¹Tedy přišel David do Nobe k Achimelechovi knězi. I ulek se Achimelech, vyšel vstříc Davidovi a řekl jemu: Cože to, že jsi sám, a není žádného s tebou?

¹Ja Taavet võttis kätte ja läks ära, aga Joonatan tuli tagasi linna.

²Odpověděl David Achimelechovi knězi: Král mi poručil nějakou věc, a řekl mi: Ať žádný nezvídá toho, proč tě posílám, a coť jsem poručil. Služebníkům pak uložil jsem jisté místo.

²Ja Taavet jõudis Noobi preester Ahimeleki juurde. Aga Ahimelek tuli värisedes Taavetile vastu ja küsis temalt: 'Mispärast sa oled üksi ega ole kedagi koos sinuga?'

³Protož nyní, co máš tu před rukama, dej v ruku mou, asi pět chlebů, aneb což na hotově máš.

³Ja Taavet vastas preester Ahimelekile: 'Kuningas käskis mind asja pärast ja ütles mulle: Ärgu saagu ükski midagi teada sellest asjast, mille pärast ma sind läkitan ja mida ma olen sind käskinud teha! Seepärast ma juhatasin poisid ühte ja teise paika.

⁴Odpověděl kněz Davidovi a řekl: Nemámť chleba obecného před rukama, než toliko chléb svatý, však jestliže se toliko od žen zdrželi služebníci.

⁴Anna nüüd mulle, mis sul käepärast on, viis leiba või muud, mis leidub!'

⁵Odpověděl David knězi a řekl: Jistě ženy vzdáleny byly od nás, jakož včera tak i před včerejškem, když jsem vyšel; protož těla služebníků svatá jsou. Ač pak toto předsevzetí jest proti slušnosti, však i to dnes posvěceno bude pro tělo.

⁵Aga preester kostis Taavetile ja ütles: 'Tavalist leiba pole mul käepärast, küll aga on pühitsetud leiba, kui ainult poisid oleksid naistest hoidunud!'

⁶A tak dal jemu kněz chleby svaté; nebo nebylo tam chleba, jediné chlebové předložení, kteříž odloženi byli od tváři Hospodinovy, aby položeni byli chlebové teplí toho dne, když ti vzati byli.

⁶Taavet kostis preestrile ja ütles talle: 'Muidugi on naised meile keelatud olnud nagu varasematel retkedel; siis oli poiste ihu pühitsetud, kuigi oli tavaline teekond. Seda enam peaks olema täna pühitsetud, mis ihusse puutub.'

⁷(Byl pak tu jeden z služebníků Saulových v týž den, kterýž se tam pozadržel před Hospodinem, jehož jméno bylo Doeg Idumejský, nejpřednější mezi pastýři Saulovými.)

⁷Siis andis preester temale pühitsetut, sest seal ei olnud muud leiba kui ohvrileivad, mis võetakse Issanda eest ära, kui äravõtmise päeval värske leib asemele pannakse.

⁸I řekl David Achimelechovi: Nemáš-liž zde kopí aneb meče? Nebo ani meče svého ani braně své nevzal jsem v ruku svou, proto že rozkaz královský dotíral.

⁸Aga seal oli sel päeval Issanda ees kinnipeetuna üks Sauli sulaseist, edomlane Doeg, Sauli karjaste ülem.

⁹Jemuž řekl kněz: Meč Goliáše Filistinského, kteréhož jsi zabil v údolí Elah, aj, ten jest zde obvinutý v roucho za efodem. Jestliže jej chceš sobě vzíti, vezmi, nebo zde jiného není kromě toho. I řekl David: Neníť přes ten, dejž mi jej.

⁹Ja Taavet ütles Ahimelekile: 'Kas sul on siin käepärast piiki või mõõka? Ma ei ole ju oma mõõka ega muid sõjariistu kaasa võtnud, sest kuninga käsk oli rutuline.'

¹⁰Tedy vstal David, a utekl toho dne před Saulem, a přišel k Achisovi králi Gát.

¹⁰Ja preester ütles: 'Vaata, vilist Koljati, kelle sa Tammeorus maha lõid, tema mõõk on siin riidesse mähituna õlarüü taga. Kui sa tahad selle enesele võtta, siis võta, sest muud siin ei ole kui see!' Ja Taavet ütles: 'Teist sellesarnast ei ole, anna see mulle!'

¹¹Služebníci pak Achisovi řekli jemu: Zdaliž tento není David, král země? Zdaliž neprozpěvovali tomuto po houfích, řkouce: Porazil Saul svůj tisíc, David pak svých deset tisíců.

¹¹Ja Taavet võttis kätte ja põgenes selsamal päeval Sauli eest ning tuli Gati kuninga Aakise juurde.

¹²I složil David ta slova v srdci svém, a bál se velmi Achisa krále Gát.

¹²Aga Aakisele ütlesid tema sulased: 'Eks see ole Taavet, maa kuningas? Eks see ole tema, kellest nad tantsides vastastikku laulsid ja ütlesid: 'Saul lõi maha oma tuhat, aga Taavet oma kümme tuhat!'?'

¹³Protož změnil způsob svůj před očima jejich, a bláznem se dělal, jsa v rukou jejich; psal také po vratech u brány, a pouštěl sliny po bradě své.

¹³Taavet võttis need sõnad südamesse ja kartis väga Gati kuningat Aakist.

¹⁴Tedy řekl Achis služebníkům svým: Hle, viděvše člověka blázna, pročež jste ho ke mně přivedli?

¹⁴Ta tegi ennast nende silmis rumalaks ja käitus hullumeelsena nende käes, tegi märke väravate peale ja laskis ila habemesse voolata.

¹⁵Nedostává-liž se mi bláznů, že jste uvedli tohoto, aby bláznil přede mnou? Ten-liž má vjíti do mého domu?

¹⁵Siis ütles Aakis oma sulastele: 'Vaata, te näete, et mees on hull! Mispärast te toote ta minu juurde?

¹⁶Kas mul on puudus hulludest, et tõite selle minu juurde hullutempe tegema? Kas niisugune peaks tulema minu kotta?'