1Toto pak jest přikázaní, ustanovení a soudové, kteréž přikázal Hospodin Bůh váš, abych učil vás, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí,
1Ja need on käsud, määrused ja seadlused, mida Issand, teie Jumal, käskis teile õpetada täitmiseks maal, kuhu te lähete, et seda pärida,
2Abys se bál Hospodina Boha svého, ostříhaje všech ustanovení jeho a přikázaní jeho, kteráž já přikazuji tobě, ty i syn tvůj i vnuk tvůj, po všecky dny života svého, aby se prodlili dnové tvoji.
2selleks, et sa kardaksid Issandat, oma Jumalat, pidades kõiki tema määrusi ja käske, mis mina sulle andsin, sina ja su poeg ja su pojapoeg, kogu oma eluaja ja et su päevi pikendataks.
3Slyšiž tedy, Izraeli, a hleď tak skutečně činiti, aby tobě dobře bylo, a abyste se velmi rozmnožili, (jakož mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě,) v zemi oplývající mlékem a strdí.
3Nüüd siis kuule, Iisrael, ja täida seda hoolsasti, et su käsi hästi käiks ja et teid saaks väga palju, nagu Issand, su vanemate Jumal, on sulle lubanud maal, mis piima ja mett voolab.
4Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden jest.
4Kuule, Iisrael! Issand, meie Jumal Issand, on ainus.
5Protož milovati budeš Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své.
5Armasta Issandat, oma Jumalat, kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest ja kõigest oma väest!
6A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém.
6Ja need sõnad, mis ma täna sulle annan, jäägu su südamesse!
7A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.
7Kinnita neid oma lastele kõvasti ja kõnele neist kojas istudes ja teed käies, magama heites ja üles tõustes!
8Uvážeš je za znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma.
8Seo need märgiks oma käe peale ja olgu need naastuks su silmade vahel!
9Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých.
9Kirjuta need oma koja piitjalgadele ja väravatele!
10A když tě uvede Hospodin Bůh tvůj do země, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že ji tobě dá, i města veliká a výborná, kterýchžs nestavěl,
10Ja kui Issand, su Jumal, viib sind sellele maale, mille ta vandega su vanemaile, Aabrahamile, Iisakile ja Jaakobile, on tõotanud sulle anda - suured ja head linnad, mida sa pole ehitanud,
11A domy plné všech dobrých věcí, kterýchž jsi nenaplnil, a studnice vykopané, kterýchž jsi nekopal, a vinice i olivoví, jichž jsi neštípil, a jedl bys a nasytil se:
11ja kõike head täis kojad, mida sa pole täitnud, ja raiutud kaevud, mida sa pole raiunud, viinamäed ja õlipuud, mida sa pole istutanud - ja kui sa oled söönud ja su kõht on täis saanud,
12Varuj se, abys nezapomenul na Hospodina, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z poroby těžké.
12siis hoia, et sa ei unusta Issandat, kes tõi sind välja Egiptusemaalt orjusekojast!
13Hospodina Boha svého báti se budeš, a jemu sloužiti, a ve jméno jeho přisahati.
13Karda Issandat, oma Jumalat, ja teeni teda ning vannu tema nime juures!
14Neodejdeš po bozích cizích, z bohů jiných národů, kteříž vůkol vás jsou,
14Ärge käige teiste rahvaste jumalate järel, kes asuvad teie ümber,
15(Nebo Bůh silný, horlivý, Hospodin tvůj u prostřed tebe jest,) aby se neroznítila prchlivost Hospodina Boha tvého na tebe, a shladil by tě se svrchku země.
15sest Issand, su Jumal, on püha vihaga Jumal sinu keskel, et Issanda, su Jumala viha ei süttiks põlema su vastu ega hävitaks sind maa pealt!
16Nebudete pokoušeti Hospodina Boha svého, jako jste pokoušeli v Massah.
16Ärge ajage kiusu Issandaga, oma Jumalaga, nagu te temaga Massas kiusu ajasite!
17Pilně ostříhejte přikázaní Hospodina Boha svého, a svědectví jeho, i ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě,
17Pidage kindlasti Issanda, oma Jumala käske ja tema tunnistusi ning seadlusi, mis ta sulle on andnud,
18A čiň to, což pravého a dobrého jest před očima Hospodinovýma, aby tobě dobře bylo, a vejda, abys dědičně obdržel zemi výbornou, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům tvým,
18ja tee, mis õige ja hea on Issanda silmis, et su käsi hästi käiks ja sa võiksid minna ning pärida selle hea maa, mille Issand su vanemaile on vandega tõotanud,
19Aby vypudil všecky nepřátely tvé od tváři tvé, jakož mluvil Hospodin.
19ajades ära kõik sinu vaenlased su eest, nagu Issand on lubanud!
20Když by se potom syn tvůj otázal tebe, řka: Co jsou to za svědectví a ustanovení i soudy, kteréž přikázal Hospodin Bůh náš vám?
20Kui su poeg sinult tulevikus küsib, öeldes: Mis tunnistused ja määrused ja seadlused need on, mis Issand, meie Jumal, teile on andnud,
21Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraonovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné.
21siis vasta oma pojale: Me olime vaarao orjad Egiptuses, aga Issand tõi meid vägeva käega Egiptusest välja.
22A činil Hospodin znamení a zázraky veliké a škodlivé v Egyptě proti Faraonovi, a proti všemu domu jeho před očima našima,
22Ja Issand tegi tunnustähti ning suuri ja hukatuslikke imetegusid meie silme ees Egiptuses vaarao ja kogu ta koja vastu,
23Nás pak vyvedl odtud, aby uvedl nás, a dal nám zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům našim.
23meid aga tõi ta sealt välja, et meid viia sellele maale, mille ta meie vanemaile oli vandega tõotanud, ja see maa meile anda.
24Protož přikázal nám Hospodin, abychom ostříhali všech ustanovení těchto, bojíce se Hospodina Boha svého, aby nám dobře bylo po všecky dny, a aby zachoval nás při životu, jakž to činí i v dnešní den.
24Ja Issand käskis meid teha kõigi nende seadluste järgi, karta Issandat, meie Jumalat, et meie käsi alati hästi käiks, et ta hoiaks meid elus, nagu see tänapäeval ongi.
25A spravedlnost míti budeme, když ostříhati budeme a činiti všecka přikázaní tato před Hospodinem Bohem svým, jakož přikázal nám.
25Ja see on meile õiguseks, kui me täidame hoolsasti kõiki neid käske Issanda, meie Jumala ees, nagu ta meid on käskinud.