¹Atalia pak matka Ochoziášova viduci, že umřel syn její, vstavši, pomordovala všecko símě královské.

¹Kui Ahasja ema Atalja nägi, et ta poeg oli surnud, siis ta võttis kätte ja hukkas kogu kuningliku soo.

²Ale Jozaba dcera krále Jehorama, sestra Ochoziášova, vzala Joasa syna Ochoziášova, a ukradši ho z prostředku synů královských, kteříž mordováni byli, skryla jej i s chůvou jeho v pokoji, kdež lůže byla. A tak skryli ho před Atalií, a není zamordován.

²Aga Jooseba, kuningas Joorami tütar, Ahasja õde, võttis Joase, Ahasja poja, ja viis tema surmale määratud kuningapoegade hulgast salaja ühte magamiskambrisse, tema ja ta imetaja; ja nad peitsid teda Atalja eest, nõnda et ta ei saanud surma.

³I byl s ní v domě Hospodinově tajně za šest let, v nichž Atalia kralovala nad zemí.

³Ja ta oli Jooseba juures Issanda kojas peidus kuus aastat, kuna Atalja valitses maad.

⁴Léta sedmého poslav Joiada, povolal setníků, hejtmanů a drabantů. I uvedl je k sobě do domu Hospodinova, a učinil s nimi smlouvu, a zavázav je přísahou v domě Hospodinově, ukázal jim syna králova.

⁴Aga seitsmendal aastal läkitas Joojada kaarlaste ja ihukaitse sajapealikute järele ning laskis nad tulla enese juurde Issanda kotta; ja ta tegi nendega lepingu, vannutas neid Issanda kojas ja näitas neile kuningapoega.

⁵A přikázal jim, řka: Tato jest věc, kterouž učiníte: Třetí díl vás, kteříž přicházíte v sobotu, a držíte stráž, bude při domě králově,

⁵Ja ta andis neile käsu, öeldes: 'Teil tuleb teha nõnda: kolmandik teist, kes tuleb hingamispäeval, pidagu kuningakoja vahiteenistust,

⁶A díl třetí bude u brány Sur, a třetí díl bude u brány za drabanty, a budete stráž držeti, ostříhajíce domu tohoto před outokem.

⁶kolmandik olgu Suuri väravas ja kolmandik väravas ihukaitse taga - koja vahiteenistust te peate pidama vaheldumisi -

⁷Vy pak všickni, kteříž byste odjíti měli v sobotu, po vykonání povinnosti při domě Hospodinově, ve dvě poboční stráže rozdělení, buďte při králi.

⁷ja teie kaks muud rühma, kes lähevad ära hingamispäeval, pidagu Issanda koja vahiteenistust kuninga juures.

⁸A tak obstoupíte krále vůkol, jeden každý majíce braň svou v rukou svých. Kdož by pak šel do šiku vašeho, ať umře; a budete při králi, když bude vycházeti i když bude vcházeti.

⁸Asuge siis ringi ümber kuninga, igaühel oma sõjariistad käes, ja kes rivile ligineb, see surmatagu! Nõnda olge kuninga juures, kui ta välja läheb või sisse tuleb!'

⁹Protož učinili setníci ti všecky věci tak, jakž byl rozkázal Joiada kněz, a vzavše jeden každý muže své, kteříž přicházeli v sobotu a kteříž odcházeli v sobotu, přišli k Joiadovi knězi.

⁹Ja sajapealikud tegid kõik nõnda, nagu preester Joojada käskis, ja igaüks võttis oma mehed, niihästi need, kes tulid hingamispäeval, kui ka need, kes pidid ära minema hingamispäeval, ja nad tulid preester Joojada juurde.

¹⁰I dal kněz setníkům kopí a pavézy, kteréž byly Davida krále, a kteréž byly v domě Hospodinově.

¹⁰Ja preester andis sajapealikuile piigid ja kilbid, mis olid kuulunud kuningas Taavetile ja mis olid Issanda kojas.

¹¹Stáli pak ti drabanti, jeden každý držíce braň svou v ruce své, od pravé strany domu až do levé strany domu, proti oltáři a proti domu při králi vůkol.

¹¹Ja ihukaitsjad seisid, igaühel oma sõjariistad käes, koja paremast tiivast koja vasaku tiivani, altari ja koja suunas ümber kuninga.

¹²Tedy vyvedl syna králova, a vstavil na něj korunu a ozdobu. I ustanovili jej králem a pomazali ho, a plésajíce rukama, říkali: Živ buď král!

¹²Siis tõi ta välja kuningapoja, pani temale krooni pähe ja andis tunnistuskirja kätte ja nad tõstsid tema kuningaks ning võidsid teda; ja nad plaksutasid käsi ning hüüdsid: 'Elagu kuningas!'

¹³V tom uslyševši Atalia hluk plésajícího lidu, vešla k lidu do domu Hospodinova.

¹³Kui Atalja kuulis ihukaitsjate ja rahva häält, siis ta tuli rahva juurde Issanda kotta.

¹⁴A když pohleděla, a aj, král stál na místě vyšším, vedlé obyčeje s knížaty, a trouby byly před králem, a všecken lid země byl vesel, i troubili v trouby. Tedy roztrhla Atalia roucho své a zkřikla: Spiknutí, spiknutí!

¹⁴Ta vaatas, ja ennäe, kuningas seisis samba juures, nagu oli viisiks, ja pealikud ning pasunapuhujad olid kuninga juures, kogu maa rahvas oli rõõmus ja puhus pasunaid. Siis käristas Atalja oma riided lõhki ja hüüdis: 'Vandenõu! Vandenõu!'

¹⁵Protož rozkázal Joiada kněz těm setníkům ustaveným nad vojskem, řka jim: Pusťte ji prostředkem řadu, a i toho, kdož by za ní šel, zabíte mečem. Nebo byl řekl kněz: Ať není zabita v domě Hospodinově.

¹⁵Aga preester Joojada käskis sajapealikuid, sõjaväe ülemaid, ja ütles neile: 'Viige ta ridade vahelt välja, ja kes läheb temale järele, see surmake mõõgaga!' Sest preester oli öelnud: 'Ärge surmake teda Issanda kojas!'

¹⁶I pustili ji. Ale když přišla na cestu, kudy koni vcházejí do domu královského, tu jest zabita.

¹⁶Siis nad panid käed ta külge; ja kui ta oli jõudnud teele, mida mööda viiakse hobuseid kuningakotta, siis surmati ta seal.

¹⁷Tedy učinil Joiada smlouvu mezi Hospodinem a mezi králem, i mezi lidem, aby byli lid Hospodinův; též mezi králem a mezi lidem.

¹⁷Ja Joojada tegi lepingu Issanda ning kuninga ja rahva vahel, et nad oleksid Issanda rahvas; nõnda ka kuninga ja rahva vahel.

¹⁸Potom šel všecken lid země do domu Bálova, a zbořili jej, i oltáře jeho a obrazy jeho v kusy stroskotali; Matana také kněze Bálova zabili před oltáři. Kněz pak znovu nařídil přisluhující v domě Hospodinově.

¹⁸Siis läks kogu maa rahvas Baali kotta ja kiskus selle maha; nad purustasid sootuks selle altarid ja kujud, ja tapsid Mattani, Baali preestri, altarite ees. Seejärel seadis preester valvurid Issanda kojale.

¹⁹A pojav ty setníky a hejtmany, i drabanty se vším lidem země, provázeli krále z domu Hospodinova, a přišli cestou k bráně drabantů do domu královského. Kdežto posadil se na stolici královské.

¹⁹Ja ta võttis sajapealikud, kaarlased ja ihukaitsjad ning kogu maa rahva ja nad viisid kuninga Issanda kojast ning tulid ihukaitse värava kaudu kuningakotta; ja kuningas istus kuningate aujärjele.

²⁰I veselil se všecken lid země, a město se upokojilo. Atalii pak zabili mečem u domu královského.

²⁰Ja kogu maa rahvas oli rõõmus, ja linnas oli rahu, kui Atalja oli kuningakoja juures mõõgaga surmatud.

²¹A byl Joas v sedmi letech, když počal kralovati.