¹Každého léta sedmého odpouštěti budeš.

¹Igal seitsmendal aastal pühitse vabastusaastat!

²Tento pak bude způsob odpuštění, aby odpustil každý věřitel, kterýž rukou svou půjčil to, čehož půjčil bližnímu svému; nebude upomínati bližního svého aneb bratra svého, nebo vyhlášeno jest odpuštění Hospodinovo.

²Ja vabastusaasta kord on niisugune: iga võlausaldaja, kes oma ligimesele on laenanud, loobugu sellest; ta ärgu pigistagu oma ligimest ega oma venda, sest vabastus on välja kuulutatud Issanda auks.

³Cizozemce upomínati budeš, ale to, což bys měl u bratra svého, propustí ruka tvá.

³Võõralt sa võid nõuda, aga mis sul on saada oma vennalt, sellest loobu!

⁴Toliko aby nuzným někdo nebyl příčinou tvou, poněvadž hojně požehná tobě Hospodin v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, abys jí dědičně vládl:

⁴Õigupoolest ei peaks enam vaest olemagi su keskel, sest Issand õnnistab sind rikkalikult sellel maal, mille Issand, su Jumal, annab sulle pärida kui pärisosa,

⁵Jestliže však pilně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, tak abys hleděl činiti každé přikázaní toto, kteréž já tobě dnes přikazuji.

⁵kui sa ainult tõesti kuulad Issanda, oma Jumala häält, täites hoolsasti kõiki neid käske, mis ma täna sulle annan.

⁶Hospodin zajisté Bůh tvůj požehná tobě, jakož mluvil tobě, tak že budeš moci půjčovati národům mnohým, tobě pak nebude potřeba vypůjčovati; i budeš panovati nad národy mnohými, ale oni nad tebou nebudou panovati.

⁶Sest Issand, su Jumal, õnnistab sind, nagu ta sulle on öelnud; ja sa võid laenata paljudele rahvastele, sa ise aga ei tarvitse laenata, ja sa valitsed paljude rahvaste üle, aga nemad ei valitse sinu üle.

⁷Byl-li by u tebe nuzný někdo z bratří tvých, v některém městě tvém, v zemi tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, nezatvrdíš srdce svého, a nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým:

⁷Kui su keskel on mõni vaene, keegi su vendadest mõnes su väravaist sinu maal, mille Issand, su Jumal, sulle annab, siis ära tee oma südant kõvaks ja ära sule kätt oma vaese venna eest,

⁸Ale štědře otevřeš jemu ruku svou, a ochotně půjčíš jemu, jakž by mnoho potřeboval toho, v čemž by nouzi měl.

⁸vaid ava temale heldesti oma käsi ja laena temale meelsasti, mida ta vajab.

⁹Vystříhej se, aby nebylo něco nepravého v srdci tvém, a řekl bys: Blíží se rok sedmý, jenž jest rok odpuštění, a bylo by nešlechetné oko tvé k bratru tvému nuznému, tak že bys neudělil jemu, pročež by volal proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích:

⁹Hoia, et su südames ei oleks nurjatut mõtet, et sa mõtled: 'Seitsmes aasta, vabastusaasta, ligineb', ja seetõttu on siis su silm kuri su vaese venna vastu ja sa ei anna temale midagi. Aga tema hüüab sinu pärast Issanda poole, ja see on sulle patuks.

¹⁰Ale ochotně dáš jemu, a nebude srdce tvé neupřímé, když bys dával jemu; nebo tou příčinou požehná tobě Hospodin Bůh tvůj ve všech skutcích tvých a ve všem díle, k kterémuž bys vztáhl ruku svou.

¹⁰Anna temale meelsasti ja ärgu olgu su süda kuri, kui sa temale annad, sest selle asja pärast õnnistab sind Issand, su Jumal, kõigis su töödes ja kõiges, mille külge sa oma käed paned!

¹¹Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své.

¹¹Sest vaeseid ei puudu maal kunagi. Seepärast ma käsin sind ja ütlen: Ava heldesti oma käsi oma vennale, hädalisele ja vaesele oma maal!

¹²Jestliže by prodán byl tobě bratr tvůj Žid aneb Židovka, a sloužil by tobě za šest let, sedmého léta propustíš jej od sebe svobodného.

¹²Kui su vend, heebrea mees või heebrea naine, on enese sulle müünud, siis teenigu ta sind kuus aastat, aga seitsmendal aastal lase ta vabaks enese juurest!

¹³A když jej propustíš svobodného od sebe, nepustíš ho prázdného.

¹³Ja kui sa lased tema vabaks enese juurest, siis ära saada teda minema tühje käsi!

¹⁴Štědře darovati jej budeš dary z dobytka svého, z stodoly a z vinice své; v čemž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj, z toho dáš jemu.

¹⁴Lao temale õlale rohkesti oma lammastest ja kitsedest, rehealusest ja surutõrrest; millega Issand, su Jumal, sind on õnnistanud, sellest anna ka temale!

¹⁵A pamatuj, že jsi služebníkem byl v zemi Egyptské, a že tě vykoupil Hospodin Bůh tvůj, protož já to dnes tobě přikazuji.

¹⁵Ja mõtle sellele, et sa ise olid ori Egiptusemaal ja et Issand, sinu Jumal, sind lunastas! Sellepärast annan mina täna sulle selle käsu.

¹⁶Pakliť by řekl: Nepůjdu od tebe, proto že by tě miloval i dům tvůj, a že mu dobře u tebe,

¹⁶Aga kui ta peaks sulle ütlema: 'Ma ei taha su juurest ära minna', sellepärast et ta armastab sind ja su koda, kuna tal on su juures hea põli,

¹⁷Tedy vezma špici, probodneš ucho jeho na dveřích, a bude u tebe služebníkem na věky. Takž podobně i děvce své učiníš.

¹⁷siis võta naaskel ja torka see temal kõrvast läbi ukse külge, ja ta olgu igavesti sinu sulane; ka oma teenijaga talita nõnda!

¹⁸Nechť není za těžké před očima tvýma, když bys ho svobodného propustil od sebe, nebo dvojnásob více, než ze mzdy nájemník, sloužil tobě šest let; i požehná tobě Hospodin ve všech věcech, kteréž činiti budeš.

¹⁸Ärgu olgu su silmis raske lasta teda vabaks enese juurest, sest ta on kuus aastat sind orjanud poole päevilise palga eest; siis õnnistab sind Issand, su Jumal, kõiges, mida sa teed!

¹⁹Všeho prvorozeného, což se narodí z skotů tvých neb z bravů tvých, samce posvětíš Hospodinu Bohu svému. Nebudeš dělati prvorozeným volkem svým, a nebudeš holiti prvorozených ovec svých.

¹⁹Kõik isased esmasündinud, kes sünnivad su veiste, lammaste ja kitsede hulgas, pead sa pühitsema Issandale, oma Jumalale; oma härik-esmasündinuga ära tee tööd, oma lammaste ja kitsede esmasündinut ära niida!

²⁰Před Hospodinem Bohem svým budeš je jísti na každý rok na místě, kteréž by vyvolil Hospodin, ty i čeled tvá.

²⁰Issanda, oma Jumala ees pead sa seda igal aastal sööma paigas, mille Issand valib, sina ja su pere!

²¹Pakliť by na něm byla vada, že by kulhavé aneb slepé bylo, aneb mělo by jakoukoli škodlivou vadu, nebudeš ho obětovati Hospodinu Bohu svému.

²¹Aga kui selle küljes on viga: ta lonkab, on pime või on mingi muu paha veaga, siis ära ohverda seda Issandale, oma Jumalale!

²²V branách svých budeš je jísti, buďto čistý neb nečistý, rovně jako srnu aneb jelena;

²²Seda söö oma väravais, niihästi roojane kui puhas võib seda süüa nagu gaselli või hirve liha.

²³Toliko krve jeho nebudeš jísti, ale na zem vycedíš ji jako vodu.

²³Aga selle verd ära söö, vala see maha nagu vesi!