1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
1Al la hxorestro. Psalmo de David. Ho Eternulo, Vi min esploras kaj min konas.
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
2Vi scias, kiam mi sidas kaj kiam mi levigxas; Vi komprenas mian penson de malproksime.
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
3Kiam mi iras kaj kiam mi ripozas, Vi estas cxirkaux mi, Kaj cxiujn miajn vojojn Vi konas.
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
4CXar antaux ol trovigxas vorto sur mia lango, Jen, ho Eternulo, Vi cxion jam scias.
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
5De malantauxe kaj de antauxe Vi cxirkauxbaris min Kaj metis sur min Vian manon.
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
6Mirinda estas por mi tia sciado, tro alta; Mi gxin ne povas kompreni.
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
7Kien mi iros for de Via spirito? Kaj kien mi kuros for de Via vizagxo?
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
8Se mi levigxos al la cxielo, Vi estas tie; Se mi kusxigxos en SXeol, jen Vi tie estas.
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
9CXu mi okupos la flugilojn de la matenrugxo, CXu mi logxigxos sur la rando de la maro:
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
10Ankaux tie Via mano min kondukos, Kaj Via dekstra mano min tenos.
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
11Se mi diros:Mallumo min kovros, Kaj la lumo cxirkaux mi farigxos nokto:
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
12Ecx mallumo ne mallumas antaux Vi, Kaj la nokto lumas kiel tago; Mallumo farigxas kiel lumo.
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
13CXar Vi kreis mian internajxon, Formis min en la ventro de mia patrino.
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
14Mi gloras Vin, cxar mi estas mirinde kreita; Mirindaj estas Viaj kreitajxoj, Kaj mia animo tion bone konscias.
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
15Ne estis kasxitaj antaux Vi miaj ostoj, Kiam mi estis kreata en kasxiteco, Kiam mi estis formata en la profundo de la tero.
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
16Mian embrion vidis Viaj okuloj, Kaj en Via libro estis enskribitaj cxiuj tagoj destinitaj, Kiam ankoraux ecx unu ne ekzistis.
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
17Kiel grandvaloraj estas por mi Viaj pensoj, ho Dio! Kiel granda estas ilia nombro!
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
18Se mi ilin kalkulus, ili estus pli multaj ol la sablo; Kiam mi vekigxas, mi estas ankoraux kun Vi.
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
19Mortigu, ho Dio, la malvirtulojn, Kaj sangaviduloj forigxu de mi!
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
20Ili parolas pri Vi malice, Kaj Viaj malamikoj levigxas por trompo.
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
21Viajn malamantojn, ho Eternulo, mi ja malamas, Kaj Viajn kontrauxulojn mi abomenas.
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
22Per ekstrema malamo mi ilin malamas; Ili farigxis por mi malamikoj.
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
23Esploru min, ho Dio, kaj konu mian koron; Provu min kaj sciu miajn pensojn.
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
24Kaj rigardu, cxu mi estas sur malbona vojo, Kaj gvidu min sur la vojo de eterneco.