¹Toto pak jest požehnání, kterýmž požehnal Mojžíš, muž Boží, synů Izraelských před svou smrtí,

¹Ja see on õnnistus, millega Mooses, jumalamees, õnnistas Iisraeli lapsi enne oma surma;

²A řekl: Hospodin z Sinai přišel, a vzešel jim z Seir, zastkvěl se s hory Fáran, a přišel s desíti tisíci svatých, z jehožto pravice oheň zákona svítil jim.

²ta ütles: 'Issand tuli Siinailt ja säras neile Seirist; ta paistis Paarani mäelt, ta tuli Kaadesisse Meribast, temast paremat kätt jäi Asdod.

³Jak velice miluješ lidi! Všickni svatí jeho jsou v ruce tvé, oni také přivinuli se k nohám tvým, vezmouť prospěch z výmluvností tvých.

³Jah, ta armastab rahvaid, kõik ta pühad on sinu käes; nad heidavad su jalge ette, nad korjavad üles su sõnad:

⁴Zákon vydal nám Mojžíš, dědičný shromáždění Jákobovu,

⁴'Mooses on meile andnud Seaduse, Jaakobi kogudus on tema omand.'

⁵(Nebo byl v Izraeli jako král), když přední z lidu shromáždili se, i všecka pokolení Izraelská.

⁵Jesurun sai kuninga, kui kogunesid rahva peamehed, kõik Iisraeli suguharud.

⁶Buď živ Ruben a neumírej, a muži jeho ať jsou bez počtu.

⁶Ruuben jäägu elama ja ärgu surgu, kuigi vähene on tema meeste arv!

⁷Tolikéž požehnal i Judovi a řekl: Vyslyš, Hospodine, hlas Judův, a k lidu svému jej sprovozuj; ruce jeho budou bojovati za něj, a ty jemu spomáhati budeš proti nepřátelům jeho.

⁷Ja Juuda kohta ta ütles nõnda: 'Kuule, Issand, Juuda häält ja too ta oma rahva juurde! Võidelgu ta oma kätega selle eest, ja ole sina talle abiks ta vaenlaste vastu!'

⁸O Léví také řekl: Thumim tvé a urim tvé bylo, Pane, při muži svatém tvém, kteréhož jsi zkusil v pokušení, a kterýž podlé tebe měl nesnáz při vodách Meribah,

⁸Ja Leevi kohta ta ütles: 'Sinu tummim ja uurim kuulugu su ustavale mehele, keda sa proovile panid Massas, kellega sa riidlesid Meriba vee juures,

⁹Kterýž řekl otci svému a matce své: Neohlédám se na vás; a bratří svých neznal, a o synech svých nevěděl; nebo ostříhají výmluvností tvých, a smlouvu tvou zachovávají.

⁹kes ütles oma isa ja ema kohta: 'Ma ei ole neid näinud!' ja kes ei tunnustanud oma vendi ega tundnud oma lapsi. Sest nemad peavad sinu sõna ja hoiavad sinu lepingut.

¹⁰Vyučovati budou soudům tvým Jákoba, a zákonu tvému Izraele, a klásti budou kadidlo před tváří tvou, a obět zápalnou na oltáři tvém.

¹⁰Nad õpetavad Jaakobile sinu seadlusi ja Iisraelile sinu Seadust. Nad panevad su nina ette suitsutusrohtu ja su altarile täisohvri.

¹¹Požehnejž, Hospodine, rytěřování jeho, a v práci rukou jeho zalib se tobě. Zlomuj ledví nepřátel jeho a těch, kteříž ho nenávidí, aby nepovstali.

¹¹Õnnista, Issand, tema jõudu, ja olgu sul hea meel tema kätetööst! Purusta tema vastaste ja vihkajate niuded, et nad enam ei tõuseks!'

¹²A o Beniaminovi řekl: Milý jest Hospodinu, bezpečně s ním bydliti bude; ochraňovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho přebývati.

¹²Ja Benjamini kohta ta ütles: 'Issanda lemmik, kes elab julgesti ta juures. Tema kaitseb teda alati ja elab tema mäerinnakute vahel.'

¹³O Jozefovi pak řekl: Požehnaná země jeho od Hospodina pro nejlepší věci nebeské, pro rosu a vrchoviště zespod se prýštící,

¹³Ja Joosepi kohta ta ütles: 'Issand õnnistagu tema maad kastega - parimaga taevast, ja veega sügavusest, mis asub all;

¹⁴A pro nejlepší úrody sluncem vyzralé, a pro nejlepší věci časem měsíců došlé,

¹⁴parimaga, mida päike välja toob, ja parimaga kuude saadustest;

¹⁵I pro rozkoše hor nejstarších, a pro rozkoše pahrbků věčných,

¹⁵parimaga ürgseilt mägedelt ja parimaga igavestelt küngastelt,

¹⁶Pro nejlepší věci země i plnost její, vyplývající z milosti ve kři přebývajícího. Přijdiž to požehnání na hlavu Jozefovu, a na vrch hlavy odděleného z jiných bratří jeho.

¹⁶maa parima vilja ja küllusega! Selle lembus, kes elas kibuvitsapõõsas, tulgu Joosepi pea peale, oma vendade vürsti pealaele!

¹⁷Prvorozeného, vola toho krása veliká bude, a rohové jednorožce rohové jeho, jimiž on trkati bude národy napořád až do končin země. A toť jsou mnozí tisícové Efraimovi a tisícové Manassesovi.

¹⁷Ta on oma härja esmasündinu ja tal on uhkust, tema sarved on metshärja sarved: nendega ta kaevleb rahvaid, maailma ääri üheskoos. Need on Efraimi kümned tuhanded, need on Manasse tuhanded.'

¹⁸O Zabulonovi také řekl: Vesel se Zabulon u vycházení svém, a Izachar v staních svých.

¹⁸Ja Sebuloni kohta ta ütles: 'Ole rõõmus, Sebulon, oma retkedel, ja Issaskar, oma telkides!

¹⁹Lidi na horu Boží svolají, a budou obětovati oběti spravedlnosti; nebo hojnost mořskou ssáti budou, a skryté poklady v písku.

¹⁹Nad kutsuvad rahvaid mäele, seal ohverdavad nad õigeid ohvreid, sest nad imevad merede ohtrust ja liivasse peidetud varandusi.'

²⁰Gádovi pak řekl: Požehnaný, kterýž rozšiřuje Gáda. Onť jakožto lev bydliti bude, a uchvátí rameno i s hlavou.

²⁰Ja Gaadi kohta ta ütles: 'Kiidetud olgu, kes annab Gaadile avarust! Ta elab nagu lõvi ja kisub lõhki käsivarre ja pealae.

²¹Kterýž opatřil ho prvotinami; nebo tam podílem skrze vydavatele zákona ubezpečen jest. Protož pobéřeť se s knížaty lidu, a spravedlnost Hospodinovu i soudy jeho s Izraelem vykonávati bude.

²¹Ta valis enesele esimese maaosa, sest seal oli valitseja osa. Kui kogunesid rahva peamehed, kehtestas ta Issanda õiguse ja tema seadused Iisraeliga.'

²²O Danovi pak řekl: Dan jako lvíče lvové vyskakovati bude z Bázan.

²²Ja Daani kohta ta ütles: 'Daan on lõvikutsikas, kes Baasanist üles kargab.'

²³A Neftalímovi řekl: Ó Neftalíme, sytý přízní Páně, plný požehnání Hospodinova, západní a polední stranu přijmi za dědictví.

²³Ja Naftali kohta ta ütles: 'Naftali on rikas lembusest, ta on täidetud Issanda õnnistusega. Tema vallutab lääne ja lõuna.'

²⁴O Asserovi také řekl: Asser požehnaný nad jiné syny, budeť milý bratřím svým, omočí v oleji nohu svou.

²⁴Ja Aaseri kohta ta ütles: 'Poegade hulgast olgu õnnistatud Aaser! Tema olgu oma vendade lemmik ja ta kastku oma jalg õlisse!

²⁵Železo a měď pod šlepějemi tvými; pokudž trvati budou dnové tvoji, slovoutný budeš.

²⁵Su riivid olgu rauast ja vasest, ja niikaua kui sul on päevi, kestku su jõud!'

²⁶Neníť žádného, jako Bůh silný, ó Izraeli, kterýž se vznáší na nebesích ku pomoci tobě, a u velebnosti své na oblacích nejvyšších.

²⁶Ükski ei ole nagu Jesuruni Jumal, kes sõidab sulle appi taevas ja pilvedes oma ülevas toreduses.

²⁷Ochrana tvá buď Bůh věčný, a zespod ramena věčnosti, kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne: Vyhlaď je,

²⁷Varjupaigaks on iidne Jumal, kes sirutab välja igavesed käsivarred. Tema ajas vaenlase su eest ja ütles: 'Hävita!'

²⁸Aby sám bezpečně bydlil Izrael, rodina Jákobova, a to v zemi obilím a vínem oplývající, jehož nebesa také i rosu vydávati budou.

²⁸Ja Iisrael elab julgesti, Jaakobi allikas on üksinda vilja ja veini maal - tema taevas piserdab alla kastet.

²⁹Blahoslavený jsi, Izraeli. Kdo jest podobný tobě, lide vysvobozený skrze Hospodina, jenž jest pavéza spomožení tvého a meč důstojnosti tvé? Tvoji zajisté nepřátelé poníženi budou, ale ty po všech vyvýšenostech jejich šlapati budeš.

²⁹Õnnis oled sa, Iisrael! Kes on su sarnane? Rahvas, keda Issand on päästnud? Tema on kilp, kes sind aitab, mõõk, kes sind ülendab. Sinu vaenlased lömitavad su ees, aga sina tallad nende kõrgendikel.'