¹Potom usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s nimi v městě Davidově. I kraloval Jehoram syn jeho místo něho.

¹Ja Joosafat läks magama oma vanemate juurde ning ta maeti oma vanemate juurde Taaveti linna. Ja tema poeg Jooram sai tema asemel kuningaks.

²Měl pak bratří, syny Jozafatovy, Azariáše, Jechiele, Zachariáše, Azariáše, Michaele a Sefatiáše. Všickni ti byli synové Jozafata krále Izraelského.

²Temal olid vennad, Joosafati pojad: Asarja, Jehiel, Sakarja, Asarjahu, Miikael ja Sefatja; need kõik olid Iisraeli kuninga Joosafati pojad.

³Kterýmž byl dal otec jejich darů mnoho, stříbra a zlata, a věcí drahých, s městy hrazenými v Judstvu, království pak dal Jehoramovi, proto že on byl prvorozený.

³Nende isa oli neile andnud suuri kingitusi, hõbedat, kulda ja kalleid asju ühes kindlustatud linnadega Juudas; aga kuningriigi andis ta Jooramile, sest tema oli esmasündinu.

⁴I uvázal se Jehoram v království otce svého, a zmocniv se, zmordoval všecky bratří své mečem, ano i některé z knížat Izraelských.

⁴Kui Jooram oli tõusnud oma isa aujärjele ja oli ennast kindlustanud, siis ta tappis mõõgaga kõik oma vennad, samuti ka mõned Jeruusalemma vürstidest.

⁵Ve dvou a třidcíti letech byl Jehoram, když počal kralovati, a osm let kraloval v Jeruzalémě.

⁵Jooram oli kuningaks saades kolmkümmend kaks aastat vana ja ta valitses Jeruusalemmas kaheksa aastat.

⁶A chodil po cestě králů Izraelských, tak jako činil dům Achabův; nebo dceru Achabovu měl za manželku, a činil zlé věci před očima Hospodinovýma.

⁶Aga ta käis Iisraeli kuningate teed, nõnda nagu Ahabi sugu oli teinud, sest tal oli Ahabi tütar naiseks; ja ta tegi kurja Issanda silmis.

⁷Hospodin však nechtěl zahladiti domu Davidova, pro smlouvu, kterouž byl učinil s Davidem, a poněvadž byl řekl, že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny.

⁷Kuid Issand ei tahtnud Taaveti sugu hävitada lepingu pärast, mille ta Taavetiga oli teinud, ja sellepärast et ta temale ja ta poegadele oli tõotanud anda lambi kõigiks aegadeks.

⁸Ve dnech jeho odstoupili Idumejští, aby nebyli poddáni Judovi, a ustanovili nad sebou krále.

⁸Tema ajal taganesid edomlased Juuda käe alt ja tõstsid endile kuninga.

⁹Pročež přitáhl Jehoram s knížaty svými, i se všemi vozy svými, a vstav v noci porazil Idumejské, kteříž jej byli obklíčili, i hejtmany vozů jeho.

⁹Siis läks Jooram oma pealikutega sinna ja tal olid kaasas kõik sõjavankrid; ta tõusis öösel ja lõi edomlasi, kes olid piiranud teda ja sõjavankrite pealikuid.

¹⁰Však předce vytáhli se Idumejští z manství Judova až do tohoto dne. Téhož času zprotivilo se i Lebno, aby nebylo pod jeho mocí, proto že opustil Hospodina Boha otců svých.

¹⁰Siiski on Edom tänapäevani taganenud Juuda käe alt; sel ajal taganes ka Libna tema käe alt, kuna ta oli hüljanud Issanda, oma vanemate Jumala.

¹¹Přesto nadělal výsostí po horách Judských, a uvedl v smilství obyvatele Jeruzalémské, nýbrž dostrčil, jako i Judské.

¹¹Temagi tegi ohvrikünkaid Juuda mäestikku, saatis Jeruusalemma elanikud kõlvatust tegema ja eksitas Juudat.

¹²I přišlo k němu psání od Eliáše proroka, řkoucího: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Proto že jsi nechodil po cestách Jozafata otce svého, a po cestách Azy krále Judského,

¹²Aga temale tuli prohvet Eelijalt kiri, milles öeldi: 'Nõnda ütleb Issand, su isa Taaveti Jumal: Sellepärast et sa ei ole käinud oma isa Joosafati teedel ega Juuda kuninga Aasa teedel,

¹³Ale chodil jsi po cestě králů Izraelských, a uvedl jsi v smilství Judu i obyvatele Jeruzalémské, tak jako jest v smilství uvedl dům Achabův Izraele, nadto i bratří své, rodinu otce svého, lepší než jsi sám, zmordoval jsi:

¹³vaid oled käinud Iisraeli kuningate teed ja oled saatnud Juuda ja Jeruusalemma elanikud kõlvatust tegema, nõnda nagu Ahabi sugu saatis kõlvatust tegema, ja ka sellepärast, et sa oled tapnud oma isa perest oma vennad, kes olid paremad kui sina,

¹⁴Aj, Hospodin uvede ránu velikou na lid tvůj a na syny tvé, na ženy tvé a na všecko jmění tvé,

¹⁴vaata, sellepärast nuhtleb Issand suure nuhtlusega su rahvast, su poegi, su naisi ja kogu su omandit,

¹⁵Ty pak nemocen budeš těžce nemocí střev svých, až z tebe vyjdou střeva tvá pro nemoc rozmáhající se den ode dne.

¹⁵ja sind ennast raskete haigustega, su sisikonna haigusega, kuni su sisikond on haiguse tõttu aja jooksul välja tulnud!'

¹⁶A tak vzbudil Hospodin proti Jehoramovi ducha Filistinských a Arabských, kteříž jsou při končinách Chussimských.

¹⁶Ja Issand äratas Joorami vastu vilistite ja araablaste vaimu, kes asusid etiooplaste naabruses,

¹⁷Kteříž vytáhše proti zemi Judské, vtrhli do ní, a rozchvátali všecko jmění, kteréž se nalezlo v domě královském, ano i syny jeho a ženy jeho, tak že mu nezůstalo žádného syna kromě Joachaza, nejmladšího z synů jeho.

¹⁷ja need tulid üles Juudasse, tungisid sisse ja viisid ära kogu varanduse, mis leidus kuningakojas, ka tema pojad ja naised, nõnda et temale ei jäänud muud poega kui Jooahas, tema kõige noorem poeg.

¹⁸Potom pak po všem ranil jej Hospodin na střevách jeho nemocí nezhojitelnou.

¹⁸Ja pärast kõike seda nuhtles Issand teda ravimatu sisikonnahaigusega:

¹⁹A když se to den po dni rozmáhalo, a již čas vycházel přeběhnutí dvou let, vyšla střeva jeho pro nemoc jeho, i umřel na hrozné bolesti. A nepálil mu lid jeho vonných věcí, jako pálívali otcům jeho.

¹⁹aja jooksul, kahe aasta möödudes, tuli ta sisikond haiguse tõttu välja ja ta suri pahaloomulisse haigusesse. Aga tema rahvas ei põletanud tema auks koolnusuitsutust, nagu oli põletatud tema vanemate auks.

²⁰Ve třidcíti a ve dvou letech byl, když kralovati počal, a osm let kraloval v Jeruzalémě, a sešel tak, že po něm netoužili. A však jej pochovali v městě Davidově, ale ne v hrobích královských.

²⁰Ta oli kuningaks saades kolmkümmend kaks aastat vana ja ta valitses Jeruusalemmas kaheksa aastat; ta läks ära, ilma et temast oleks hoolitud, ta maeti Taaveti linna, aga mitte kuningate hauda.