¹Potom poslal Ezechiáš ke všemu lidu Izraelskému a Judskému, psal také listy k Efraimovi a Manassesovi, aby přišli do domu Hospodinova do Jeruzaléma, a slavili velikunoc Hospodinu Bohu Izraelskému.

¹Ja Hiskija läkitas sõna kogu Iisraelile ja Juudale ja kirjutas kirjad ka Efraimile ja Manassele, et nad tuleksid Issanda kotta Jeruusalemma pidama paasapüha Issanda, Iisraeli Jumala auks.

²Snesli se pak byli na tom král i knížata jeho, i všecko shromáždění v Jeruzalémě, aby slavili velikunoc měsíce druhého.

²Kuningas oma vürstidega ja kogu Jeruusalemma kogudusega oli otsustanud pidada paasapüha teises kuus.

³Nebo nemohli slaviti toho času, proto že kněží posvěcených se nedostávalo, aniž se lid byl shromáždil do Jeruzaléma.

³Sest nad ei saanud seda pidada õigel ajal, kuna preestrid ei olnud küllaldasel arvul endid pühitsenud ja rahvas ei olnud kogunenud Jeruusalemma.

⁴I vidělo se to za dobré králi i všemu množství,

⁴See asi oli õige kuninga silmis ja terve koguduse silmis.

⁵A usoudili, aby provolati dali po všem Izraeli, od Bersabé až do Dan, aby přišli k slavení velikonoci Hospodinu Bohu Izraelskému do Jeruzaléma; nebo již byli dávno neslavili tak, jakž psáno jest.

⁵Ja nad otsustasid, et kutse pidi käima läbi kogu Iisraeli Beer-Sebast Daanini, et tuldaks Jeruusalemma paasapüha pidama Issanda, Iisraeli Jumala auks. Seda ei olnud peetud nii rohke osavõtuga, kui oli ette kirjutatud.

⁶Protož šli poslové s listy od krále a od knížat jeho po vší zemi Izraelské a Judské s rozkazem královským tímto: Synové Izraelští, obraťte se k Hospodinu Bohu Abrahamovu, Izákovu a Izraelovu, i obrátí se k ostatkům, kteříž jste koli znikli ruky králů Assyrských.

⁶Ja jooksjad käisid kirjadega kuningalt ja tema vürstidelt läbi kogu Iisraeli ja Juuda ning ütlesid, nagu oli kuninga käsk: 'Iisraeli lapsed, pöörduge taas Issanda, Aabrahami, Iisaki ja Iisraeli Jumala juurde, siis ta pöördub selle jäägi juurde, kes on pääsenud Assuri kuningate pihust!

⁷A nebývejte jako otcové vaši a bratří vaši, kteříž převráceně činili proti Hospodinu Bohu otců svých, pročež dal je v zpuštění, jakž sami vidíte.

⁷Ärge olge oma vanemate ja vendade sarnased, kes murdsid truudust Issandale, oma vanemate Jumalale, ja keda ta andis koleduste kätte, nõnda nagu te ise näete!

⁸Nyní tedy nezatvrzujte šijí svých tak, jako otcové vaši. Podejte ruky Hospodinu, a poďte do svatyně jeho, kteréž posvětil na věky, a služte Hospodinu Bohu svému, a odvrátí se od vás hněv prchlivosti jeho.

⁸Ärge tehke nüüd oma kaela kangeks, nagu teie vanemad tegid, andke käsi Issandale ja tulge tema pühamusse, mille ta on pühitsenud igaveseks ajaks, ja teenige Issandat, oma Jumalat, et ta pööraks teie pealt oma tulise viha!

⁹Nebo obrátíte-li se k Hospodinu, bratří vaši i synové vaši milosrdenství obdrží u těch, kteříž je zjímali, tak že se navrátí do země této. Milosrdný zajisté a dobrotivý jest Hospodin Bůh váš, aniž odvrátí tváři od vás, jestliže se obrátíte k němu.

⁹Sest kui te pöördute tagasi Issanda juurde, siis leiavad teie vennad ja pojad halastust oma vangistajate ees ja võivad tulla tagasi sellele maale. Sest Issand, teie Jumal, on armuline ja halastaja, ja ta ei pööra teilt oma palet, kui te pöördute tagasi tema juurde.'

¹⁰Když pak ti poslové chodili z města do města po kraji Efraim a Manasse až do Zabulon, posmívali se a utrhali jim.

¹⁰Ja jooksjad käisid linnast linna Efraimi ja Manasse maal kuni Sebulonini; aga neid naerdi ja pilgati.

¹¹Ale však někteří z Asser, Manasses a Zabulon, poníživše se, přišli do Jeruzaléma.

¹¹Ainult mehed Aaserist, Manassest ja Sebulonist alandasid endid ja tulid Jeruusalemma.

¹²V Judstvu tolikéž byla ruka Boží, tak že jim dal srdce jedno k vykonání rozkazu králova a knížat, podlé slova Hospodinova.

¹²Ka Juudas oli Jumala käsi, andes neile üksmeelse südame kuninga ja vürstide Issanda sõna kohase käsu täitmiseks.

¹³I sešlo se do Jeruzaléma lidu mnoho, aby drželi slavnost přesnic měsíce druhého, shromáždění velmi veliké.

¹³Nõnda kogunes palju rahvast Jeruusalemma, et pidada hapnemata leibade püha teises kuus - väga suur kogudus.

¹⁴Tedy povstavše, pobořili oltáře, kteříž byli v Jeruzalémě; též i všecky oltáře, na kterýchž se kadívalo, rozbořili a vmetali do potoka Cedron.

¹⁴Ja nad võtsid kätte ja kõrvaldasid Jeruusalemmas olevad altarid; nad kõrvaldasid ka kõik suitsutusaltarid ja viskasid Kidroni jõkke.

¹⁵Potom pak obětovali beránka velikonočního, čtrnáctého dne měsíce druhého. Kněží pak a Levítové zastyděvše se, posvětili se, a přivedli oběti do domu Hospodinova.

¹⁵Teise kuu neljateistkümnendal päeval tapsid nad paasatalle. Aga preestrid ja leviidid häbenesid, ja nad pühitsesid endid ning tõid Issanda kotta põletusohvreid.

¹⁶A stáli v řadu svém vedlé povinnosti své podlé zákona Mojžíše muže Božího, a kněží kropili krví, berouce ji z rukou Levítů.

¹⁶Ja nad asusid oma kohtadele jumalamehe Moosese Seaduse korra kohaselt: preestrid piserdasid leviitide käest vastuvõetud verd.

¹⁷Nebo mnozí byli v shromáždění, kteříž se neposvětili. Protož Levítové zabíjeli beránky velikonoční za každého nečistého, k tomu, aby jich posvětili Hospodinu.

¹⁷Aga koguduses olid paljud, kes ei olnud ennast pühitsenud; seepärast tapsid leviidid paasatallesid kõigile, kes ei olnud puhtad, et neid pühitseda Issandale.

¹⁸Veliký zajisté díl toho lidu, množství z Efraima, Manassesa, Izachara a Zabulona, neočistili se, a však jedli beránka velikonočního jinak než psáno jest. Ale modlil se Ezechiáš za ně, řka: Dobrotivý Hospodin očistiž toho,

¹⁸Sest suur osa rahvast, paljud Efraimist, Manassest, Issaskarist ja Sebulonist, ei olnud ennast puhastanud, vaid nad sõid paasatalle teisiti, kui oli ette kirjutatud. Aga Hiskija oli nende eest palunud, öeldes: 'Hea Issand annab andeks

¹⁹Kdožkoli celým srdcem svým se ustavil, aby hledal Boha, Hospodina Boha otců svých, byť pak i očištěn nebyl vedlé očišťování svatého.

¹⁹igaühele, kes valmistab oma südant otsima Jumalat, Issandat, oma vanemate Jumalat, kuigi ta ei ole puhas, nagu pühadus nõuab!'

²⁰I vyslyšel Hospodin Ezechiáše, a uzdravil lid.

²⁰Ja Issand kuulis Hiskijat ning säästis rahva.

²¹A tak drželi synové Izraelští, kteříž byli v Jeruzalémě, slavnost přesnic za sedm dní s veselím velikým, a chválili Hospodina každého dne Levítové a kněží na nástrojích sílu Hospodinovu.

²¹Ja Iisraeli lapsed, kes olid Jeruusalemmas, pidasid hapnemata leibade püha seitse päeva suure rõõmuga. Ja leviidid ja preestrid kiitsid iga päev Issandat võimsate mänguriistadega.

²²Mluvil pak byl Ezechiáš přívětivě ke všechněm Levítům vyučujícím známosti pravé Hospodina. I jedli oběti slavnosti té za sedm dní, obětujíce oběti pokojné, a oslavujíce Hospodina Boha otců svých.

²²Ja Hiskija ütles tunnustust kõigile leviitidele, kes olid näidanud nii head arusaamist Issanda teenistuses. Ja nad sõid pühade ohvreid seitse päeva, ohverdasid tänuohvreid ja ülistasid Issandat, oma vanemate Jumalat.

²³Tedy sneslo se na tom všecko shromáždění, aby učinili tolikéž za druhých sedm dní. Takž slavili jiných sedm dní s radostí.

²³Ja terve kogudus otsustas veel teist seitse päeva püha pidada, ja nõnda nad pidasid rõõmsasti püha ka need seitse päeva.

²⁴Nebo Ezechiáš král Judský dal shromáždění tomu tisíc volků, a sedm tisíc ovec. Knížata také dala shromáždění volků tisíc, a ovec deset tisíců. A posvětilo se kněží velmi mnoho.

²⁴Sest Hiskija, Juuda kuningas, oli kogudusele annetanud tuhat härjavärssi ning seitse tuhat lammast ja kitse; ja vürstid olid kogudusele annetanud tuhat härjavärssi ning kümme tuhat lammast ja kitse; ka olid paljud preestrid endid pühitsenud.

²⁵A tak veselilo se všecko shromáždění Judské, i kněží a Levítové a všecko shromáždění, kteréž přišlo z Izraele, i příchozí, kteříž byli přišli z země Izraelské, i obyvatelé Judští.

²⁵Ja terve Juuda kogudus, preestrid ja leviidid, ja kõik Iisraelist tulnud kogudus, nõndasamuti võõrad, kes olid tulnud Iisraelimaalt või elasid Juudas, olid rõõmsad.

²⁶A bylo veselí veliké v Jeruzalémě; nebo ode dnů Šalomouna syna Davida, krále Izraelského, nic takového nebylo v Jeruzalémě.

²⁶Ja Jeruusalemmas oli rõõm suur, sest Iisraeli kuninga Saalomoni, Taaveti poja päevist saadik ei olnud midagi niisugust Jeruusalemmas sündinud.

²⁷Potom pak vstali kněží i Levítové, a dali požehnání lidu. I vyslyšán jest hlas jejich, a přišla modlitba jejich k příbytku svatosti Hospodinovy v nebe.

²⁷Ja leviitpreestrid tõusid ning õnnistasid rahvast. Issand võttis kuulda nende häält ja nende palve jõudis tema pühasse eluasemesse, taevasse.