¹Tehdy přišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a mluvili, řkouce: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme.

¹Siis tulid kõik Iisraeli suguharud Taaveti juurde Hebronisse ja rääkisid ning ütlesid: 'Vaata, me oleme sinu luu ja liha.

²A předešlých časů, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase přivodil lid Izraelský. A nadto řekl Hospodin tobě: Ty pásti budeš lid můj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem.

²Juba varem, kui Saul oli veel meie kuningas, olid sina Iisraeli väljaviijaks ja tagasitoojaks. Sinule on Issand öelnud: Sina pead hoidma mu rahvast Iisraeli kui karjane ja sina pead olema Iisraeli vürst!'

³Přišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a učinil s nimi král David smlouvu v Hebronu před Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem.

³Ja kõik Iisraeli vanemad tulid kuninga juurde Hebronisse ning kuningas Taavet tegi Hebronis Issanda ees nendega lepingu; siis nad võidsid Taaveti Iisraeli kuningaks.

⁴Ve třidcíti letech byl David, když počal kralovati, a kraloval čtyřidceti let.

⁴Taavet oli kuningaks saades kolmkümmend aastat vana; ta valitses nelikümmend aastat.

⁵V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta nade vším Izraelem a Judou.

⁵Hebronis valitses ta Juuda üle seitse aastat ja kuus kuud; ja Jeruusalemmas valitses ta kolmkümmend kolm aastat kogu Iisraeli ja Juuda üle.

⁶Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému, obyvateli té země; kterýž mluvil Davidovi, řka: Nevejdeš sem, leč odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdeť sem David.

⁶Kui kuningas läks oma meestega Jeruusalemma selle maa elanike jebuuslaste vastu, ütlesid need Taavetile: 'Siia sisse sa ei pääse, sest pimedad ja lonkurid kihutavad su tagasi!' See pidi tähendama, et Taavet sinna ei pääse.

⁷A však vzal David hrad Sion, toť jest město Davidovo.

⁷Aga Taavet vallutas Siioni linnuse, mis nüüd on Taaveti linn.

⁸Nebo řekl David v ten den: Kdož by koli porazil Jebuzea, a zlezl by žlaby jeho, a pobil by ty slepé i chromé, kteréž má v nenávisti duše Davidova, knížetem bude. Protož pravili: Slepý a kulhavý nevejde do toho domu.

⁸Ja Taavet oli sel päeval öelnud: 'Igaüks, kes lööb jebuuslasi, tabagu veejuhtmes neid 'lonkureid ja pimedaid', keda Taaveti hing vihkab.' Sellepärast öeldakse: 'Pime ja lonkaja ei pääse kotta.'

⁹I bydlil David na tom hradě, a nazval jej městem Davidovým; nebo vystavěl je David vůkol od Mello až do vnitřku.

⁹Ja Taavet asus linnusesse ning nimetas selle Taaveti linnaks. Ja Taavet ehitas ümberringi linna, kantsist alates siselinna suunas.

¹⁰A tak David čím dále tím více prospíval a rostl, Hospodin zajisté, Bůh zástupů, byl s ním.

¹⁰Ja Taavet läks üha vägevamaks, sest Issand, vägede Jumal, oli temaga.

¹¹Poslal také Chíram král Tyrský posly k Davidovi a dříví cedrového, i tesaře, kameníky a zedníky umělé, kteříž vystavěli dům Davidovi.

¹¹Ja Hiiram, Tüürose kuningas, läkitas Taaveti juurde saadikud seedripuudega, samuti puuseppi ja müürseppi; ja nemad ehitasid Taavetile koja.

¹²I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svůj Izraelský.

¹²Taavet mõistis, et Issand oli kinnitanud tema Iisraeli kuningaks ja et ta oli ülendanud tema kuningriiki oma Iisraeli rahva pärast.

¹³Nabral pak sobě David ještě více ženin i žen z Jeruzaléma, když byl přišel z Hebronu, a naplodilo se Davidovi ještě více synů a dcer.

¹³Ja Taavet võttis veel rohkem liignaisi ja naisi Jeruusalemmast, pärast seda kui ta Hebronist oli tulnud; ja Taavetile sündis veelgi poegi ja tütreid.

¹⁴A tato jsou jména těch, kteříž se jemu zrodili v Jeruzalémě: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun;

¹⁴Ja need olid nende nimed, kes temale Jeruusalemmas sündisid: Sammua, Soobab, Naatan ja Saalomon;

¹⁵Též Ibchar a Elisua, a Nefeg a Jafia;

¹⁵Jibhar, Elisua, Nefeg ja Jaafia;

¹⁶A Elisama a Eliada a Elifelet.

¹⁶Elisama, Eljada ja Elifelet.

¹⁷Uslyšavše pak Filistinští, že pomazali Davida za krále nad Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati ho. Což když zvěděl David, sstoupil na místo hrazené.

¹⁷Aga kui vilistid kuulsid, et Taavet oli võitud Iisraeli kuningaks, siis läksid kõik vilistid Taavetit otsima. Kui Taavet seda kuulis, siis läks ta linnusesse.

¹⁸Protož Filistinští přitáhše, položili se v údolí Refaim.

¹⁸Ja vilistid tulid ning luusisid Refaimi orus.

¹⁹Tedy tázal se David Hospodina, řka: Potáhnu-li proti Filistinským? Vydáš-li je v ruku mou? Odpověděl Hospodin Davidovi: Táhni, neboť vydám jistotně Filistinské v ruku tvou.

¹⁹Taavet küsis siis Issandalt, öeldes: 'Kas pean minema vilistite vastu? Kas sa annad nad minu kätte?' Ja Issand ütles Taavetile: 'Mine, sest ma annan tõesti vilistid su kätte!'

²⁰I přitáhl David do Balperazim, a porazil je tam, a řekl: Protrhlť jest Hospodin nepřátely mé přede mnou, jako vody protrhují břehy. Protož nazval jméno místa toho Balperazim.

²⁰Siis tuli Taavet Baal-Peratsimi, ja Taavet lõi neid seal ning ütles: 'Issand on murdnud mu vaenlased minu ees, otsekui oleks vesi läbi murdnud!' Seepärast pandi sellele paigale nimeks Baal-Peratsim.

²¹Nebo zanechali tu rytin svých, kteréž pobral David i muži jeho.

²¹Nad jätsid sinna oma ebajumalad, ja Taavet ja ta mehed võtsid need kaasa.

²²Opět znovu vytáhli Filistinští, a rozprostřeli se v údolí Refaim.

²²Aga vilistid tulid jälle ja luusisid Refaimi orus.

²³I tázal se David Hospodina. Kterýž odpověděl: Netáhni, ale obejda je po zadu, teprv dotřeš na ně naproti moruším.

²³Ja Taavet küsis Issandalt, ja tema vastas: 'Ära mine! Piira nad tagant ümber ja tule neile kallale baakapõõsaste poolt!

²⁴A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, hneš se také; nebo tehdáž vyjde Hospodin před tebou, aby zbil vojska Filistinských.

²⁴Kui sa kuuled baakapõõsaste ladvus otsekui astumise kahinat, siis kiirusta, sest siis on Issand su ees välja läinud vilistite leeri lööma!'

²⁵I učinil David tak, jakž mu přikázal Hospodin, a porazil Filistinské od Gabaa, až kudy se jde do Gázer.

²⁵Ja Taavet tegi nõnda, nagu Issand teda käskis, ja lõi vilisteid Gebast kuni Geseri teelahkmeni.