¹Přišel pak tu náhodou člověk nešlechetný, jehož jméno bylo Seba, syn Bichri, muž Jemini. Ten zatroubil v troubu a řekl: Nemámeť my dílu v Davidovi, ani dědictví v synu Izai;obrať se jeden každý k stanům svým, ó Izraeli.

¹Ja seal leidus kõlvatu mees, benjaminlane Seba, Bikri poeg; tema puhus sarve ja ütles: 'Meil ei ole osa Taavetis ega pärisosa Iisai pojas. Igaüks oma telki, Iisrael!'

²A tak všickni muži Izraelští odstoupili od Davida za Sebou synem Bichri, ale muži Judští přídrželi se krále svého od Jordánu až do Jeruzaléma.

²Siis läksid kõik Iisraeli mehed Taaveti järelt Bikri poja Seba järele; aga Juuda mehed järgnesid oma kuningale Jordani äärest Jeruusalemma.

³David pak přišel do domu svého do Jeruzaléma. A vzal král deset ženin, kterýchž byl nechal, aby hlídaly doma, a dal je pod stráž, a choval je, ale nevcházel k nim. A zůstaly zavřené až do dne smrti své v vdovství.

³Ja Taavet tuli Jeruusalemma oma kotta; ja kuningas võttis need kümme liignaist, keda ta oli jätnud koda hoidma, ja pani nad eraldusmajasse; ta toitis neid, aga ei läinud nende juurde ja nad olid kinni oma surmapäevani, elades nagu lesed.

⁴Potom řekl král Amazovi: Svolej mi muže Judské do třetího dne, ty také se tu postav.

⁴Ja kuningas ütles Amaasale: 'Kutsu mulle Juuda mehed kokku kolme päeva jooksul ja ole ka ise siin!'

⁵A tak odšel Amaza, aby svolal lid Judský, ale prodlil mimo určitý čas, kterýž mu byl uložil.

⁵Ja Amaasa läks Juudat kokku kutsuma, aga viivitas üle aja, mis temale oli määratud.

⁶Protož řekl David Abizai: Již nyní hůře nám činiti bude Seba syn Bichri, nežli Absolon. Vezmi služebníky pána svého, a hoň jej, aby sobě nenalezl měst hrazených, a tak ušel by nám s očí.

⁶Siis ütles Taavet Abisaile: 'Nüüd teeb Seba, Bikri poeg, meile rohkem kurja kui Absalom. Võta sina oma isanda sulased ja aja teda taga, et ta ei leiaks enesele kindlustatud linnu ega kisuks meil silmi välja!'

⁷Tedy táhli za ním muži Joábovi, i Cheretejští, i Peletejští, a všickni udatní vytáhli z Jeruzaléma, aby honili Sebu syna Bichri.

⁷Ja tema järel läksid välja Joabi mehed ning kreedid ja pleedid ja kõik võitlejad; nad lahkusid Jeruusalemmast, et taga ajada Sebat, Bikri poega.

⁸A když byli u kamene toho velikého, kterýž jest v Gabaon, Amaza potkal se s nimi. Joáb pak byl opásán po sukni, v kterouž byl oblečen, na níž také měl připásaný meč k bedrám v pošvě své, kterýž snadně vytrhnouti i zase vstrčiti mohl.

⁸Kui nad olid Gibeonis oleva suure kivi juures, tuli Amaasa neile vastu. Joabil oli seljas vöötatud kuub ja selle peal vööle pandud mõõk, mille tupp oli seotud ta puusale; ta tõmbas mõõga välja ja see libises temale pihku.

⁹I řekl Joáb Amazovi: Dobře-li se máš, bratře můj? A ujal Joáb pravou rukou Amazu za bradu, aby ho políbil.

⁹Ja Joab küsis Amaasalt: 'Kas su käsi käib hästi, mu vend?' Ja Joab haaras parema käega kinni Amaasa habemest, et temale suud anda.

¹⁰Ale Amaza nešetřil se meče, kterýž byl v ruce Joábově. I ranil ho jím pod páté žebro, a vykydl střeva jeho na zem jednou ranou, a umřel. I honili Joáb a Abizai, bratr jeho, Sebu syna Bichri.

¹⁰Aga Amaasa ei pannud tähele mõõka, mis Joabil käes oli, ja too pistis selle temale kõhtu, nõnda et ta sisikond maha valgus; teist korda ei olnud temale vaja ja ta suri. Siis ajas Joab koos oma venna Abisaiga taga Sebat, Bikri poega.

¹¹Tedy stoje tu jeden podlé něho z služebníků Joábových, řekl: Kdokoli přeje Joábovi, a kdokoli drží s Davidem, jdi za Joábem.

¹¹Aga keegi Joabi poistest jäi seisma Amaasa juurde ja ütles: 'Kellele meeldib Joab ja kes on Taaveti poolt, järgnegu Joabile!'

¹²Amaza pak válel se ve krvi prostřed cesty. A vida onen, že se zastavoval všecken lid, odvlékl Amazu s cesty do pole, a uvrhl na něj roucho, vida, že každý, kdož šel mimo něj, zastavoval se.

¹²Ja Amaasa tõmbles veres keset maanteed; aga kui see mees nägi, et kogu rahvas jäi seisma, siis ta viis Amaasa maanteelt väljale ja viskas temale riide peale, nähes, et kõik, kes tulid ta juurde, jäid seisma.

¹³A když byl odvlečen z cesty, šel jeden každý za Joábem, aby honili Sebu syna Bichri.

¹³Ja kui ta oli maanteelt ära viidud, siis läksid kõik mehed Joabi järel mööda, et taga ajada Sebat, Bikri poega.

¹⁴(Kterýžto prošel všecka pokolení Izraelská do Abel Betmaacha se všechněmi Berejskými, kteříž se byli shromáždili a šli za ním.)

¹⁴Aga Seba läks läbi kõigi Iisraeli suguharude Aabelisse Beet-Maakasse; ja kõik valitud kogunesid ning tulid ka tema järel sinna.

¹⁵A přitáhše, oblehli jej v Abel Betmaacha, a udělali násyp proti městu, kteréž se bránilo z bašt; všecken pak lid, kterýž byl s Joábem, usiloval podvrátiti zed.

¹⁵Siis nad tulid ja piirasid teda Aabelis Beet-Maakas ja kuhjasid linna vastu piiramisvalli, mis ulatus müürini; ja kogu rahvas, kes oli koos Joabiga, tegi hävitustööd, et müüri maha kiskuda.

¹⁶V tom zvolala jedna rozumná žena z města: Slyšte, slyšte! Rcete medle Joábovi: Přistup sem, a budu s tebou mluviti.

¹⁶Aga üks tark naine hüüdis linnast: 'Kuulge! Kuulge! Öelge ometi Joabile: Tule siia, et ma saaksin sinuga rääkida!'

¹⁷Kterýž když k ní přistoupil, řekla žena: Ty-li jsi Joáb? Odpověděl: Jsem. I řekla jemu: Poslyš slov služebnice své. Odpověděl: Slyším.

¹⁷Ja kui ta tuli temale ligemale, siis küsis naine: 'Kas sina oled Joab?' Ja ta vastas: 'Olen.' Siis ütles naine temale: 'Kuule oma teenija kõnet!' Ja ta vastas: 'Ma kuulen.'

¹⁸Protož mluvila, řkuci: Takť jsou rozmlouvali hned s počátku, řkouce: Bez pochyby žeť se ptáti budou Abelských, a tak se spraví.

¹⁸Ja ta rääkis ning ütles: 'Muiste oli viisiks öelda: Küsitagu Aabelis nõu! Ja nõnda ka tehti.

¹⁹Jáť jsem jedno z pokojných a věrných Izraelských, ty pak usiluješ zkaziti město, a to ještě hlavní město v Izraeli. I pročež usiluješ sehltiti dědictví Hospodinovo?

¹⁹Mina olen rahulikem ja ustavaim Iisraelis, sina aga püüad hävitada linna, mis on Iisraelis emaks. Mispärast sa tahad neelata Issanda pärisosa?'

²⁰Tedy odpověděl Joáb a řekl: Odstup, odstup to ode mne, abych sehltiti a zkaziti chtěl.

²⁰Ja Joab kostis ning ütles: 'Jäägu see tõesti minust kaugele, et neelaksin või hävitaksin!

²¹Neníť toho, ale muž z hory Efraim, jménem Seba, syn Bichri, pozdvihl ruky své proti králi Davidovi. Vydejte ho samého, a odtrhnemť od města. I řekla žena Joábovi: Hle, hlava jeho vyvržena bude tobě přes zed.

²¹Asi ei ole nõnda, vaid üks mees Efraimi mäestikust, Seba nimi, Bikri poeg, on tõstnud oma käe kuningas Taaveti vastu; andke tema üksi välja, siis ma lähen linna alt ära!' Siis ütles naine Joabile: 'Vaata, tema pea visatakse sulle üle müüri.'

²²A tak zjednala to žena ta u všeho lidu moudrostí svou, že sťavše hlavu Seby syna Bichri, vyhodili ji Joábovi. Kterýžto když zatroubil v troubu, rozešli se od města jeden každý do stanů svých. Joáb také vrátil se do Jeruzaléma k králi.

²²Siis tuli naine oma tarkusega rahva juurde; ja nad raiusid maha Bikri poja Seba pea ning viskasid Joabile. Siis Joab puhus sarve ja nad valgusid linna alt laiali, igaüks oma telki. Ja Joab läks tagasi Jeruusalemma kuninga juurde.

²³Byl pak Joáb představen všemu vojsku Izraelskému, a Banaiáš syn Joiadův nad Cheretejskými a Peletejskými.

²³Ja Joab oli kogu Iisraeli väeülem; Benaja, Joojada poeg, oli kreetide ja pleetide ülem;

²⁴Též Aduram byl nad platy, a Jozafat syn Achiludův byl kanclířem,

²⁴Adoram oli orjatöö ülevaataja; Joosafat, Ahiluudi poeg, oli nõunik;

²⁵A Seiáš písařem, Sádoch pak a Abiatar byli kněžími.

²⁵Seja oli kirjutaja; Saadok ja Ebjatar olid preestrid;

²⁶Híra také Jairský byl knížetem Davidovým.

²⁶Iira, jairilane, oli ka Taaveti preester.