¹Stalo se pak po těch věcech, měl Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského.

¹Pärast neid sündmusi juhtus järgmine lugu: jisreellasel Naabotil oli viinamägi, mis asus Jisreelis Samaaria kuninga Ahabi palee kõrval.

²I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její.

²Ja Ahab rääkis Naabotiga, öeldes: 'Anna oma viinamägi mulle rohuaiaks, sest see on mu kojale nii lähedal; mina annan sulle selle asemele parema viinamäe, või kui sa tahad, siis ma annan sulle selle hinna rahas.'

³Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.

³Aga Naabot vastas Ahabile: 'Issand hoidku mind selle eest, et annaksin sulle oma vanemate pärisosa!'

⁴Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.

⁴Ja Ahab tuli oma kotta, tusane ja raevutsev vastuse pärast, mille jisreellane Naabot oli temale andnud, öeldes: 'Ma ei anna sulle oma vanemate pärisosa!' Ja ta heitis voodisse, pööras oma näo ära ega söönud leiba.

⁵V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho, řekla jemu: Proč tak smutný jest duch tvůj, že ani nejíš chleba?

⁵Siis tuli ta naine Iisebel tema juurde ja küsis temalt: 'Mispärast on su vaim nii vaevatud, et sa leibagi ei söö?'

⁶Kterýž odpověděl jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a řekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže raději chceš, dámť jinou vinici za ni. On pak odpověděl: Nedám tobě své vinice.

⁶Ahab vastas temale: 'Sellepärast et ma rääkisin jisreellase Naabotiga ja ütlesin temale: Anna mulle oma viinamägi raha eest, või kui sulle meeldib, siis ma annan sulle selle asemele teise viinamäe! Aga tema vastas: Ma ei anna sulle oma viinamäge!'

⁷I řekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli, já tobě dám vinici Nábota Jezreelského.

⁷Siis ta naine Iisebel ütles temale: 'Vist ikka sina valitsed praegu Iisraeli üle? Tõuse üles, võta leiba ja su süda olgu rõõmus! Mina ise annan sulle jisreellase Naaboti viinamäe.'

⁸Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.

⁸Ja ta kirjutas Ahabi nimel kirjad, sulges need tema pitseriga ja läkitas kirjad vanemaile ja suurnikele, kes elasid Naabotiga ühes linnas.

⁹Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste půst, a posaďte Nábota mezi předními z lidu,

⁹Ja kirjades oli ta kirjutanud ning öelnud: 'Kuulutage välja paast ja pange Naabot istuma rahva hulgas esikohale!

¹⁰A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.

¹⁰Pange siis kaks kõlvatut meest istuma temaga vastamisi ja need tunnistagu ning öelgu: Sina oled teotanud Jumalat ja kuningat! Siis viige ta välja ja visake kividega surnuks!'

¹¹Učinili tedy muži města toho, starší a přední, kteříž bydlili v městě jeho, jakž rozkázala jim Jezábel, tak jakž psáno bylo v listu, kterýž jim byla poslala.

¹¹Ja tema linna mehed, vanemad ja suurnikud, kes elasid ta linnas, tegid, nagu Iisebel neile oli sõna saatnud, nagu oli kirjutatud kirjades, mis ta neile oli läkitanud.

¹²Vyhlásili půst, a posadili Nábota mezi předními z lidu.

¹²Nad kuulutasid välja paastu ja panid Naaboti istuma rahva hulgas esikohale.

¹³Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.

¹³Ja kaks kõlvatut meest tulid ning istusid temaga vastamisi; ja need kõlvatud mehed tunnistasid rahva ees Naaboti vastu, öeldes: 'Naabot on teotanud Jumalat ja kuningat.' Siis viidi ta linnast välja ja visati kividega surnuks.

¹⁴A poslali k Jezábel, řkouce: Ukamenovánť jest Nábot a umřel.

¹⁴Ja nad läkitasid Iisebelile ütlema: 'Naabot on kividega surnuks visatud.'

¹⁵I stalo se, jakž uslyšela Jezábel, že by ukamenován byl Nábot, a že by umřel, řekla Achabovi: Vstaň, vládni vinicí Nábota Jezreelského, kteréžť nechtěl dáti za peníze; neboť není živ Nábot, ale umřel.

¹⁵Kui Iisebel kuulis, et Naabot oli kividega surnuks visatud, siis ütles Iisebel Ahabile: 'Tõuse üles, võta enesele jisreellase Naaboti viinamägi, mida ta ei tahtnud sulle anda raha eest, sest Naabot ei ole enam elus, vaid on surnud!'

¹⁶A tak uslyšev Achab, že by umřel Nábot, vstal, aby šel do vinice Nábota Jezreelského, a aby ji ujal.

¹⁶Kui Ahab kuulis, et Naabot oli surnud, siis tõusis ta üles, et minna jisreellase Naaboti viinamäele seda enesele võtma.

¹⁷Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:

¹⁷Aga tisbelasele Eelijale tuli Issanda sõna, kes ütles:

¹⁸Vstana, vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému, kterýž bydlí v Samaří, a hle, jest na vinici Nábotově, do níž všel, aby ji ujal.

¹⁸'Võta kätte, mine vastu Iisraeli kuningale Ahabile, kes on Samaarias! Vaata, ta on Naaboti viinamäel, kuhu ta läks, et võtta seda enesele.

¹⁹A mluviti budeš k němu těmito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sobě i nepřivlastnil? Mluv tedy k němu, řka: Takto praví Hospodin: Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou.

¹⁹Räägi temaga ja ütle: Nõnda ütleb Issand: Kas oled tapnud ja omastanud? Siis räägi temaga ja ütle: Nõnda ütleb Issand: Samas paigas, kus koerad lakkusid Naaboti verd, lakuvad koerad ka su enese verd!'

²⁰I řekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nepříteli můj? Kterýž odpověděl: Našel, nebo jsi prodal se, abys činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým.

²⁰Ja Ahab küsis Eelijalt: 'Kas nüüd leidsid mind, mu vaenlane?' Ja ta vastas: 'Leidsin. Sellepärast et sa oled ennast müünud tegema, mis Issanda silmis on kuri.

²¹Aj, já uvedu na tebe zlé, a odejmu potomky tvé, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli.

²¹Vaata, ma lasen sulle tulla õnnetuse ja ma pühin sind ära, ma hävitan Ahabilt meesolendid, niihästi orjad kui vabad Iisraelis.

²²A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova, a jako s domem Bázy syna Achiášova, pro zdráždění, kterýmž jsi mne popudil, a že jsi k hřešení přivodil Izraele.

²²Ja ma talitan sinu sooga nagu Nebati poja Jerobeami sooga ja nagu Ahija poja Baesa sooga, meelepaha pärast, mida sa mulle oled valmistanud, ja et sa oled saatnud Iisraeli pattu tegema.

²³Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými.

²³Aga Issand rääkis ka Iisebeli kohta, öeldes: Koerad söövad Iisebeli Jisreeli põllul.

²⁴Toho, kdož umře z domu Achabova v městě, psi žráti budou, a kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.

²⁴Kes Ahabi omadest sureb linnas, selle söövad koerad, ja kes sureb väljal, selle söövad taeva linnud.'

²⁵Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho.

²⁵Tõesti, ei ole olnud Ahabi sarnast, kes enese müüs tegema, mis Issanda silmis on kuri, sellepärast et ta naine Iisebel teda kihutas.

²⁶Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných, následuje modl vedlé všeho toho, čehož se dopouštěli Amorejští, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských.

²⁶Ta talitas väga põlastusväärselt, käies ebajumalate järel, nagu olid teinud emorlased, keda Issand oli ära ajanud Iisraeli laste eest.

²⁷I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.

²⁷Aga kui Ahab kuulis neid sõnu, siis ta käristas oma riided lõhki, pani kotiriide ümber ihu ja paastus; ja ta magas kotiriides ning käis tasahilju.

²⁸Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:

²⁸Ja tisbelasele Eelijale tuli Issanda sõna, kes ütles:

²⁹Viděl-lis, jak se ponížil Achab před tváří mou? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou, neuvedu toho zlého za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho.

²⁹'Kas oled näinud, kuidas Ahab on ennast alandanud minu ees? Sellepärast et ta on ennast alandanud minu ees, ei saada ma temale õnnetust tema päevil; ma saadan tema soole õnnetuse ta poja päevil.'