1Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
1Surnud kärbsed panevad haisema salvisegaja õli, pisut rumalust võib mõjuda rohkem kui tarkus ja au.
2Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
2Targa süda hoiab paremale ja albi süda pahemale.
3I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
3Teed käieski puudub albil mõistus, ja igaühele ilmneb, et ta on alp.
4Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
4Kui valitseja viha tõuseb sinu vastu, siis ära jäta maha oma kohta, sest kannatlikkus hoiab ära suuri patte.
5Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
5Halb asi, mida ma nägin päikese all, on see,
6Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
6rumalus pannakse kõrgele kohale, suured ja rikkad aga istuvad madalal.
7Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
7Ma olen näinud sulaseid hobuste seljas ja vürste käivat maas otsekui sulased.
8Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
8Kes augu kaevab, langeb ise sinna sisse, ja kes müüri maha kisub, seda salvab madu.
9Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
9Kes kive kangutab, teeb enesele häda, kes puid lõhub, ohustab ennast.
10Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
10Kui raud on nüri ja tera ei ihuta, siis tuleb jõudu pingutada; aga tulemuseks on tarkus tarvilik.
11Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
11Kui madu salvab, enne kui on lausutud, siis pole lausujast mingit kasu.
12Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
12Sõnad targa suust toovad poolehoidu, aga albi neelavad ta oma huuled:
13Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
13tema kõne algus on alpimine ja tema kõne lõpp on kurjakuulutav meeletus.
14Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
14Alp teeb palju sõnu, ent ükski inimene ei tea, mis tuleb, ja kes ütleks temale, mis sünnib pärast teda?
15Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
15Albi vaev väsitab seda, kes linnateed ei tunne.
16Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
16Häda sulle, maa, kui su kuningaks on sulane ja su vürstid pidutsevad juba hommikul!
17Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
17Õnnelik oled, maa, kui su kuningas on vaba mehe poeg ja su vürstid pidutsevad õigel ajal nagu mehed, aga mitte nagu joodikud!
18Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
18Suure laiskuse pärast vajuvad sarikad, ja kui käsi süles peetakse, tilgub koda läbi.
19Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
19Mõnu pärast valmistatakse rooga, vein teeb elu rõõmsaks, ja raha eest saab kõike.
20Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
20Isegi mõttes ära sajata kuningat, ja oma magamiskambris ära sajata rikast, sest taeva lind viib hääle välja ja tiivuline teatab loost!