¹Potom poslal Chíram král Tyrský posly k Davidovi, a dříví cedrového a zedníky i tesaře, aby stavěli jemu dům.

¹Ja Hiiram, Tüürose kuningas, läkitas Taaveti juurde saadikud seedripuudega, samuti müürseppi ja puuseppi temale koda ehitama.

²I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svůj Izraelský.

²Taavet mõistis, et Issand oli ta kinnitanud Iisraeli kuningaks, et ta kuningriik oli ülendatud tema Iisraeli rahva pärast.

³Pojal pak David ještě ženy v Jeruzalémě, a zplodil David více synů a dcer.

³Jeruusalemmas võttis Taavet veelgi naisi, ja Taavetile sündis veelgi poegi ja tütreid.

⁴A tato jsou jména těch, kteříž se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun,

⁴Ja need olid nende laste nimed, kes temale Jeruusalemmas sündisid: Sammua, Soobab, Naatan ja Saalomon,

⁵Též Ibchar, Elisua, Elfelet,

⁵Jibhar, Elisua ja Elpelet,

⁶Za tím Noga, Nefeg, Jafia,

⁶Noga, Nefeg ja Jaafia,

⁷Elisama, Beeliada a Elifelet.

⁷Elisama, Beeljada ja Elifelet.

⁸V tom uslyšavše Filistinští, že by pomazán byl David za krále nade vším Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati Davida. O čemž uslyšav David, vytáhl proti nim.

⁸Aga kui vilistid kuulsid, et Taavet oli võitud kogu Iisraeli kuningaks, siis läksid kõik vilistid Taavetit otsima; kui Taavet sellest kuulis, siis ta läks neile vastu.

⁹Nebo když Filistinští přišli, a rozprostřeli se v údolí Refaim,

⁹Ja vilistid tulid ning tungisid kõikjale Refaimi orgu.

¹⁰Radil se David s Bohem, řka: Potáhnu-li proti Filistinským, a dáš-li je v ruku mou? Odpověděl jemu Hospodin: Táhni, a dám je v ruku tvou.

¹⁰Taavet küsis siis Jumalalt, öeldes: 'Kas ma pean vilistitele vastu minema? Kas sa annad nad minu kätte?' Ja Issand ütles temale: 'Mine, ja ma annan nad sinu kätte!'

¹¹Tedy vtrhli do Balperazim. I porazil je tam David a řekl: Protrhlť jest Bůh nepřátely mé rukou mou, jako vody protrhují břehy. A protož nazváno jméno místa toho Balperazim.

¹¹Ja kui nad läksid üles Baal-Peratsimi, siis Taavet lõi neid seal. Ja Taavet ütles: 'Jumal on mu vaenlased minu käega murdnud, otsekui oleks vesi läbi murdnud!' Seepärast pandi sellele paigale nimeks Baal-Peratsim.

¹²Nebo nechali tam bohů svých. I přikázal David, aby je spálili.

¹²Nad jätsid sinna oma jumalad ja Taavet käskis need tulega ära põletada.

¹³Ale Filistinští sebravše se znovu, rozprostřeli se v tom údolí.

¹³Ja vilistid tulid uuesti ning tungisid sinna orgu.

¹⁴Pročež David radil se opět s Bohem. I řekl jemu Bůh: Nepřistupuj k nim po zadu; odvrať se od nich, abys na ně trefil naproti moruším.

¹⁴Ja Taavet küsis taas Jumalalt, ja Jumal ütles talle: 'Ära mine neile järele, vaid mine neist mööda ja tule neile kallale baakapõõsaste poolt.

¹⁵A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, tedy vytáhneš k bitvě; nebo vyšel Bůh před tebou, aby porazil vojska Filistinská.

¹⁵Kui sa kuuled baakapõõsaste ladvus otsekui astumise kahinat, siis mine sõdima, sest Jumal on su ees välja läinud vilistite leeri lööma!'

¹⁶I učinil David tak, jakž mu byl přikázal Bůh, a porazili vojska Filistinská od Gabaon až do Gázera.

¹⁶Ja Taavet tegi nõnda, nagu Jumal teda käskis, ja nad lõid vilistite leeri Gibeonist kuni Geserini.

¹⁷A tak rozešla se pověst o Davidovi do všech zemí, a způsobil Hospodin to, že se ho báli všickni národové.

¹⁷Taavet sai kuulsaks kõigis maades, ja Issand pani kõigi rahvaste peale hirmu tema ees.