¹Slyšte slovo toto, kteréž já vynáším proti vám, totiž naříkání nad domem Izraelským.

¹Kuulge seda kõnet, nutulaulu, mida ma alustan teie pärast, Iisraeli sugu!

²Padneť, aniž více povstane panna Izraelská; opuštěna bude v zemi své, nebude žádného, kdo by jí pozdvihl.

²On langenud ega tõuse enam Iisraeli neitsi; ta lamab märkamatult oma maal, ükski ei aita teda üles.

³Nebo takto praví Panovník Hospodin: V městě, z kteréhož vycházelo tisíc, zůstane sto, v tom pak, z kteréhož vycházelo sto, zůstane deset domu Izraelskému.

³Sest nõnda ütleb Issand Jumal: Linnast, kust välja läks tuhat, jääb järele sada, ja kust välja läks sada, jääb järele kümme Iisraeli soole.

⁴Nebo takto praví Hospodin domu Izraelskému: Hledejte mne a živi buďte.

⁴Sest Issand ütleb Iisraeli soole nõnda: Otsige mind, et te jääksite elama!

⁵A nehledejte Bethel, aniž choďte do Galgala, a do Bersabé se nesmýkejte; nebo Galgal jistotně se přestěhuje, a Bethel přijde na nic.

⁵Ärge otsige Peetelit, ärge minge Gilgalisse, ärge läbige Beer-Sebat; sest Gilgal läheb kindlasti vangi ja Peetelist saab õudne paik!

⁶Hledejte Hospodina, (a živi buďte, aby nepronikl jako oheň domu Jozefova, a nesehltil, a nebylo by žádného, kdo by uhasil Bethelské,

⁶Otsige Issandat, et te jääksite elama, et ta nagu tuli ei tungiks Joosepi kotta ega põletaks seda, ilma et Peetelil oleks kustutajat,

⁷Kteříž proměňují v pelynek soud, a spravedlnosti na zemi zanechávají),

⁷teie, kes muudate õiguse koirohuks ja paiskate maha õigluse!

⁸Toho, kterýž učinil Kuřátka i Oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest Hospodin,

⁸Tema, kes on teinud Sõela- ja Vardatähed, kes muudab pimeduse hommikuks ja pimendab päeva ööks, kes kutsub mereveed ja valab need maa peale - Issand on tema nimi.

⁹Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.

⁹See on tema, kes laseb tulla hukatuse tugevale ja toob hävingu kindlale linnale.

¹⁰Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.

¹⁰Nad vihkavad noomijat väravas ja põlgavad seda, kes räägib tõtt.

¹¹A protož, proto že loupíte chudého, a břímě obilé béřete od něho, domů z tesaného kamení nastavěli jste, ale nebudete bydliti v nich; vinic výborných naštěpovali jste, ale nebudete píti vína z nich.

¹¹Et te tõstate viletsale renti ja võtate temalt viljamaksu, siis juhtub teiega nõnda: kuigi te ehitate tahutud kividest kodasid, ei ela neis teie, kuigi te istutate toredaid viinamägesid, ei joo nende veini teie.

¹²Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.

¹²Sest ma tean, et teie üleastumisi on palju ja teie patud on suured: te kiusate taga õiget, võtate altkäemaksu ja tõukate vaesed väravas kõrvale.

¹³Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.

¹³Sellepärast vaikib mõistlik niisugusel ajal, sest see on kuri aeg.

¹⁴Hledejte dobrého a ne zlého, abyste živi byli, a budeť tak Hospodin Bůh zástupů s vámi, jakž pravíte.

¹⁴Otsige head, aga mitte kurja, et te jääksite elama! Siis on teiega Issand, vägede Jumal, nõnda nagu te ütlete.

¹⁵Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.

¹⁵Vihake kurja ja armastage head, pange väravas kehtima õigus; vahest Issand, vägede Jumal, annab siiski armu Joosepi jäägile!

¹⁶Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.

¹⁶Seepärast ütleb Issand, vägede Jumal, nõnda: Kõigil turgudel on kaebus ja kõigil tänavail öeldakse: 'Häda, häda!' Põllumehi kutsutakse leinama ja nutulaulu oskajaid kaebusele.

¹⁷Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.

¹⁷Ja kõigil viinamägedel on kurtmine, sest mina lähen teie hulgast läbi, ütleb Issand.

¹⁸Běda těm, kteříž žádají dne Hospodinova. K čemuž jest vám ten den Hospodinův, poněvadž jest tmy a ne světla?

¹⁸Häda neile, kes igatsevad Issanda päeva! Milleks teile Issanda päev? See on pimedus, aga mitte valgus.

¹⁹Jako když by někdo utíkal před lvem, potkal by se s ním nedvěd; aneb když by všel do domu, a zpolehna rukou svou na stěnu, ušťkl by ho had.

¹⁹See on, nagu keegi põgeneb lõvi eest, aga temale tuleb vastu karu; või nagu keegi tuleb kotta, nõjatub käega seinale, aga madu salvab teda.

²⁰Zdali není tmy a ne světla den Hospodinův, v němž není blesku, ale mrákota?

²⁰Eks ole Issanda päev pimedus, aga mitte valgus? See on sünge ja sel pole sära.

²¹Nenávidím, zavrhl jsem svátky vaše, aniž sobě chutnám slavností vašich.

²¹Ma olen teie pühadest nördinud, ma põlgan neid ja ma ei salli teie koosolekute lõhna.

²²Nebo budete-li mi obětovati zápaly a suché oběti vaše, neoblíbím jich, a na pokojné oběti krmného dobytka vašeho nepopatřím.

²²Sest kuigi te toote mulle oma põletus- ja roaohvreid, ei ole mul neist hea meel ja ma ei vaatagi teie rasvase tänuohvri peale.

²³Odejmi ode mne hluk písní svých, ani hudby louten vašich nechci poslouchati.

²³Saada ära mu eest oma laulude kära, ma ei taha kuulda su naablite mängu!

²⁴Ale povalí se jako voda soud, a spravedlnost jako potok silný.

²⁴Aga õigus voolaku nagu vesi ja õiglus nagu kuivamatu jõgi!

²⁵Zdali jste mně oběti a dary obětovali na poušti za čtyřidceti let, dome Izraelský?

²⁵Kas te tõite minule kõrbes tapa- ja roaohvreid nelikümmend aastat, Iisraeli sugu?

²⁶Nýbrž nosili jste stánek Melecha vašeho a Kijuna, obrazy vaše, hvězdu boha vašeho, kteréžto věci sami jste sobě zdělali.

²⁶Aga teie peate kandma oma kuningat Sikkutit ja oma tähejumalat Kiijunit, kujusid, mis te enestele olete teinud.

²⁷Protož přestěhuji vás dále než Damašské, praví Hospodin, jehož jméno jest Bůh zástupů.

²⁷Ja ma viin teid vangi teisele poole Damaskust, ütleb Issand, kelle nimi on Vägede Jumal.