¹Stalo se zatím, že umřel Náhas král Ammonitský, a kraloval syn jeho místo něho.

¹Ja pärast seda sündis, et ammonlaste kuningas Naahas suri ja tema poeg sai tema asemel kuningaks.

²I řekl David: Učiním milosrdenství s Chanunem synem Náhasovým, nebo učinil otec jeho milosrdenství nade mnou. Tedy poslal David posly, aby ho potěšili pro otce jeho. I přišli služebníci Davidovi do země synů Ammon k Chanunovi, aby ho těšili.

²Ja Taavet ütles: 'Ma tahan head teha Haanunile, Naahase pojale, sest tema isa on mulle head teinud.' Ja Taavet läkitas saadikud teda ta isa pärast trööstima. Kui Taaveti sulased tulid ammonlaste maale Haanuni juurde, et teda trööstida,

³Tedy řekla knížata Ammonitská Chanunovi: Cožť se zdá, že David činí poctivost otci tvému, že poslal k tobě, kteříž by tě potěšili? Zdali ne proto, aby shlédli a vyšpehovali, i podvrátili zemi tuto, přišli služebníci jeho k tobě?

³siis ütlesid ammonlaste vürstid Haanunile: 'Kas sa arvad, et Taavet tahab austada su isa, kui ta läkitab su juurde trööstijaid? Küllap on ta sulased tulnud su juurde selleks, et uurida, hukutada ja maad kuulata!'

⁴Pročež Chanun vzav služebníky Davidovy, oholil je a zustřihoval roucha jejich polovici až do rozkroků, a propustil je.

⁴Siis Haanun võttis Taaveti sulased kinni, ajas neil habemed ära, lõikas neil riided istmikuni pooleks ja saatis nad minema.

⁵Tedy odešli někteří, a oznámili Davidovi o těch mužích. I poslal proti nim, (nebo byli muži ti zlehčeni velice), a rozkázal jim král: Pobuďte v Jerichu, dokudž neobrostou brady vaše; potom se navrátíte.

⁵Ja nad läksid. Aga Taavetile anti meeste kohta teateid. Siis ta läkitas käskjalad neile vastu, sest mehi oli väga häbistatud. Ja kuningas ütles: 'Jääge Jeerikosse, kuni teile habe on kasvanud, siis tulge tagasi!'

⁶Vidouce pak Ammonitští, že se zošklivili Davidovi, poslal Chanun a synové Ammon tisíc hřiven stříbra, aby sobě najali ze mzdy z Mezopotamie a z Syrie Maacha a z Soba vozů a jezdců.

⁶Kui ammonlased nägid, et nad olid endid teinud vastikuks Taaveti silmis, siis läkitasid Haanun ja ammonlased tuhat talenti hõbedat, et palgata endile vankreid ja ratsanikke Mesopotaamiast, Süüria-Maakast ja Soobast.

⁷A najali sobě ze mzdy třidceti a dva tisíce vozů, a krále Maachu i lid jeho. Kteřížto přitáhše, položili se s vojskem naproti Medaba. Ammonitští také shromáždivše se z měst svých, přitáhli k té bitvě.

⁷Nad palkasid endile kolmkümmend kaks tuhat sõjavankrit ning Maaka kuninga ja tema rahva; need tulid ja lõid leeri üles Meedeba ette. Ja ammonlased kogunesid oma linnadest ja tulid sõtta.

⁸Což uslyšav David, poslal Joába se vším vojskem udatných.

⁸Kui Taavet seda kuulis, siis ta läkitas neile vastu Joabi ja kõik sõjakangelased.

⁹A tak vytáhše Ammonitští, sšikovali se k boji u brány města toho. Králové pak, kteříž byli přitáhli, byli zvláště na poli.

⁹Ja ammonlased tulid välja ning seadsid endid tapluseks linna väravasse; aga kuningad, kes olid tulnud, olid väljal omaette.

¹⁰A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný lid z předu i z zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval je také proti Syrským.

¹⁰Kui Joab nägi, et taplus tema vastu sündis eest ja tagant, siis ta tegi valiku kõigist Iisraeli valitud meestest ja seadis need üles süürlaste vastu.

¹¹Ostatek pak lidu dal pod správu Abizaie bratra svého, a sšikovali se proti Ammonitským.

¹¹Aga ülejäänud rahva andis ta oma venna Abisai juhtida ja need seadsid endid üles ammonlaste vastu.

¹²I řekl Joáb: Jestliže Syrští budou mne silnější, přispěješ mi na pomoc; pakli Ammonitští silnější budou tebe, já pomohu tobě.

¹²Ja ta ütles: 'Kui süürlased on minust tugevamad, siis tule mulle appi; aga kui ammonlased on sinust tugevamad, siis ma aitan sind.

¹³Posiliž se, a zmužile se mějme, bojujíce za lid náš a za města Boha našeho, Hospodin však, což mu se dobře líbí, nechť učiní.

¹³Ole julge, ja olgem vahvad oma rahva ja oma Jumala linnade eest! Tehku siis Issand, nagu tema silmis hea on!'

¹⁴Takž přistoupil Joáb i lid, kterýž při něm byl, k bitvě proti Syrským. Ale oni utekli před ním.

¹⁴Ja Joab ning rahvas, kes koos temaga oli, tungisid peale, taplema süürlaste vastu; ja need põgenesid tema eest.

¹⁵V tom Ammonitští vidouce, že utíkají Syrští, utekli také i oni před Abizaiem bratrem jeho, a ušli do města. Joáb též navrátil se do Jeruzaléma.

¹⁵Ja kui ammonlased nägid, et süürlased põgenesid, siis põgenesid nemadki ta venna Abisai eest ja läksid linna; aga Joab läks Jeruusalemma.

¹⁶A tak vidouce Syrští, že jsou poraženi od Izraelských, poslali posly, a vyvedli Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a Sofach kníže vojska Hadarezerova vedl je.

¹⁶Kui süürlased nägid, et nad olid Iisraeli poolt löödud, siis nad läkitasid saadikud ja tõid välja süürlased, kes olid teisel pool Frati jõge; nende eesotsas oli Soofak, Hadadeseri väepealik.

¹⁷I oznámeno to Davidovi. Kterýžto shromáždiv všecken lid Izraelský, přepravil se přes Jordán, a přitáhl k nim, a sšikoval vojsko proti nim. A když sšikoval David vojsko proti Syrským k bitvě, bojovali s ním.

¹⁷Kui Taavetile sellest teatati, siis ta kogus kokku terve Iisraeli ja läks üle Jordani; ja olles jõudnud nende juurde, seadis ta ennast valmis tapluseks nende vastu. Ja kui Taavet oli enese valmis seadnud tapluseks süürlaste vastu, siis sõdisid need temaga.

¹⁸Tedy utekli Syrští před Izraelem. I porazil David z Syrských sedm tisíc vozů, a čtyřidceti tisíc lidu pěšího, až i Sofacha hejtmana vojska toho zabil.

¹⁸Aga süürlased põgenesid Iisraeli eest ja Taavet tappis süürlastest seitse tuhat vankritäit ja nelikümmend tuhat jalameest; ta surmas ka väepealik Soofaku.

¹⁹Pročež když viděli služebníci Hadarezerovi, že jsou poraženi od Izraele, vešli v pokoj s Davidem, a sloužili jemu. A nechtěli více Syrští táhnouti na pomoc Ammonitským.

¹⁹Kui Hadadeseri sulased nägid, et Iisrael oli neid löönud, siis tegid nad Taavetiga rahu ja jäid tema alamaiks. Ja süürlased ei tahtnud enam ammonlasi aidata.