¹Tehdy na Azariáše syna Odedova sstoupil duch Boží.

¹Ja Asarja, Oodedi poja peale tuli Jumala Vaim.

²Pročež vyšed vstříc Azovi, řekl jemu: Slyšte mne, Azo i všecko pokolení Judovo a Beniaminovo. Hospodin byl s vámi, dokudž jste byli s ním, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustíte, opustíť vás.

²Ta läks välja Aasale vastu ja ütles temale: 'Kuulge mind, Aasa ja kogu Juuda ja Benjamin! Issand on teiega, kui teie olete temaga, ja kui te otsite teda, siis te leiate tema; aga kui te tema maha jätate, siis jätab tema teid maha!

³Po mnohé zajisté dny Izrael jest bez pravého Boha a bez kněží, učitelů i bez zákona,

³Kaua aega ei olnud Iisraelil tõsist, Jumalat õpetavat preestrit ega Seadust.

⁴Ješto, kdyby se v úzkosti své k Hospodinu Bohu Izraelskému byli obrátili a hledali ho, byliť by ho nalezli.

⁴Aga kui temal kitsas käes oli, siis ta pöördus Issanda, Iisraeli Jumala poole. Ja nad otsisid teda ning leidsid ta.

⁵Ale časů těchto není bezpečno vycházeti ani vcházeti; nebo nepokoj veliký jest mezi všemi obyvateli země,

⁵Neil aegadel ei olnud rahu minejal ega tulijal, sest suur segadus valitses kõigi maade elanike hulgas.

⁶Tak že šlapá národ po národu, a město po městu, proto že Bůh kormoutí je všelijakými úzkostmi.

⁶Rahvas purustas rahvast ja linn linna, sest Jumal tegi nad rahutuks kõiksugu hädade läbi.

⁷Protož vy posilňte se, a neopouštějte rukou svých; nebo má mzdu práce vaše.

⁷Aga teie olge vahvad ja ärge laske oma käsi lõdvaks, sest teie tööl on tasu!'

⁸A když slyšel Aza slova ta a proroctví Odeda proroka, posilil se, a vyplénil ohavnosti ze vší země Judské a Beniaminské, i z měst, kteráž byl vzal na hoře Efraim, a obnovil oltář Hospodinův, kterýž byl před síní Hospodinovou.

⁸Kui Aasa kuulis neid sõnu ja prohvet Oodedi kuulutust, siis ta võttis julguse ja kõrvaldas jäledused kogu Juuda ja Benjamini maalt, samuti linnadest, mis ta Efraimi mäestikus oli vallutanud, ja uuendas Issanda altari, mis oli Issanda eeskoja ees.

⁹Potom shromáždil všecko pokolení Judovo i Beniaminovo, a příchozí s nimi z Efraima, Manassesa a Simeona; nebo jich bylo uteklo k němu z lidu Izraelského velmi mnoho, vidouce, že Hospodin Bůh jeho jest s ním.

⁹Ja ta kogus kokku Juuda ja Benjamini, ja need, kes olid võõrastena nende juures Efraimist, Manassest ja Siimeonist, sest Iisraelist olid paljud tulnud üle tema poole, kui nad nägid, et Issand, tema Jumal, oli temaga.

¹⁰I sebrali se do Jeruzaléma třetího měsíce, patnáctého léta kralování Azova,

¹⁰Nad kõik kogunesid Jeruusalemma kolmandas kuus, Aasa valitsemise viieteistkümnendal aastal,

¹¹A obětovali Hospodinu v ten den z kořistí přihnaných, volů sedm set a ovcí sedm tisíc.

¹¹ja nad ohverdasid sel päeval Issandale saagist, mis nad olid toonud, seitsesada veist ning seitse tuhat lammast ja kitse.

¹²A vešli v smlouvu, aby hledali Hospodina Boha otců svých, z celého srdce svého a ze vší duše své,

¹²Ja nad võtsid endile kohustuse, et nad otsivad Issandat, oma vanemate Jumalat, kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest,

¹³A kdož by koli nehledal Hospodina Boha Izraelského, aby byl usmrcen, buď malý neb veliký, buď muž neb žena.

¹³ja et igaüks, kes ei otsi Issandat, Iisraeli Jumalat, tuleb surmata, olgu väike või suur, mees või naine.

¹⁴I přisáhli Hospodinu hlasem velikým, s zvukem na trouby i na pozouny.

¹⁴Ja nad andsid Issandale vande valju hääle ja hõiskamisega, pasunate ja sarvedega.

¹⁵Všecken zajisté lid Judský radoval se z přísahy té; nebo celým srdcem svým přisáhli, a se vší ochotností hledali ho, a nalezli jej. I dal jim odpočinutí Hospodin se všech stran.

¹⁵Ja kogu Juuda rõõmustas vande pärast, sest nad olid vandunud kõigest südamest; ja nad otsisid teda tõesti hea meelega ning leidsid ta. Ja Issand andis neile ümberkaudu rahu.

¹⁶Nadto i Maachu matku ssadil Aza král, aby nebyla královnou, proto že byla vzdělala v háji hroznou modlu. I podťal Aza modlu tu hroznou, a zdrobil i spálil ji při potoku Cedron.

¹⁶Ja kuningas Aasa kõrvaldas isegi oma vanaema Maaka kui valitsejanna, sellepärast et too oli teinud Aðera häbikuju; Aasa hävitas tema häbikuju, purustas selle ja põletas Kidroni jõe ääres.

¹⁷Ačkoli výsosti nebyly zkaženy v lidu Izraelském, srdce však Azovo bylo celé po všecky dny jeho.

¹⁷Aga ohvrikünkad ei kadunud Iisraelist; ometi oli Aasa süda siiras kogu ta eluaja.

¹⁸Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i to, čehož sám posvětil, do domu Božího, stříbro, zlato i nádoby.

¹⁸Ta viis Jumala kotta oma isa pühitsetud annid ja mis ta ise pühitses: hõbeda, kulla ja riistad.

¹⁹A nebylo války až do léta třidcátého pátého kralování Azova.

¹⁹Sõda ei olnud kuni Aasa kolmekümne viienda valitsemisaastani.