¹Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

¹Ja nüüd, Iisrael, kuule määrusi ja seadlusi, mida mina teid õpetan pidama, et te elaksite ja läheksite ning päriksite maa, mille Issand, teie vanemate Jumal, teile annab.

²Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.

²Ärge lisage midagi sellele, milleks mina teid kohustan, ja ärge võtke midagi ära, vaid pidage Issanda, oma Jumala käske, mis mina teile annan!

³Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.

³Teie silmad on näinud, mida Issand tegi Baal-Peoriga, sest igaühe, kes käis Baal-Peori järel, hävitas Issand, su Jumal, sinu keskelt.

⁴Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.

⁴Aga teie, kes hoidsite Issanda, oma Jumala poole, olete tänapäeval kõik elus.

⁵Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.

⁵Vaata, ma olen teile õpetanud määrusi ja seadlusi, nagu Issand, mu Jumal, mind on käskinud, et te teeksite nõnda sellel maal, mida te lähete pärima.

⁶Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.

⁶Pidage neid ja tehke nende järgi, sest see on teie tarkus ja teie mõistus rahvaste silmis, kes ütlevad kõiki neid seadusi kuuldes: 'See suur rahvas on tõesti tark ja mõistlik rahvas!'

⁷Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?

⁷Sest kas on teist suurt rahvast, kellele jumalad on nii lähedal nagu Issand, meie Jumal, iga kord kui me teda hüüame?

⁸A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?

⁸Ja kas on teist suurt rahvast, kellel on nii õiglased määrused ja seadlused, nagu kogu see Seadus, mille ma täna panen teie ette?

⁹A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.

⁹Ole ainult valvel ja hoia väga oma hinge, et sa ei unustaks neid asju, mida su silmad on näinud, ja et need ei lahkuks su südamest kogu su eluaja, ja kuuluta oma lastele ja lastelastele,

¹⁰A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

¹⁰mis sündis päeval, mil sa seisid Issanda, oma Jumala ees Hoorebil, kui Issand mulle ütles: 'Kogu mulle rahvas kokku ja ma annan neile kuulda oma sõnu, et nad õpiksid mind kartma, niikaua kui nad elavad maa peal, ja õpetaksid seda oma lastelegi.'

¹¹Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

¹¹Ja te astusite ligi ning seisite mäe all, mägi aga põles tules taeva südameni, ümber tume pilv ja pimedus.

¹²I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,

¹²Ja Issand rääkis teiega tule keskelt. Te kuulsite sõnade kõla, aga te ei näinud kuju, oli ainult hääl.

¹³Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

¹³Ja tema tegi teile teatavaks oma seaduse, mida ta käskis teid täita - need kümme käsku; ja ta kirjutas need kahele kivilauale.

¹⁴Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.

¹⁴Ja mind käskis Issand tol korral õpetada teile määrusi ja seadlusi, et te teeksite nende järgi sellel maal, mida te lähete pärima.

¹⁵Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),

¹⁵Hoidke seepärast väga oma hingi, sest te ei näinud mingit kuju, siis kui Issand rääkis teiega Hoorebil tule keskelt,

¹⁶Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,

¹⁶et te ei tee pahasti ega valmista enestele nikerdatud kuju, mõnda jumalakuju, mehe või naise kujutist,

¹⁷Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,

¹⁷mõne maapealse looma kujutist, mõne taeva all lendava tiivulise linnu kujutist,

¹⁸Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.

¹⁸mõne maad mööda roomaja kujutist, mõne kala kujutist, kes on maa all vees,

¹⁹Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,

¹⁹ja et sa mitte, kui sa tõstad oma silmad taeva poole ja näed päikest ja kuud ja tähti, kogu taevaväge, ei lase ennast eksitada kummardama ja teenima neid, mis Issand, su Jumal, on andnud kõigile rahvaile kogu taeva all.

²⁰Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.

²⁰On ju Issand teid võtnud ja välja toonud rauasulatusahjust Egiptusest, et saaksite tema pärisrahvaks, nagu nüüd ongi sündinud.

²¹Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

²¹Aga Issand vihastus mu peale teie pärast ja vandus, et mina ei lähe üle Jordani ega jõua sellele heale maale, mille Issand, su Jumal, annab sulle pärisosaks,

²²Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.

²²vaid et mina pean surema siin maal. Mina ei lähe üle Jordani, teie aga lähete ja pärite selle hea maa.

²³Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.

²³Hoidke, et te ei unusta Issanda, oma Jumala seadust, mille ta andis teile, et te ei valmistaks endile nikerdatud kuju, ei mingit kujutist, mida Issand, su Jumal, sind on keelanud teha,

²⁴Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.

²⁴sest Issand, su Jumal, on hävitav tuli, püha vihaga Jumal!

²⁵Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:

²⁵Kui sulle sünnib lapsi ja lapselapsi ja te ise saate maal vanaks, ja kui te siis toimite kõlvatult ja valmistate mingisuguse asja nikerdatud kuju ja teete, mis on paha Issanda, su Jumala silmis, ja vihastate teda,

²⁶Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

²⁶siis ma kutsun täna teie vastu tunnistajaiks taeva ja maa, et te tõesti varsti hävite sellelt maalt, mida te lähete pärima üle Jordani. Te ei ela seal kaua, vaid teid hävitatakse tõesti!

²⁷A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,

²⁷Issand pillutab teid rahvaste sekka ja teid jääb üle pisut inimesi rahvaste seas, kuhu Issand teid viib.

²⁸A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.

²⁸Ja seal te teenite jumalaid, kes on inimese kätetöö, puu ja kivi, kes ei näe ega kuule, ei söö ega tunne lõhna.

²⁹Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.

²⁹Siis te otsite sealt Issandat, oma Jumalat, ja sa leiad ta, kui sa teda otsid kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest.

³⁰Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,

³⁰Kui sul on kitsas käes ja kõik need asjad tabavad sind tulevasil päevil, siis pöördud sa Issanda, oma Jumala poole ja kuulad tema häält.

³¹(Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.

³¹Sest Issand, su Jumal, on halastaja Jumal: ta ei jäta sind maha ega hävita sind, ja ta ei unusta lepingut su vanematega, mille ta neile vandega andis.

³²Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?

³²Küsi ometi endistelt aegadelt, mis on olnud enne sind, alates päevast, mil Jumal lõi maa peale inimese, ja küsi taeva äärest ääreni, kas on kunagi sündinud niisugust suurt asja või kas on iganes kuuldud sellesarnast?

³³Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?

³³Kas on ükski rahvas kuulnud Jumala häält rääkivat tule keskelt, nõnda nagu sina oled kuulnud, ja siiski jäänud elama?

³⁴Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?

³⁴Või kas on mõni jumal üritanud tulla võtma enesele ühte rahvast teise rahva keskelt katsumiste, tunnustähtede ja imetegudega, sõja ja vägeva käe ja väljasirutatud käsivarre abil, ja suurte hirmutuste abil, nõnda nagu Issand, teie Jumal, tegi teiega Egiptuses sinu silma ees?

³⁵Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.

³⁵Sina ise oled seda näinud, et sa teaksid, et Issand on Jumal; ei ole ühtegi teist peale tema!

³⁶Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.

³⁶Taevast on ta sind lasknud kuulda oma häält, et sind õpetada, ja maa peal on ta sulle näidanud oma suurt tuld, ja sa oled kuulnud tema sõnu tule keskelt.

³⁷Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,

³⁷Sellepärast et ta armastas su vanemaid ja valis nende järglased pärast neid, ja et ta ise viis sind oma suure rammuga Egiptusest välja,

³⁸Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.

³⁸ajades su eest ära rahvad, suuremad ja vägevamad sinust, et sind viia ja sulle anda pärisosaks nende maa, nagu see tänapäeval on,

³⁹Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.

³⁹siis tea täna ja talleta oma südames, et Issand on Jumal ülal taevas ja all maa peal, teist ei ole!

⁴⁰Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

⁴⁰Ja sa pead pidama tema seadlusi ja käske, mis ma täna sulle annan, et sinul ja su lastel pärast sind võiks olla hea põli ja et sa võiksid pikendada oma päevi sellel maal, mille Issand, su Jumal, annab sulle igaveseks!'

⁴¹Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.

⁴¹Siis Mooses valis kolm linna teisel pool Jordanit, päikesetõusu pool,

⁴²Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:

⁴²et sinna võiks põgeneda tapja, kes oma ligimese on tapnud kogemata ja ilma teda varem vihkamata; põgenedes ühte neist linnadest, ta võib jääda elama:

⁴³Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.

⁴³Beser kõrbes, lagedal maal, ruubenlastele, Raamot Gileadis gaadlastele ja Goolan Baasanis manasselastele.

⁴⁴Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,

⁴⁴See on see Seadus, mille Mooses esitas Iisraeli lastele,

⁴⁵A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,

⁴⁵need on need tunnistused, määrused ja seadlused, mis Mooses andis Iisraeli lastele, kui nad Egiptusest olid lahkunud,

⁴⁶Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,

⁴⁶teisel pool Jordanit orus Beet-Peori kohal, emorlaste kuninga Siihoni maal, kes elas Hesbonis, keda Mooses ja Iisraeli lapsed lõid, kui nad Egiptusest lahkusid.

⁴⁷A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,

⁴⁷Nad vallutasid tema maa ja Baasani kuninga Oogi maa, kahe emorlaste kuninga maa, kes olid teisel pool Jordanit, päikesetõusu pool,

⁴⁸Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.

⁴⁸alates Aroerist, mis on Arnoni jõe ääres, ja kuni Siioni mäeni, see on Hermonini,

⁴⁹I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.

⁴⁹ja kogu lausikmaa teisel pool Jordanit, ida pool, ja kuni lausikmaa mereni Pisgaa järsaku all.