sed pekulo estos kaptita de sxi.
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
27Jen, kion mi trovis, diris la Predikanto:oni devas kunigi unu fakton kun alia, por veni al konkludo.
28Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
28Jen, kion ankoraux sercxis mia animo kaj ne trovis:viron unu inter mil mi trovis, sed virinon inter cxiuj mi tute ne trovis.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]
29Nur cxi tion mi trovis, ke Dio kreis la homon virtema; sed la homoj fordonis sin al multaj artifikoj.