¹Dne dvadcátého čtvrtého, měsíce šestého, léta druhého Daria krále.

¹Seitsmenda kuu kahekümne esimesel päeval tuli prohvet Haggai kaudu Issanda sõna; ta ütles:

²Měsíce sedmého, dvadcátého prvního dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:

²'Räägi nüüd Serubbaabelile, Sealtieli pojale, Juuda maavalitsejale, ja Joosuale, Joosadaki pojale, ülempreestrile, ja allesjäänud rahvale ning ütle:

³Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu Jozadakovu, knězi nejvyššímu, i k ostatkům lidu, řka:

³Kes teist, allesjäänuist, on näinud seda koda selle endises toreduses? Missugusena näete seda nüüd? Eks see ole teie silmis, nagu ei olekski midagi?

⁴Kdo jest mezi vámi pozůstalý, ješto viděl dům ten v slávě jeho první? A jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic před očima vašima?

⁴Aga ole nüüd tubli, Serubbaabel, ütleb Issand, ja ole tubli Joosua, Joosadaki poeg, ülempreester, ja olge tublid, kõik maa rahvas, ütleb Issand, ja tehke tööd, sest mina olen teiega, ütleb vägede Issand!

⁵A však nyní posilň se Zorobábeli, praví Hospodin, posilň se i Jozue synu Jozadakův, kněže nejvyšší, a posilň se všecken lide země této, praví Hospodin, a dodělejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů,

⁵Selle lepingu sõna, mille ma tegin teiega, kui te Egiptusest ära tulite, ja minu Vaim püsivad teie keskel. Ärge kartke!

⁶Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Duch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se.

⁶Sest nõnda ütleb vägede Issand: Veel pisut aega, ja ma panen värisema taeva ja maa, mere ja kuiva maa.

⁷Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po malém času, aj, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i suchostí.

⁷Ja ma panen värisema kõik paganad, nõnda et kõigi paganate rikkused tuuakse, ja ma täidan selle koja toredusega, ütleb vägede Issand.

⁸Pohnu, pravím, všemi národy, a přijdou k Žádoucímu všechněm národům, i naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů.

⁸Minu on hõbe ja minu on kuld, ütleb vägede Issand.

⁹Méť jest stříbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupů.

⁹Selle koja tulevane hiilgus saab suuremaks, kui oli esimesel, ütleb vägede Issand, ja selles paigas ma annan rahu, ütleb vägede Issand.'

¹⁰Větší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví Hospodin zástupů; nebo na tomto místě způsobím pokoj, praví Hospodin zástupů.

¹⁰Üheksanda kuu kahekümne neljandal päeval, Daarjavese teisel aastal, tuli Issanda sõna prohvet Haggaile; ta ütles:

¹¹Dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého Daria, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:

¹¹'Nõnda ütleb vägede Issand: Küsi ometi preestrilt õpetust ja ütle:

¹²Takto praví Hospodin zástupů: Vzeptej se nyní kněží na zákon, řka:

¹²Kui keegi kannab pühitsetud liha oma kuue hõlmas ja puudutab oma hõlmaga leiba või leent, veini või õli või mõnda muud rooga, kas see saab siis pühaks?' Ja preestrid vastasid ning ütlesid: 'Ei!'

¹³Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli.

¹³Seejärel küsis Haggai: 'Kui keegi laibast roojastatu puudutab mõnda neist, kas see saab siis roojaseks?' Ja preestrid vastasid ning ütlesid: 'See saab roojaseks.'

¹⁴Tedy řekl Aggeus: Jestliže někdo jsa nečistý od těla mrtvého, dotkl by se něčeho z těch věcí, bude-li nečisté? I odpověděli kněží a řekli: Nečisté bude.

¹⁴Siis kostis Haggai ja ütles: 'Niisugune on see rahvas ja niisugune on see sugu mu palge ees, ütleb Issand, ja niisugune on kõik nende kätetöö ja see, mis nad seal ohverdavad: see on roojane.

¹⁵Tedy odpovídaje Aggeus, řekl: Tak lid tento a tak národ tento před tváří mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obětovali tam, nečisté bylo.

¹⁵Ja nüüd pange ometi tähele tänasest päevast alates! Enne kui Issanda templis pandi kivi kivi peale,

¹⁶Nyní tedy přiložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž přestal kladen býti kámen na kameni v domě Hospodinově,

¹⁶kuidas oli siis teiega lugu? Kui tulite kahekümnemõõdulise viljahunniku juurde, oli seal kümme; kui tulite surutõrre juurde, et ammutada tõrrest viiskümmend mõõtu, oli seal kakskümmend.

¹⁷Od toho času, když přišel někdo k hromadě dvadcíti, bylo jen deset; když přišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet.

¹⁷Mina lõin teid, kõike teie kätetööd viljakõrvetuse, roosteudu ja rahega, aga ükski teist ei pöördunud tagasi minu juurde, ütleb Issand.

¹⁸Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však žádný z vás neobrátil se ke mně, praví Hospodin.

¹⁸Pange ometi tähele aega sellest päevast peale, alates üheksanda kuu kahekümne neljandast päevast, sellest päevast, mil pandi alus Issanda templile! Pange tähele,

¹⁹Přiložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého čtvrtého, měsíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinův, (přiložte srdce své).

¹⁹kas seeme veel jääb aita? Ja kas viinapuu, viigipuu, granaatõunapuu ja õlipuu veel ei kanna vilja? Sellest päevast alates annan ma neile õnnistuse.'

²⁰Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám.

²⁰Ja Issanda sõna tuli Haggaile teist korda kuu kahekümne neljandal päeval; ta ütles:

²¹Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce, řkoucí:

²¹'Räägi Serubbaabeliga, Juuda maavalitsejaga, ja ütle: Mina panen värisema taeva ja maa!

²²Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, řka: Já pohnu nebem i zemí,

²²Ja ma paiskan ümber kuningriikide aujärjed, kaotan paganate kuningriikide võimu; ma paiskan ümber sõjavankrid ja nendel sõitjad, hobused ja ratsanikud langevad maha, mees teise mehe mõõga läbi.

²³A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských; podvrátím, pravím, vůz i ty, kteříž na něm jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich jeden každý od meče bratra svého. [ (Haggai 2:24) V ten den, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobábeli synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil, praví Hospodin zástupů. ]

²³Sel päeval, ütleb vägede Issand, ma võtan sinu, mu sulane Serubbaabel, Sealtieli poeg, ütleb Issand, ja teen su pitserisõrmuse sarnaseks; sest ma olen valinud sinu, ütleb vägede Issand.'