¹Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.

¹Paulus vaatas aga ainiti Suurkohtu poole ja ütles: 'Mehed-vennad, mina olen Jumala ees elanud tänini igati puhta südametunnistusega.'

²Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.

²Aga ülempreester Hananias käskis lähedalseisjaid lüüa talle vastu suud.

³Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.

³Siis Paulus ütles temale: 'Küll Jumal lööb ka sind, sa lubjatud sein! Sina istud siin, et mõista minu üle kohut Seaduse järgi, ise aga käsid vastu Seadust mind lüüa?'

⁴A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?

⁴Lähedalseisjad aga ütlesid: 'Kas sa häbistad Jumala ülempreestrit?'

⁵I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.

⁵Siis lausus Paulus: 'Ma ei teadnud, vennad, et ta on ülempreester; on ju kirjutatud: 'Sa ei tohi oma rahva ülemast rääkida halvasti.''

⁶A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.

⁶Kuna Paulus teadis, et osa neist oli sadusere ja teine osa varisere, siis ta hüüdis Suurkohtus: 'Mehed-vennad, mina olen variser, variseri poeg. Minu üle mõistetakse kohut lootuse ja surnute ülestõusmise pärast!'

⁷A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.

⁷Aga niipea kui ta seda oli öelnud, tõusis variseride ja saduseride vahel tüli ja koosolek jagunes kaheks.

⁸Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.

⁸Sest saduserid ütlevad, et ülestõusmist ja ingleid ja vaime ei olevatki, variserid tunnistavad aga neid kõiki.

⁹I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.

⁹Siis tekkis suur lärm, ja mõned kirjatundjad variseride poolelt tõusid ja vaidlesid ägedalt ning ütlesid: 'Meie ei leia midagi paha selles inimeses. Võib-olla ongi vaim või ingel temaga rääkinud.'

¹⁰A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.

¹⁰Aga kui tüli läks suureks, kartis ülempealik, et nad Pauluse lõhki rebivad, ja käskis sõjaväel alla minna, et Paulus nende keskelt ära võtta ja kindlusse viia.

¹¹V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.

¹¹Aga järgmisel ööl seisis Issand ta juures ning ütles: 'Ole julge! Nagu sa minust oled tunnistanud Jeruusalemmas, nõnda pead sa tunnistama ka Roomas!'

¹²A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.

¹²Kui nüüd valgeks läks, heitsid juudid salanõusse ja vandusid vastastikku, et nad ei söö ega joo, enne kui nad Pauluse on tapnud.

¹³A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.

¹³Neid, kes selle vandeseltsi olid loonud, oli rohkem kui nelikümmend meest.

¹⁴Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.

¹⁴Need läksid nüüd ülempreestrite ja vanemate juurde ja ütlesid: 'Me oleme needes vandunud, et me ei söö, enne kui me Pauluse oleme tapnud.

¹⁵Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.

¹⁵Andke teie siis koos Suurkohtuga ülempealikule ametlik avaldus, et ta tooks Pauluse teie ette, nagu tahaksite tema kohta täpsemalt teada saada. Meie aga oleme valmis teda hukkama, enne kui ta teieni jõuab.'

¹⁶Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.

¹⁶Pauluse õepoeg sai varitsemisnõust kuulda, läks alla ja tuli kindlusse ning teatas seda Paulusele.

¹⁷Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.

¹⁷Paulus kutsus siis ühe pealiku enese juurde ja ütles: 'Vii see nooruk ülempealiku ette, sest tal on midagi temale teatada!'

¹⁸A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.

¹⁸See võttis siis noormehe, viis ülempealiku ette ja ütles: 'Vang Paulus kutsus mu enese juurde ja palus tuua selle poisi sinu ette, sest tal on midagi sulle rääkida.'

¹⁹I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?

¹⁹Ülempealik aga võttis noormehe käest kinni, viis ta kõrvale ja küsis temalt nelja silma all: 'Mis sul on mulle teatada?'

²⁰Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.

²⁰Tema ütles: 'Juudid on leppinud kokku sind paluda, et sa homme tooksid Pauluse Suurkohtu ette, nagu tahaks see tema kohta midagi täpsemalt järele pärida.

²¹Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.

²¹Aga sina ära usu neid, sest teda varitsevad nende seast enam kui nelikümmend meest, kes on vastastikku vandunud, et nad ei söö ega joo, enne kui nad on tema hukanud. Nad on juba valmis, oodates vaid sinu nõusolekut.'

²²Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.

²²Siis laskis ülempealik poisi minema, keelates teda: 'Ära räägi kellelegi, et sa seda mulle teada andsid.'

²³A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.

²³Ja ta kutsus enese juurde kaks pealikut ning ütles: 'Pange valmis kakssada sõdurit, seitsekümmend ratsanikku ja kakssada piigimeest Kaisareasse minekuks kolmandal öötunnil.

²⁴I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;

²⁴Ja varuge ratsaloomi, et ühe selga panna Paulus ja ta tervelt maavalitseja Feeliksi ette viia.'

²⁵Napsav jemu také i list v tento rozum:

²⁵Ta kirjutas ka sellise sisuga kirja:

²⁶Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.

²⁶'Klaudius Lüüsias tervitab üliaulist maavalitsejat Feeliksit!

²⁷Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.

²⁷Selle mehe olid juudid kinni võtnud ja teda oldi hukkamas, kui ma tulin väesalgaga vahele ja kiskusin ta nende käest ära, olles teada saanud, et ta on Rooma kodanik.

²⁸A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.

²⁸Tahtes aru saada, mis põhjusel nad tema peale kaebavad, viisin ma ta Suurkohtu ette.

²⁹I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.

²⁹Siis ma leidsin, et tema peale kaevatakse nende Seaduse vaidlusküsimustes, aga ei olnud mingit kaebust, mis oleks väärinud surma või vangistust.

³⁰A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.

³⁰Et aga mulle kanti ette salasepitsusest selle mehe vastu, siis ma saadan ta otsekohe sinu juurde ning käsin ka süüdistajatel sinu ees öelda, mis neil on tema vastu.'

³¹Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.

³¹Selle käsu kohaselt võtsid sõdurid siis Pauluse ja viisid ta öö varjul Antipatrisesse.

³²A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.

³²Järgmisel päeval pöördusid nad tagasi kindlusse, lastes ratsanikel temaga edasi minna.

³³Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.

³³Need tulid Kaisareasse, andsid kirja maavalitseja kätte ja viisid ka Pauluse tema ette.

³⁴A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,

³⁴Kui siis maavalitseja oli kirja läbi lugenud ja pärinud, mis maakonnast ta on, ning saanud teada, et Kiliikiast,

³⁵Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.

³⁵ütles ta: 'Ma kuulan su üle, kui ka sinu süüdistajad pärale jõuavad.' Ja ta käskis teda valvata Heroodese peavahis.