1Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
1Mi estas la viro, kiu spertis suferon sub la vergo de Lia kolero.
2Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
2Min Li kondukis kaj irigis en mallumon, ne en lumon.
3Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
3Nur sur min Li turnas Sian manon cxiutage denove.
4Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
4Li maljunigis mian karnon kaj hauxton, rompis miajn ostojn.
5Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
5Li konstruis cxirkaux mi, cxirkauxis min per maldolcxajxoj kaj malfacilajxoj.
6Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
6En mallumon Li lokis min, kiel porcxiamajn mortintojn.
7Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
7Li cxirkauxbaris min, ke mi ne povu eliri; Li ligis min per pezaj cxenoj.
8A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
8Kvankam mi krias kaj vokas, Li kovras Siajn orelojn antaux mia pregxo.
9Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
9Li baris miajn vojojn per hakitaj sxtonoj; Li kurbigis miajn vojetojn.
10Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
10Li estas por mi kiel urso en embusko, kiel leono en kasxita loko.
11Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
11Li depusxis min de miaj vojoj, kaj dissxiris min; Li faris min objekto de teruro.
12Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
12Li strecxis Sian pafarkon, kaj starigis min kiel celon por Siaj sagoj.
13Postřelil ledví má střelami toulu svého.
13En miajn renojn Li pafis la filojn de Sia sagujo.
14Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
14Mi farigxis mokatajxo por mia tuta popolo, ilia cxiutaga rekantajxo.
15Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
15Li satigis min per maldolcxajxo, trinkoplenigis min per vermuto.
16Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
16Li disrompis miajn dentojn en malgrandajn pecojn, Li enpusxis min en cindron.
17Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
17Mia animo estas forpusxita for de paco; bonstaton mi forgesis.
18A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
18Kaj mi diris:Pereis mia forto kaj mia espero al la Eternulo.
19A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
19La memoro pri mia mizero kaj miaj suferoj estas vermuto kaj galo.
20Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
20Konstante rememorante tion, senfortigxas en mi mia animo.
21A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
21Sed tion mi respondas al mia koro, kaj tial mi esperas:
22Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
22GXi estas favorkoreco de la Eternulo, ke ni ne tute pereis; cxar Lia kompatemeco ne finigxis,
23Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
23Sed cxiumatene gxi renovigxas; granda estas Via fideleco.
24Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
24Mia parto estas la Eternulo, diras mia animo; tial mi esperas al Li.
25Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
25La Eternulo estas bona por tiuj, kiuj esperas al Li, por la animo, kiu sercxas Lin.
26Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
26Bone estas esperi pacience helpon de la Eternulo.
27Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
27Bone estas al la homo, kiu portas jugon en sia juneco;
28Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
28Li sidas solece kaj silentas, kiam li estas sxargxita;
29Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
29Li metas sian busxon en polvon, kredante, ke ekzistas espero;
30Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
30Li donas sian vangon al tiu, kiu lin batas; li satigas sin per malhonoro.
31Neboť nezamítá Pán na věčnost;
31CXar ne por eterne forlasas la Sinjoro;
32Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
32Se Li iun suferigas, Li ankaux kompatas pro Sia granda favorkoreco;
33Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
33CXar ne el Sia koro Li sendas mizeron kaj suferon al la homoj.
34Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
34Kiam oni premas sub siaj piedoj cxiujn malliberulojn de la tero,
35Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
35Kiam oni forklinas la rajton de homo antaux la vizagxo de la Plejaltulo,
36Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
36Kiam oni estas maljusta kontraux homo en lia jugxa afero-CXu la Sinjoro tion ne vidas?
37Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
37Kiu povas per sia diro atingi, ke io farigxu, se la Sinjoro tion ne ordonis?
38Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
38CXu ne el la busxo de la Plejaltulo eliras la decidoj pri malbono kaj pri bono?
39Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
39Kial murmuras homo vivanta? CXiu murmuru kontraux siaj pekoj.
40Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
40Ni trarigardu kaj esploru nian konduton, kaj ni revenu al la Eternulo;
41Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
41Ni levu nian koron kaj niajn manojn al Dio en la cxielo.
42Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
42Ni pekis kaj malobeis, kaj Vi ne pardonis.
43Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
43Vi kovris Vin per kolero kaj persekutis nin; Vi mortigis, Vi ne kompatis.
44Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
44Vi kovris Vin per nubo, por ke ne atingu Vin la pregxo.
45Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
45Vi faris nin balaindajxo kaj abomenindajxo inter la popoloj.
46Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
46Malfermegis kontraux ni sian busxon cxiuj niaj malamikoj.
47Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
47Teruro kaj pereo trafis nin, ruinigo kaj malfelicxo.
48Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
48Torentojn da akvo versxas mia okulo pri la malfelicxo de la filino de mia popolo.
49Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
49Mia okulo fluigas kaj ne cxesas, ne ekzistas por gxi halto,
50Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
50GXis la Eternulo ekrigardos kaj ekvidos de la cxielo.
51Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
51Mia okulo suferigas mian animon pri cxiuj filinoj de mia urbo.
52Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
52Senkauxze cxasas min kiel birdon miaj malamikoj;
53Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
53Ili pereigas mian vivon en kavo, ili jxetas sur min sxtonojn.
54Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
54Akvo levigxis kontraux mian kapon, kaj mi diris:Mi tute pereis.
55Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
55Mi vokis Vian nomon, ho Eternulo, el la profunda kavo;
56Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
56Vi auxdis mian vocxon; ne kovru Vian orelon antaux mia vokado pri liberigo.
57V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
57Vi alproksimigxis, kiam mi vokis al Vi; Vi diris:Ne timu.
58Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
58Vi, ho Sinjoro, defendis mian jugxaferon; Vi liberigis mian vivon.
59Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
59Vi vidis, ho Eternulo, la maljustajxon, kiun mi suferas; jugxu mian aferon.
60Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
60Vi vidis ilian tutan vengxon, cxiujn iliajn intencojn kontraux mi.
61Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
61Vi auxdis ilian insultadon, ho Eternulo, cxiujn iliajn intencojn kontraux mi,
62Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
62La parolojn de tiuj, kiuj levigxis kontraux min, kaj iliajn pensojn kontraux mi dum la tuta tago.
63Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
63Rigardu, kiam ili sidas kaj kiam ili levigxas; mi cxiam estas ilia rekantajxo.
64Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
64Redonu al ili repagon, ho Eternulo, laux la faroj de iliaj manoj.
65Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
65Donu al ili doloron en la koro, sentigu al ili Vian malbenon.
66Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
66Persekutu ilin en kolero, kaj ekstermu ilin el sub la cxielo de la Eternulo.