¹Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:

¹Ja need on seadused, mis sa pead panema nende ette:

²Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.

²kui sa ostad sulaseks heebrealase, siis ta teenigu kuus aastat, aga seitsmendal saagu ta vabaks lunamaksuta.

³Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.

³Kui ta tuli üksinda, mingu ta ka üksinda; kui ta oli naisemees, mingu naine koos temaga.

⁴Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.

⁴Kui ta isand andis temale naise ja see sünnitas temale poegi või tütreid, siis naine ja lapsed jäävad isandale, aga tema mingu üksinda.

⁵Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:

⁵Aga kui sulane ütleb kindla meelega: Ma armastan oma isandat, naist ja lapsi, ma ei taha vabaks saada,

⁶Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji,a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.

⁶siis tema isand viigu ta Jumala ette ja seadku ukse või piitjala juurde: ta isand torgaku tal kõrv naaskliga läbi ja ta teenigu igavesti.

⁷Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.

⁷Kui keegi müüb oma tütre teenijaks, siis see ei tohi sulaste taoliselt ära minna.

⁸Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.

⁸Kui ta ei meeldi oma isandale, kes tema on määranud enesele, siis lasku see teda lunastada; aga tal ei ole luba teda müüa võõrale rahvale, kui ta tema hülgab.

⁹Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.

⁹Aga kui ta määrab tema oma pojale, siis ta peab temale andma tütre õigused.

¹⁰A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.

¹⁰Kui ta võtab enesele veel teise naise, siis ei tohi esimesele vähendada toitu, katet ja abieluõigust.

¹¹Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.

¹¹Aga kui ta tema suhtes ei täida neid kolme tingimust, siis ta võib maksuta ära minna, ilma lunarahata.

¹²Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.

¹²Kes teist inimest lööb, nõnda et see sureb, seda tuleb karistada surmaga!

¹³Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.

¹³Aga kui ta teda ei ole varitsenud, vaid Jumal on lasknud ta tema kätte sattuda, siis ma määran sulle ühe paiga, kuhu ta võib põgeneda.

¹⁴Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.

¹⁴Aga kui keegi on riivatu oma ligimese vastu, tappes tema kavalusega, siis sa pead tema võtma surmamiseks isegi mu altari eest!

¹⁵Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

¹⁵Kes lööb oma isa või ema, seda karistatagu surmaga!

¹⁶Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.

¹⁶Kes röövib inimese, kas ta selle müüb või see leitakse tema käest, seda karistatagu surmaga!

¹⁷I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

¹⁷Kes neab oma isa või ema, seda karistatagu surmaga!

¹⁸Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;

¹⁸Kui mehed riidlevad ja üks lööb teist kivi või tööriistaga, nõnda et teine ei sure, vaid lamab asemel,

¹⁹A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.

¹⁹siis on lööja süüta, kui teine tõuseb üles ja saab õues kepi najal käia; ometi peab ta temale tasuma viidetud aja eest ja hoolitsema, et ta saaks terveks.

²⁰Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.

²⁰Kui keegi lööb kepiga oma sulast või teenijat, nõnda et ta tema käe all sureb, siis tuleb teda karistada.

²¹A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.

²¹Aga kui too jääb veel päevaks või paariks elama, siis ei tule teda karistada, sest too oli ju ostetud tema raha eest.

²²Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.

²²Kui mehed taplevad ja tõukavad lapseootel naist, nõnda et see enneaegselt sünnitab, muud kahju aga ei teki, siis tuleb süüdlast rahaga karistada; nõnda nagu naise mees temalt nõuab, nõnda andku ta seda nurisünnituse pärast.

²³Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,

²³Aga kui tekib kahju, siis tuleb anda hing hinge vastu,

²⁴Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

²⁴silm silma vastu, hammas hamba vastu, käsi käe vastu, jalg jala vastu,

²⁵Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.

²⁵põletus põletuse vastu, haav haava vastu, vorp vorbi vastu.

²⁶Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb děvku svou v oko, tak že by jej o ně připravil: svobodného jej propustí za oko jeho.

²⁶Kui keegi lööb oma sulase või teenija silma ja rikub selle, siis ta peab tema silma pärast vabaks laskma.

²⁷Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.

²⁷Ja kui ta lööb oma sulasel või teenijal hamba välja, siis ta peab tema hamba pärast vabaks laskma.

²⁸Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.

²⁸Kui härg kaevleb surnuks mehe või naise, siis tuleb härg kividega surnuks visata ja tema liha ei tohi süüa, härja omanik aga on süüta.

²⁹Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.

²⁹Aga kui seesama härg oli varem kaevleja ja selle omanikku hoiatati juba ammu, ent tema ei takista seda ja härg tapab mehe või naise, siis visatagu härg kividega surnuks ja surmatagu ka ta omanik!

³⁰Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.

³⁰Kui temale aga määratakse lunastushind, siis ta peab andma niipalju hinge lunaraha, kui temale määratakse.

³¹Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.

³¹Kui see härg kaevleb poega või tütart, siis tuleb temaga talitada sellesama seaduse järgi.

³²Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.

³²Kui härg kaevleb sulast või teenijat, siis tuleb nende isandale anda kolmkümmend hõbeseeklit, härg aga visatagu kividega surnuks!

³³Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:

³³Kui keegi jätab kaevu lahti või kaevab kaevu, aga ei kata seda, mille tõttu langeb sinna härg või eesel,

³⁴Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.

³⁴siis peab kaevu omanik andma hüvituse; ta tasugu looma omanikule rahas, aga korjus jäägu temale.

³⁵A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.

³⁵Kui kellegi härg kaevleb surnuks teise mehe härja, siis tuleb elus härg müüa ja raha pooleks jagada; ka surnud härg tuleb poolitada.

³⁶Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.

³⁶Aga kui on teada, et see härg oli juba varem kaevleja ja selle omanik ei ole seda takistanud, siis ta peab selle täiesti asendama: härg härja vastu; aga korjus jäägu temale.

³⁷Kui keegi varastab härja või lamba ja tapab või müüb selle, siis ta peab andma viis härga härja vastu ja neli lammast lamba vastu!