¹Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.

¹Al la hxorestro. Por Al-asxhxet. Verko de David, kiam Saul sendis, ke oni gardu la domon, por lin mortigi. Savu min de miaj malamikoj, mia Dio; Defendu min kontraux tiuj, kiuj levigxis kontraux mi.

²Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.

²Savu min de la krimuloj, Kaj kontraux la sangaviduloj helpu min.

³Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.

³CXar jen ili embuskas kontraux mia animo, Fortuloj kolektigxas kontraux mi, Ne por mia krimo kaj ne por mia peko, ho Eternulo.

⁴Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.

⁴Sen kulpo de mia flanko ili kunkuras kaj armigxas; Rapidu renkonte al mi, kaj rigardu.

⁵Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.

⁵Vi, ho Eternulo, Dio Cebaot, Dio de Izrael, Vekigxu, por punviziti cxiujn popolojn; Ne indulgu cxiujn krimajn malbonfarantojn. Sela.

⁶Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.

⁶Ili revenas vespere, bojas kiel hundoj, Kaj iras cxirkaux la urbo.

⁷Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

⁷Jen ili parolacxas per siaj busxoj; Glavoj estas sur iliaj lipoj; cxar kiu, ili diras, auxdas?

⁸Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?

⁸Sed Vi, ho Eternulo, ridos pri ili; Vi mokos cxiujn popolojn.

⁹Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.

⁹Ho mia forto, al Vi mi min turnas; CXar Dio estas mia rifugxo.

¹⁰Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.

¹⁰Mia bona Dio rapidos al mi; Dio vidigos al mi vengxon sur miaj malamikoj.

¹¹Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.

¹¹Ne mortigu ilin, por ke ne forgesu mia popolo; Disbatu ilin per Via forto kaj faligu ilin, Ho Sinjoro, nia sxildo.

¹²Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.

¹²La parolo de iliaj lipoj estas peko de iliaj busxoj; Ili kaptigxu per sia malhumileco, CXar ili parolas nur pri jxurrompo kaj mensogo.

¹³Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.

¹³Ekstermu ilin en kolerego, ekstermu, ke ili ne plu ekzistu; Kaj ili eksciu, ke Dio regas cxe Jakob, GXis la limoj de la mondo. Sela.

¹⁴Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.

¹⁴Ili revenas vespere, bojas kiel hundoj, Kaj iras cxirkaux la urbo.

¹⁵I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

¹⁵Ili vagas pro mangxo, Kaj sen satigxo pasigas la nokton.

¹⁶Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.

¹⁶Sed mi kantos Vian forton, Kaj matene mi gloros Vian bonecon; CXar Vi estis por mi defendo kaj rifugxo En la tago de mia malfelicxo.

¹⁷Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého. [ (Psalms 59:18) A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný. ]

¹⁷Ho mia forto, al Vi mi kantos; CXar Dio estas mia defendo, la Dio de mia favoro.