¹Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.

¹Aus nimi on parem kui kallis võideõli ja surmapäev on parem kui sünnipäev.

²Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.

²Parem on minna leinakotta kui pidukotta, sest seal on kõigi inimeste lõpp, ja kes elab, võtku see südamesse!

³Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.

³Parem on meelehärm kui naer, sest kurb nägu on südamele hea.

⁴Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.

⁴Tarkade süda on leinakojas, aga alpide süda on rõõmukojas.

⁵Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.

⁵Parem on kuulata targa sõitlust kui alpide laulu.

⁶Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.

⁶Sest otsekui kibuvitste praksumine paja all on albi naer. Seegi on tühi töö.

⁷Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.

⁷Tõesti, rõhumine teeb targa rumalaks ja pistis rikub südant.

⁸Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

⁸Asja lõpp on parem kui selle algus; kannatlikkus on parem kui ülbus.

⁹Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.

⁹Ära lase oma meelt kergesti saada pahaseks, sest pahameel asub alpide põues!

¹⁰Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.

¹⁰Ära ütle: 'Miks olid endised ajad paremad kui nüüdsed?' Sest seda sa ei küsi targasti.

¹¹Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;

¹¹Tarkus on niisama hea kui pärisosa, ja kasuks neile, kes päikest näevad.

¹²Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.

¹²Sest tarkuse varjus on nagu raha varjus; aga teadmise kasu on see, et tarkus hoiab elus selle omaniku.

¹³Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?

¹³Vaata Jumala tööd: sest kes suudaks õgvendada, mida tema on teinud kõveraks?

¹⁴V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.

¹⁴Heal päeval olgu sul hea meel, ja kurjal päeval mõtle järele: Jumal on teinud nii selle kui teise, et inimene ei teaks, mis tal ees seisab.

¹⁵Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.

¹⁵Kõike olen ma näinud oma tühiseil päevil: õiglane hukkub oma õigluses ja õel elab kaua oma kurjuses.

¹⁶Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?

¹⁶Ära ole liiga õiglane ja ära pea ennast väga targaks: miks peaksid ennast hävitama?

¹⁷Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?

¹⁷Ära ole liiga õel ja ära ole alp: miks tahad enneaegu surra?

¹⁸Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.

¹⁸Hea on, kui sa ühest kinni pead ja ka teisest oma kätt lahti ei lase, sest kes Jumalat kardab, pääseb neist kõigist.

¹⁹Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.

¹⁹Tarkus annab targale rohkem kindlust kui kümme valitsejat linnas.

²⁰Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.

²⁰Sest ükski inimene ei ole maa peal nii õige, et ta teeks ainult head, aga mitte kunagi pattu.

²¹Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.

²¹Ära pane tähele ka mitte kõiki sõnu, mida räägitakse, et sa ei kuuleks, kui su sulane sind sajatab.

²²Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.

²²Sest su süda ju teab, et ka sina oled palju kordi sajatanud teisi.

²³Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.

²³Seda kõike ma olen tarkusega läbi katsunud. Ma ütlesin: 'Ma saan targemaks', aga see jäi minust kaugele.

²⁴Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?

²⁴See, mis on, on kauge ja sügav, väga sügav. Kes selle leiab?

²⁵Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.

²⁵Ma pöörasin ka oma südame tunnetama ja uurima ning otsima tarkust ja põhjust, ja tunnetama õeluse alpust ja sõgeduse meeletust.

²⁶I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.

²⁶Ja ma leidsin, mis on kibedam surmast: naine! Ta on otsekui püünis: ta süda on nagu võrk, ta käed on nagu ahelad. Kes Jumalale meeldib, see pääseb temast, aga patuse püüab ta kinni.

²⁷Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,

²⁷Vaata, seda ma olen leidnud, ütleb Koguja, ühte teisega võrreldes, et leida lahendust,

²⁸Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.

²⁸mida mu hing veel otsib ega ole leidnud: ma leidsin tuhande hulgast ühe mehe, aga naist ei ole ma nende kõigi hulgast leidnud.

²⁹Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]

²⁹Vaata, ma olen leidnud ainult seda, et Jumal on inimesed loonud ausaks, aga nad ise leiutavad rohkesti riukaid.