1Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
1Poste Ijob malfermis sian busxon, kaj malbenis sian tagon.
2Nebo mluvě Job, řekl:
2Kaj Ijob ekparolis, kaj diris:
3Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
3Pereu la tago, en kiu mi naskigxis, Kaj la nokto, kiu diris:Embriigxis homo.
4Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
4Tiu tago estu malluma; Dio de supre ne rigardu gxin, Neniu lumo ekbrilu super gxi.
5Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
5Mallumo kaj tomba ombro ekposedu gxin; Nubo gxin kovru; Eklipsoj de tago faru gxin terura.
6Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
6Tiun nokton prenu mallumego; GXi ne alkalkuligxu al la tagoj de la jaro, GXi ne eniru en la kalkulon de la monatoj.
7Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
7Ho, tiu nokto estu soleca; Neniu gxojkrio auxdigxu en gxi.
8Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
8Malbenu gxin la malbenantoj de la tago, Tiuj, kiuj estas pretaj eksciti levjatanon.
9Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
9Mallumigxu la steloj de gxia krepusko; GXi atendu lumon, kaj cxi tiu ne aperu; Kaj la palpebrojn de matenrugxo gxi ne ekvidu;
10Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
10Pro tio, ke gxi ne fermis la pordon de la utero de mia patrino Kaj ne kasxis per tio la malfelicxon antaux miaj okuloj.
11Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
11Kial mi ne mortis tuj el la utero, Ne senvivigxis post la eliro el la ventro?
12Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
12Kial akceptis min la genuoj? Por kio estis la mamoj, ke mi sucxu?
13Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
13Mi nun kusxus kaj estus trankvila; Mi dormus kaj havus ripozon,
14S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
14Kune kun la regxoj kaj la konsilistoj sur la tero, Kiuj konstruas al si izolejojn,
15Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
15Aux kun la potenculoj, kiuj havas oron, Kiuj plenigas siajn domojn per argxento;
16Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
16Aux kiel abortitajxo kasxita mi ne ekzistus, Simile al la infanoj, kiuj ne vidis lumon.
17Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
17Tie la malpiuloj cxesas tumulti; Kaj tie ripozas tiuj, kies fortoj konsumigxis.
18Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
18Tie la malliberuloj kune havas ripozon; Ili ne auxdas la vocxon de premanto.
19Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
19Malgranduloj kaj granduloj, tie ili estas; Kaj sklavo estas libera de sia sinjoro.
20Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
20Por kio al suferanto estas donita la lumo, Kaj la vivo al tiuj, kiuj havas maldolcxan animon,
21Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
21Kiuj atendas la morton, kaj gxi ne aperas, Kiuj elfosus gxin pli volonte ol trezorojn,
22Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
22Kiuj ekgxojus kaj estus ravitaj, Se ili trovus tombon?
23Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
23Al la homo, kies vojo estas kasxita, Kaj antaux kiu Dio starigis barilon?
24Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
24Antaux ol mi ekmangxas panon, mi devas gxemi, Kaj mia plorkriado versxigxas kiel akvo;
25To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
25CXar terurajxo, kiun mi timis, trafis min, Kaj tio, pri kio mi estis maltrankvila, venis al mi.
26Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
26Mi ne havas trankvilon, mi ne havas kvieton, mi ne havas ripozon; Trafis min kolero.