1Přednímu z kantorů na neginot, Davidův.
1Al la hxorestro. Por korda instrumento. De David. Auxskultu, ho Dio, mian krion; Atentu mian pregxon.
2Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.
2De la fino de la tero mi vokas al Vi en la malgxojo de mia koro: Sur rokon tro altan por mi suprenkonduku min.
3Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.
3CXar Vi estis mia rifugxejo, Fortika turo kontraux malamiko.
4Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.
4Lasu min logxi eterne en Via tendo, Havi rifugxon sub la kovro de Viaj flugiloj. Sela.
5Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. Sélah.
5CXar Vi, ho Dio, auxdis miajn promesojn; Vi donis al mi la heredon de tiuj, kiuj timas Vian nomon.
6Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.
6Aldonu tagojn al la tagoj de la regxo, Ke liaj jaroj dauxru multajn generaciojn.
7Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,
7Li restu eterne antaux Dio; Boneco kaj vero laux Via volo lin gardu.
8Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají. [ (Psalms 61:9) A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni. ]
8Tiel mi prikantos Vian nomon eterne, Plenumante miajn promesojn cxiutage.