1Nebudou míti kněží Levítští a všecko pokolení Levítské dílu a dědictví s jiným lidem Izraelským, oběti ohnivé Hospodinovy a dědictví jeho jísti budou.
1Leviitpreestritel, kogu Leevi suguharul, ärgu olgu osa ega pärandit koos Iisraeliga; nad saagu elatist Issanda tuleohvreist ja tema pärisosast!
2Dědictví nebudou míti u prostřed bratří svých, Hospodin jest dědictví jejich, jakož jim mluvil.
2Neil ärgu olgu pärisosa vendade keskel, Issand ise on nende pärisosa, nagu ta neile on öelnud.
3Toto pak náležeti bude kněžím od lidu, od obětujících obět, buď vola neb dobytče: Dáno bude knězi plece, a líce a žaludek.
3Ja rahva käest, neilt, kes ohverdavad tapaohvreid, olgu härga või lammast, on preestritel õigus saada seda: preestrile antagu saps, lõualuud ja magu.
4Prvotiny obilé svého, vína a oleje svého, i prvotiny vlny z ovec svých dáš jemu.
4Anna temale uudset oma teraviljast, värskest veinist ja õlist, samuti oma lammaste ja kitsede esimene niiduvill!
5Nebo jej vyvolil Hospodin Bůh tvůj ze všech pokolení tvých, aby stál k službě ve jménu Hospodina, on i synové jeho po všecky dny.
5Sest teda on Issand, su Jumal, valinud kõigi su suguharude hulgast, et tema ja ta pojad alati seisaksid teenistuses Issanda nimel.
6Když by pak přišel který Levíta z některého města tvého, ze všeho Izraele, kdež bydlil, a přišel by s velikou žádostí duše své na místo, kteréž by vyvolil Hospodin:
6Ja kui üks leviit tahab tulla mõnest su väravaist kogu Iisraelis, kus ta võõrana elab, siis võib ta täiesti oma hinge igatsuse järgi tulla paika, mille Issand valib,
7Sloužiti bude ve jménu Hospodina Boha svého, jako i jiní bratří jeho Levítové, kteříž tu stojí před Hospodinem.
7ja teenida Issanda, oma Jumala nimel, nagu kõik ta vennad leviidid, kes seal seisavad Issanda ees.
8Díl rovný jísti budou, (bez škody toho, což by každý z nich prodal,) vedlé čeledi otců.
8Nad söögu võrdset osa peale selle, mis ta on saanud oma vanemate vara müügist!
9Když vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, neuč se činiti podlé ohavností národů těch.
9Kui sa jõuad sellele maale, mille Issand, su Jumal, sulle annab, siis ära õpi tegema nende rahvaste jäledusi!
10Nebude nalezen v tobě, kdož by vedl syna svého aneb dceru svou skrz oheň, ani věštěc, ani planétník, ani čarodějník, ani kouzedlník.
10Ärgu leidugu su keskel kedagi, kes laseb oma poega ja tütart tulest läbi käia, ei ennustajat, pilvestlausujat, märkide seletajat ega nõida,
11Ani losník, ani zaklinač, ani hadač, ani černokněžník.
11ei manajat, vaimude ja tarkade küsitlejat ega surnutelt nõu otsijat!
12Nebo ohavnost jest Hospodinu, kdožkoli činí to, a pro takové ohavnosti Hospodin Bůh tvůj vymítá je od tváři tvé.
12Sest igaüks, kes seda teeb, on Issandale jäle, ja nende jäleduste pärast ajab Issand, su Jumal, nad ära sinu eest.
13Dokonalý budeš před Hospodinem Bohem svým.
13Ole laitmatu Issanda, oma Jumala ees!
14Nebo národové ti, kterýmiž vládnouti budeš, planetářů a věšťců poslouchají, tobě pak toho nedopouští Hospodin Bůh tvůj.
14Sest need rahvad, keda sa ära ajad, kuulavad pilvestlausujaid ja ennustajaid, aga sinule ei ole Issand, su Jumal, selleks luba andnud.
15Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete,
15Issand, su Jumal, äratab sulle sinu keskelt, su vendade hulgast, ühe prohveti, minu sarnase - teda te peate kuulama!
16Podlé všeho toho, jakž jsi žádal od Hospodina Boha svého, na Orébě, v den shromáždění, řka: Ať více neslyším hlasu Hospodina Boha svého, ani více vidím ohně toho velikého, abych neumřel.
16Seda sa just palusid kogunemispäeval Hoorebil Issandalt, oma Jumalalt, öeldes: 'Ma ei suuda enam kuulata Issanda, oma Jumala häält ega kauemini vaadata seda suurt tuld, ilma et ma sureksin.'
17Pročež mi řekl Hospodin: Dobře mluvili, což jsou mluvili.
17Ja Issand ütles mulle: 'See on hea, mis nad on rääkinud.
18Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty, a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.
18Ma äratan neile ühe prohveti nende vendade keskelt, niisuguse nagu sina, ja ma panen oma sõnad ta suhu ja ta räägib neile kõik, mis mina teda käsin.
19I budeť, že kdo by koli neposlouchal slov mých, kteráž mluviti bude ve jménu mém, já vyhledávati budu na něm.
19Ja kes ei kuula mu sõnu, mida ta räägib minu nimel, sellelt nõuan mina ise aru.
20Prorok pak, kterýž by pyšně se vystavoval, mluvě slovo ve jménu mém, kteréhož jsem mluviti jemu nepřikázal, a kterýž by mluvil ve jménu bohů cizích, takový prorok ať umře.
20Aga prohvet, kes suurustledes räägib midagi minu nimel, mida mina ei ole teda käskinud rääkida, või kes räägib teiste jumalate nimel, see prohvet peab surema.'
21Jestliže pak díš v srdci svém: Kterak poznáme slovo to, jehož by nemluvil Hospodin?
21Ja kui sa mõtled oma südames: 'Kuidas tunneme sõna, mida Issand ei ole rääkinud?' -
22Když by mluvil něco prorok ve jménu Hospodinovu, a však by se toho nestalo, aniž by přišlo, toť jest to slovo, jehož nemluvil Hospodin; z pychuť jest to mluvil prorok ten, nebojž se ho.
22siis kui prohvet räägib Issanda nimel, aga midagi ei sünni ega tule, siis on see sõna, mida Issand ei ole rääkinud. Prohvet on seda rääkinud ülemeelikusest, ära karda teda!