¹I řekl Hospodin k Mojžíšovi: Vyteš sobě dvě dsky kamenné podobné prvním, a napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil.

¹Ja Issand ütles Moosesele: 'Raiu enesele kaks kivilauda, esimeste sarnased, ja ma kirjutan laudade peale sõnad, mis olid esimestel laudadel, mis sa purustasid!

²Budiž tedy hotov ráno, a vstoupíš v jitře na horu Sinai, a staneš přede mnou na vrchu hory té.

²Ole hommikuks valmis! Mine hommikul üles Siinai mäele ja seisa seal mu ees mäetipus!

³Žádný ať nevstupuje s tebou, aniž také kdo vidín bude na vší hoře; ani ovce neb volové pásti se budou naproti hoře této.

³Aga ükski ei tohi koos sinuga üles tulla ja kogu mäel ärgu nähtagu ka mitte kedagi, isegi lambaid, kitsi ja veised ei tohi selle mäe ees karjas olla!'

⁴Tedy Mojžíš vytesal dvě dsky kamenné podobné prvním, a vstav ráno, vstoupil na horu Sinai, jakž mu přikázal Hospodin, a vzal v ruku svou dvě dsky kamenné.

⁴Siis Mooses raius kaks kivilauda, esimeste sarnased. Ja Mooses tõusis hommikul vara ning läks üles Siinai mäele, nõnda nagu Issand teda oli käskinud, ja võttis kätte need kaks kivilauda.

⁵I sstoupil Hospodin v oblaku, a stál s ním tam, a zavolal ze jména: HOSPODIN.

⁵Ja Issand laskus alla pilve sees. Mooses astus seal tema juurde ja hüüdis Issanda nime.

⁶Nebo pomíjeje Hospodin tvář jeho, volal: Hospodin, Hospodin, Bůh silný, lítostivý a milostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a pravdě,

⁶Ja Issand möödus tema eest ning hüüdis: 'Issand, Issand on halastaja ja armuline Jumal, pika meelega ja rikas heldusest ning tõest,

⁷Milosrdenství čině tisícům, odpouštěje nepravost a přestoupení i hřích, a kterýž nikoli neospravedlňuje vinného, navštěvuje nepravost otců na synech, a na synech synů do třetího i čtvrtého pokolení.

⁷kes säilitab heldust tuhandeile, annab andeks ülekohtu ja üleastumised ning patu, aga kes siiski ei jäta süüdlast karistamata, vaid nuhtleb vanemate patud lastele ja lastelastele kolmanda ja neljanda põlveni!'

⁸Mojžíš pak rychle sklonil hlavu k zemi, a poklonu učinil.

⁸Siis Mooses kummardas kiiresti maani, heitis silmili maha

⁹A řekl: Prosím, našel-li jsem milost v očích tvých, Pane, nechť jde, prosím, Pán u prostřed nás, nebo lid jest tvrdé šíje, a milostiv buď nepravosti naší a hříchu našemu, a měj nás za dědictví.

⁹ja ütles: 'Issand, kui ma nüüd olen armu leidnud sinu silmis, siis käigu Issand meie keskel! Kuigi see on kangekaelne rahvas, anna siiski andeks meie pahateod ja patt ja võta meid oma pärisosaks!'

¹⁰Kterýžto řekl: Aj, já učiním smlouvu přede vším lidem tvým. Učiním divné věci, kteréž nejsou učiněny na vší zemi a ve všech národech, a viděti bude všecken lid, (mezi nimiž jsi,) skutky Hospodinovy; nebo hrozné bude to, což já učiním s tebou.

¹⁰Ja tema vastas: 'Vaata, ma teen lepingu; ma teen kogu su rahva ees imetegusid, milliseid ei ole tehtud ühelgi maal ega ühegi rahva juures. Kogu see rahvas, kelle keskel sa oled, saab näha Issanda tegu, ja kui hirmuäratav on see, mis ma sulle teen.

¹¹Zachovej to, což já dnes tobě přikazuji. Aj, já vyženu před tváří tvou Amorea a Kananea, Hetea a Ferezea, Hevea a Jebuzea.

¹¹Pane tähele, mida ma täna käsin sind teha! Vaata, ma ajan su eest ära emorlased, kaananlased, hetid, perislased, hiivlased ja jebuuslased.

¹²Varuj se pak, abys nečinil smlouvy s obyvateli země té, do kteréž vejdeš, ať by nebyli osídlem u prostřed tebe.

¹²Hoia, et sa ei tee lepingut selle maa elanikega, kuhu sa tuled, et nad ei saaks püüdepaelaks teie keskel,

¹³Ale zboříte oltáře jejich, a modly jejich polámete, a jejich háje posekáte.

¹³vaid lammutage nende altarid, purustage sambad ja raiuge maha viljakustulbad,

¹⁴Nebo nebudeš se klaněti Bohu jinému, proto že Hospodin jest, jméno má horlivý, Bůh silný, horlivý jest.

¹⁴sest sa ei tohi kummardada teist jumalat, sellepärast et Issanda nimeks on 'Püha viha'! Ta on püha vihaga Jumal.

¹⁵Nevcházej v smlouvu s obyvateli země té, aby když by smilnili, jdouce po bozích svých, a obětovali bohům svým, nepovolali tě, a jedl bys z oběti jejich.

¹⁵Sellepärast ära tee lepingut maa elanikega, sest need käivad hoora viisil oma jumalate järel, ohverdavad oma jumalatele ja kutsuvad sindki sööma nende ohvreist!

¹⁶A abys nebral ze dcer jeho synům svým, i smilnily by dcery jejich, jdouce po bozích svých, a naučily by smilniti syny tvé, jdouce po bozích svých.

¹⁶Ja kui sa oma poegadele võtad naisi nende tütreist ja nende tütred käivad hoora viisil oma jumalate järel, siis nad mõjustavad ka sinu poegi käima hoora viisil nende jumalate järel.

¹⁷Bohů slitých neuděláš sobě.

¹⁷Sa ei tohi enesele teha valatud jumalaid!

¹⁸Slavnost přesnic zachovávati budeš. Za sedm dní jísti budeš chleby nekvašené, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo měsíce toho vyšel jsi z Egypta.

¹⁸Pea hapnemata leibade püha: seitse päeva söö hapnemata leiba, nõnda nagu ma sind olen käskinud, määratud ajal aabibikuus, sest aabibikuus tulid sa Egiptusest välja!

¹⁹Všecko což otvírá život, mé jest, i všeliký samec v dobytku tvém, prvorozený z volů a ovcí.

¹⁹Kõik, kes avavad emakoja, on minu päralt; samuti kõik su isased kariloomad, veiste ja lammaste esmikud.

²⁰Ale prvorozené osle vyplatíš dobytčetem; pakli bys nevyplatil, šíji zlomíš jemu. Každého prvorozeného z synů svých vyplatíš, aniž ukáží se přede mnou prázdní.

²⁰Aga eesli esmik lunasta ühe tallega; kui sa ei lunasta, siis murra tal kael! Lunasta kõik oma esmasündinud pojad! Ja tühje käsi ei tohi tulla mu palge ette!

²¹Šest dní pracovati budeš, dne pak sedmého přestaneš; v čas orání i žně přestaneš.

²¹Kuus päeva tee tööd, aga seitsmendal päeval puhka! Ka künni- ja lõikusajal pea puhkust!

²²A učiníš sobě slavnost téhodnů, svátek prvotin žně pšeničné a slavnost klizení po vyjití každého roku.

²²Pea nädalatepüha, kui lõikad uudsenisu, ja vilja kokkupanemise püha aasta lõpus!

²³Třikrát v roce ukáže se každý z vás pohlaví mužského před oblíčejem Panovníka Hospodina, Boha Izraelského.

²³Kolm korda aastas peab kogu su meessugu tulema Issanda, Iisraeli Jumala palge ette!

²⁴Nebo vyvrhu národy od tváři tvé a rozšířím meze tvé, aniž kdo sáhne na zemi tvou, když vstoupíš, abys se ukázal před Hospodinem Bohem svým třikrát v roce.

²⁴Jah, ma ajan rahvad ära sinu eest ja laiendan su maa-ala, ja ükski ei himusta su maad, kui sa lähed, et tulla kolm korda aastas Issanda, oma Jumala palge ette.

²⁵Nebudeš obětovati krve oběti mé, dokavadž u tebe kvas jest, aniž zůstane do jitra obět slavnosti Fáze.

²⁵Sa ei tohi ohverdada mu tapaohvri verd haput leiba süües, ja paasapüha tapaohver ei tohi seista üle öö hommikuni!

²⁶Prvotiny prvních úrod země své přinášeti budeš do domu Hospodina Boha svého. Nebudeš vařiti kozelce v mléce matky jeho.

²⁶Parim osa oma põllu uudseviljast vii Issanda, oma Jumala kotta! Ära keeda kitsetalle ta ema piimas!'

²⁷I řekl Hospodin Mojžíšovi: Napiš sobě slova tato; nebo podlé slov těch učinil jsem smlouvu s tebou a s Izraelem.

²⁷Ja Issand ütles Moosesele: 'Kirjuta enesele üles need sõnad, sest nende sõnade põhjal annan ma seaduse sinule ja Iisraelile!'

²⁸Byl pak tam s Hospodinem čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, chleba nejedl a vody nepil; a napsal na dskách slova té smlouvy, totiž deset slov.

²⁸Ja ta oli seal Issanda juures nelikümmend päeva ja nelikümmend ööd leiba söömata ja vett joomata, ja ta kirjutas laudade peale seaduse sõnad, need kümme käsusõna.

²⁹I stalo se, když sstupoval Mojžíš s hory Sinai, (a měl dvě dsky svědectví v rukou svých, když sstupoval s hory), nevěděl, že by se stkvěla kůže tváři jeho, když mluvil s ním.

²⁹Ja kui Mooses astus alla Siinai mäelt ja Moosesel oli tulles käes kaks tunnistuslauda, siis Mooses ise ei teadnudki, et ta palge nahk hiilgas kõneluse tõttu Issandaga.

³⁰A viděl Aron i všickni synové Izraelští Mojžíše, a aj, stkvěla se kůže tváři jeho, a nesměli přistoupiti k němu.

³⁰Kui Aaron ja kõik Iisraeli lapsed nägid Moosest, vaata, siis hiilgas tema palge nahk ja nad kartsid temale ligineda.

³¹Ale Mojžíš zavolal jich, a navrátili se k němu Aron i všecka knížata shromáždění toho, a mluvil Mojžíš s nimi.

³¹Aga Mooses hüüdis neid; siis Aaron ja kõik koguduse ülemad tulid jälle tema juurde ja Mooses rääkis nendega.

³²Potom přišli také k němu všickni synové Izraelští, jimžto přikázal všecko, což s ním mluvil Hospodin na hoře Sinai.

³²Seejärel kõik Iisraeli lapsed tulid lähedale ja ta käskis neid teha kõike, mida Issand temale oli öelnud Siinai mäel.

³³Dokudž pak mluvil Mojžíš s nimi, měl zástěru na tváři své.

³³Kui Mooses oli lõpetanud nendega kõnelemise, siis ta pani katte oma näo ette.

³⁴Ale když vcházel Mojžíš před tvář Hospodina, aby mluvil s ním, odjímal zástěru, dokudž nevyšel. Vyšed pak, mluvil synům Izraelským, což mu bylo rozkázáno.

³⁴Ja iga kord, kui Mooses läks Issanda palge ette temaga rääkima, pani ta katte ära kuni väljatulekuni; ja olles välja tulnud, rääkis ta Iisraeli lastele, mida oli kästud.

³⁵Tedy viděli synové Izraelští tvář Mojžíšovu, že se stkvěla kůže tváři jeho. A kladl zase Mojžíš zástěru na tvář svou, dokudž nevcházel, aby mluvil s ním.

³⁵Siis Iisraeli lapsed vaatasid Moosese palet, sest Moosese palge nahk hiilgas. Aga Mooses pani jälle katte oma näo ette, kuni ta läks sisse, et temaga rääkida.