¹Tedy poslav král, aby se shromáždili k němu všickni starší Judští a Jeruzalémští,

¹Siis kuningas läkitas käsu ja kõik Juuda ja Jeruusalemma vanemad koguti tema juurde.

²Vstoupil král do domu Hospodinova a všickni muži Judští, i všickni obyvatelé Jeruzalémští s ním, i kněží a proroci, a všecken lid od malého až do velikého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domě Hospodinově.

²Ja kuningas läks Issanda kotta ja koos temaga kõik Juuda mehed ja kõik Jeruusalemma elanikud, preestrid ja prohvetid ja kogu rahvas, niihästi väikesed kui suured, ja ta luges nende kuuldes kõik Issanda kojast leitud Seaduse raamatu sõnad.

³Potom stoje král na místě vyšším, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho, i svědectví jehoa ustanovení jeho, vším srdcem svým a vší duší svou, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou zapsána v knize té. K kteréžto smlouvě i všecken lid přistoupil.

³Ja kuningas seisis samba juures ja tegi Issanda ees lepingu, et nad käivad Issanda järel ja peavad tema käske, manitsusi ja määrusi kõigest südamest ja kõigest hingest, et täita selle Seaduse sõnu, mis sellesse raamatusse olid kirjutatud; ja kogu rahvas astus lepingusse.

⁴A přikázal král Helkiášovi knězi nejvyššímu a kněžím nižším i strážným prahu, aby vymetali z chrámu Hospodinova všecky nádoby, kteréž udělány byly Bálovi a háji, i všemu vojsku nebeskému. Kterýž popáliv je vně za Jeruzalémem na poli Cedron, vnesl prach jejich do Bethel.

⁴Siis käskis kuningas ülempreester Hilkijat ning alamaid preestreid ja lävehoidjaid, et nad viiksid Issanda templist välja kõik asjad, mis olid tehtud Baalile ja Aðerale ja kõigile taevavägedele; ja ta põletas need väljaspool Jeruusalemma Kidroni väljadel ning viis nende tuha Peetelisse.

⁵Složil také kněží , kteréž byli ustanovili králové Judští, aby kadívali na výsostech v městech Judských a vůkol Jeruzaléma; takž podobně i ty, kteříž kadívali Bálovi, slunci, měsíci a planétám, i všemu vojsku nebeskému.

⁵Ja ta kõrvaldas ebajumalapreestrid, keda Juuda kuningad olid seadnud suitsutama ohvriküngastel Juuda linnades ja Jeruusalemma ümbruses; ka need, kes suitsutasid Baalile, päikesele, kuule, tähtedele ja kõigile taevavägedele.

⁶Vyvezl také háj z domu Hospodinova ven z Jeruzaléma ku potoku Cedron, a spálil jej u potoka Cedron a setřel na prach; ten pak prach vysypal na hroby synů toho lidu.

⁶Ja ta viis Issanda kojast välja viljakustulba, väljapoole Jeruusalemma Kidroni orgu, ja põletas selle Kidroni orus, pihustas põrmuks ja viskas põrmu lihtrahva haudade peale.

⁷Domky také sodomářů hanebných zkazil, kteříž byli při domě Hospodinově, v nichž ženy tkaly kortýny k háji.

⁷Ja ta kiskus maha pordumeeste kojad, mis olid Issanda koja juures, kus naised kudusid telke Aðerale.

⁸A kázal přivésti všecky kněží z měst Judských, a poškvrnil výsostí, na nichž kadívali kněží, od Gabaa až do Bersabé. Zkazil také výsostí u bran, kteréž byly u vrat brány Jozue, knížete města, a byly po levé straně vcházejícímu do brány městské.

⁸Ja ta laskis Juuda linnadest tulla kõik preestrid ning rüvetas ohvrikünkad, kus preestrid olid suitsutanud, Gebast kuni Beer-Sebani; ta kiskus maha ohvrikünkad väravate juurest, mis olid linnapealik Joosua värava suus vasakul pool, kui sisse minna linna väravast.

⁹A však nepřistupovali ti kněží výsostí k oltáři Hospodinovu v Jeruzalémě, ale jídali chleby přesné mezi bratřími svými.

⁹Ohvriküngaste preestrid aga ei tohtinud Jeruusalemmas minna Issanda altari juurde, vaid nad sõid hapnemata leiba oma vendade keskel.

¹⁰Poškvrnil také i Tofet, jenž jest v údolí syna Hinnom, aby více žádný nevodil syna svého aneb dcery své skrze oheň Molochovi.

¹⁰Ta rüvetas põletuspaiga Ben-Hinnomi orus, et ükski ei saaks lasta oma poega või tütart tulest läbi käia Moolokile.

¹¹Zahladil také ty koně, kteréž byli postavili králové Judští slunci, kdež se vchází do domu Hospodinova, k domu Netanmelecha komorníka, kterýž byl v Parvarim; a vozy slunce spálil ohněm.

¹¹Ta kõrvaldas need hobused, kelle Juuda kuningad olid pühendanud päikesele, Issanda koja sissekäigu kõrvalt, ülemteener Netan-Meleki kambri juurest, mis oli Parvarimis; ja ta põletas tules päikesevankri.

¹²Ano i oltáře, kteříž byli na vrchním paláci Achasovu, jichž byli nadělali králové Judští, a oltáře, jichž nadělal Manasses v obou síních domu Hospodinova, pobořil král, a pospíšiv s nimi odtud, dal vysypati prach jejich do potoka Cedron.

¹²Altarid, mis Juuda kuningad olid teinud ning mis olid Aahase ülaruumi katusel, ja altarid, mis Manasse oli teinud Issanda koja kumbagi õue, kiskus kuningas maha, lõhkus sealt ja viskas nende rusud Kidroni orgu.

¹³Výsosti také, kteréž byly před Jeruzalémem, a kteréž byly po pravé straně hory Olivetské, jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský Astarotovi, ohavnosti Sidonských, a Chámosovi, ohavnosti Moábských, a Melchomovi, ohavnosti synů Ammon, poškvrnil král,

¹³Ja kuningas rüvetas need ohvrikünkad, mis olid ida pool Jeruusalemma, lõuna pool Hävitusemäge, mis Iisraeli kuningas Saalomon oli ehitanud Astartele, siidonlaste jäledusele, ja Kemosele, moabide jäledusele, ja Milkomile, ammonlaste vastikule ebajumalale.

¹⁴A potřískal obrazy, háje posekal, a místa jejich naplnil kostmi lidskými.

¹⁴Ta purustas sambad ja raius maha viljakustulbad ning täitis nende asemed inimluudega.

¹⁵Nadto i oltář, jenž byl v Bethel, a výsost, kterouž udělal Jeroboám syn Nebatův, kterýž přivedl k hřešení Izraele, i ten oltář i výsost zkazil, a spáliv výsost, setřel ji na prach; spálil i háj.

¹⁵Samuti altari, mis oli Peetelis, ohvrikünka, mille oli teinud Nebati poeg Jerobeam, kes saatis Iisraeli pattu tegema - ka selle altari ja ohvrikünka kiskus ta maha; ta põletas ohvrikünka, pihustades selle põrmuks, ja põletas ka viljakustulba.

¹⁶A obrátiv se Joziáš, uzřel hroby, kteříž tu na hoře byli, a poslav, pobral kosti z těch hrobů a spálil je na tom oltáři. A tak poškvrnil ho vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil muž Boží ten, kterýž to předpověděl.

¹⁶Kui Joosija pöördus ja nägi haudu, mis olid seal mäe peal, siis ta läkitas mehi ja laskis võtta luud haudadest ning põletas need altaril, rüvetades seda Issanda sõna kohaselt, nagu oli kuulutanud jumalamees, kes need sõnad hüüdis.

¹⁷I řekl: Jaký jest onenno nápis, kterýž vidím? Odpověděli jemu muži města: Hrob muže Božího jest, kterýž přišed z Judstva, předpověděl tyto věci, kteréž jsi učinil při oltáři v Bethel.

¹⁷Ja ta küsis: 'Mis märgikivi see on seal, mida ma näen?' Ja linna mehed vastasid temale: 'See on selle jumalamehe haud, kes tuli Juudast ja kuulutas neid asju, mis sa nüüd tegid altariga Peetelis.'

¹⁸Tedy řekl: Nechtež ho, aniž kdo hýbej kostmi jeho. I vysvobodili kosti jeho s kostmi proroka toho, kterýž byl přišel z Samaří.

¹⁸Siis ta ütles: 'Laske ta puhkab, keegi ärgu liigutagu tema luid!' Nõnda päästsid nad tema luud ja prohveti luud, kes oli tulnud Samaariast.

¹⁹Též všecky domy výsostí, kteříž byli v městech Samařských, jichž byli nadělali králové Izraelští, aby popouzeli Hospodina, zkazil Joziáš, a učinil jim rovně tak, jakž byl učinil v Bethel.

¹⁹Ja Joosija kõrvaldas ka Samaaria linnades kõik ohvriküngaste kojad, mis Iisraeli kuningad olid teinud Issanda vihastamiseks, ja ta talitas nendega täiesti samal viisil, nagu ta oli teinud Peetelis.

²⁰Zbil také všecky kněží výsostí, kteříž tu byli, na oltářích, a pálil kosti lidské na nich. Potom navrátil se do Jeruzaléma.

²⁰Ta tappis altarite peal kõik seal olevad ohvriküngaste preestrid ja põletas nende peal inimluid. Seejärel läks ta tagasi Jeruusalemma.

²¹Přikázal pak král všemu lidu, řka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této.

²¹Ja kuningas andis käsu kogu rahvale, öeldes: 'Pidage paasapüha Issanda, oma Jumala auks, nõnda nagu on kirjutatud selles seaduseraamatus!'

²²Nebo nebyla slavena taková velikanoc od času soudců, kteříž soudili Izraele, a po všecky dny králů Izraelských a králů Judských.

²²Sest niisugust paasapüha ei olnud peetud alates neist päevist, kui Iisraelile mõistsid kohut kohtumõistjad, ega kõigil Iisraeli kuningate ja Juuda kuningate päevil.

²³Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémě.

²³Alles kuningas Joosija kaheksateistkümnendal aastal peeti seda paasapüha Issanda auks Jeruusalemmas.

²⁴Ano i věšťce a hadače, obrazy i ukydané bohy, a všecky ty ohavnosti, což jich bylo viděti v zemi Judské a v Jeruzalémě, vyplénil Joziáš, aby naplnil slova zákona zapsaná v knize, kterouž nalezl Helkiáš kněz v domě Hospodinově.

²⁴Ja Joosija pühkis ära ka vaimudemanajad ja ennustajad, teeravid ja ebajumalad ja kõik jäledused, mida nähti Juudamaal ja Jeruusalemmas, et täide viia Seaduse sõnu, mis olid kirjutatud raamatus, mille preester Hilkija leidis Issanda kojast.

²⁵A nebylo jemu podobného krále před ním, kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým, a celou duší svou, i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova, ani po něm nepovstal podobný jemu.

²⁵Enne teda ei olnud tema sarnast kuningat, kes oleks nõnda pöördunud Issanda poole kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest ja kõigest oma väest täiesti Moosese Seaduse kohaselt; ja pärast teda ei ole tõusnud tema sarnast.

²⁶A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hněvu svého velikého, kterouž vzbuzen byl hněv jeho proti Judovi, pro všecka popouzení, kterýmiž popouzel ho Manasses.

²⁶Ometi ei pöördunud Issand oma suurest tulisest vihast, kui viha kord oli süttinud põlema Juuda vastu kõige selle vihastusväärse pärast, millega Manasse teda oli vihastanud.

²⁷Protož řekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváři své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to město, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dům, o němž jsem byl řekl: Jméno mé tam bude.

²⁷Ja Issand ütles: 'Ma kõrvaldan ka Juuda oma palge eest, nõnda nagu ma kõrvaldasin Iisraeli, ja ma hülgan Jeruusalemma, selle linna, mille ma olen ära valinud, ja koja, mille kohta ma olen öelnud: 'Seal olgu minu nimi!''

²⁸O jiných pak činech Joziášových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.

²⁸Ja mis veel tuleks öelda Joosijast ja kõigest, mis ta tegi, eks sellest ole kirjutatud Juuda kuningate Ajaraamatus?

²⁹Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti němu, a on zabil jej v Mageddo, když ho uzřel.

²⁹Tema päevil läks vaarao Neko, Egiptuse kuningas, Assuri kuninga vastu Frati jõe äärde; ja kuningas Joosija läks temale vastu, aga vaarao surmas tema Megiddos, kui ta teda nägi.

³⁰Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vůz, přivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho. I vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a pomazali ho, i ustanovili králem na místě otce jeho.

³⁰Ja Joosija sulased viisid tema surnuna vankris Megiddost ära, tõid Jeruusalemma ning matsid ta tema oma hauda. Ja maa rahvas võttis Jooahase, Joosija poja ja võidis teda ning tõstis ta kuningaks tema isa asemel.

³¹Ve třímecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a kraloval tři měsíce v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.

³¹Jooahas oli kuningaks saades kakskümmend kolm aastat vana ja ta valitses Jeruusalemmas kolm kuud; ta ema nimi oli Hamutal, Jeremija tütar Libnast.

³²A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činili otcové jeho.

³²Tema tegi kurja Issanda silmis, kõigiti nõnda, nagu ta vanemad olid teinud.

³³I svázal ho Farao Nécho v Ribla, v zemi Emat, když kraloval v Jeruzalémě, a uložil daň na tu zemi, sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.

³³Ja vaarao Neko vangistas tema Riblas, Hamatimaal, et ta ei valitseks enam Jeruusalemmas, ja määras maale maksukohustuse: sada talenti hõbedat ja talent kulda.

³⁴A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova, na místo Joziáše otce jeho, a proměnil jméno jeho, aby sloul Joakim. Ale Joachaza vzal, kterýž, když se dostal do Egypta, umřel tam.

³⁴Ja vaarao Neko tõstis kuningaks Eljakimi, Joosija poja, tema isa Joosija asemel, ja muutis tema nime Joojakimiks; aga Jooahase ta võttis kaasa ja too tuli Egiptusesse ning suri seal.

³⁵To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi; pročež šacoval obyvatele země, aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral stříbro i zlato od lidu země, aby dal Faraonovi Néchovi.

³⁵Joojakim andis vaaraole hõbeda ja kulla; aga ta pidi maa maksustama, et anda vaaraole raha ta käsu kohaselt: ta nõudis maa rahvalt, igaühelt vastavalt ta maksustamisele, hõbedat ja kulda vaarao Nekole andmiseks.

³⁶V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Zebuda, dcera Pedaiova z Ruma.

³⁶Joojakim oli kuningaks saades kakskümmend viis aastat vana ja ta valitses Jeruusalemmas üksteist aastat; ta ema nimi oli Sebidda, Pedaja tütar Ruumast.

³⁷I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což činili otcové jeho.

³⁷Tema tegi kurja Issanda silmis, kõigiti nõnda, nagu ta vanemad olid teinud.