¹Běda koruně pýchy, ožralcům Efraimským, květu nestálému v kráse a slávě své, těm,kteříž jsou při vrchu údolí velmi úrodného, a ztupeným od vína.

¹Häda Efraimi joomarite toredale kroonile ja tema hiilgava ilu närtsinud õiele künkal keset veinist roidunute lopsakat orgu!

²Aj, silný a mocný Páně jako příval s krupobitím, jako povětří vyvracející, jako povodeň vod prudkých a rozvodnilých prudce až k zemi porazí.

²Vaata, Issandal on keegi vägev ja võimas, otsekui rahesadu, hävitav torm, võimsalt voolava veetulva sarnane, kes paiskab jõuga jalust.

³Nohami pošlapána bude koruna pýchy, ožralci Efraimští.

³Jalge alla tallatakse Efraimi joomarite tore kroon

⁴Tehdáž stane se, že květ ten nestálý v kráse a slávě své těch, kteříž jsou při vrchu údolí velmi úrodného, bude jako ranní ovoce, prvé než léto bývá; kteréž vida někdo, nepustil by ho z ruky, až by je snědl.

⁴ja tema hiilgava ilu närtsinud õiel, mis on künkal keset lopsakat orgu, käib käsi nagu varakult, enne lõikust küpsenud viigimarjal: kes seda iganes näeb, neelab selle alla, kui saab selle pihku.

⁵V ten den bude Hospodin zástupů korunou ozdoby, a korunou okrasy ostatkům lidu svého,

⁵Sel päeval on vägede Issand ilusaks krooniks ja kauniks pärjaks oma rahva jäägile

⁶A duchem soudu sedícímu na soudu, a silou těm, kteříž zapuzují válku až k bráně.

⁶ja õiguse vaimuks kohtus istujale ning rammuks neile, kes tõrjuvad tapluse tagasi väravasse.

⁷Ale i ti od vína bloudí, a od opojného nápoje se potácejí. Kníže i prorok bloudí, přeplňujíce se nápojem opojným, pohlceni jsou od vína, potácejí se od nápoje opojného, bloudí u vidění, chybují v soudu.

⁷Aga needki siin vaaruvad veinist ja tuiguvad vägijoogist: preester ja prohvet vaaruvad vägijoogist, on segased veinist, tuiguvad vägijoogist, eksivad nägemuses, kõiguvad otsuses.

⁸Nebo všickni stolové plní jsou vývratků a lejn, tak že žádného místa čistého není.

⁸Sest kõik lauad on täis okset ja rooja, puhast paika ei olegi.

⁹Kohož by vyučoval umění? A komu by posloužil, aby vyrozuměl naučení? Zdali ostaveným od mléka, odtrženým od prsí?

⁹Kellele ta tahab õpetada tarkust ja kellele seletada ilmutust? Kas piimast võõrutatuile, rinnalt võetuile?

¹⁰Poněvadž měli naučení za naučením, naučení za naučením, správu za správou, správu za správou, trošku odtud, trošku od onud.

¹⁰Sest see on: käsk käsu peale, käsu peale käsk, mõõdunöör mõõdunööri peale, mõõdunööri peale mõõdunöör, pisut siin, pisut seal.

¹¹A však jako by neznámou řečí a cizím jazykem mluvil lidu tomuto,

¹¹Tõesti, kogelevate huultega ja võõras keeles kõneleb ta sellele rahvale,

¹²Kdyžto jim řekl: Totoť jest odpočinutí, způsobte odpočinutí ustalému, toť jest, pravím, odpočinutí. Ale nechtěli slyšeti.

¹²tema, kes neile ütles: 'See on hingamispaik, laske väsinud hingata, see on kosutuskoht!' Ometi nad ei tahtnud kuulda.

¹³I bude jim slovo Hospodinovo naučení za naučením, naučení za naučením, správa za správou, správa za správou, troška odtud, troška od onud; k tomu aby šli a padajíce nazpět, setříni byli, a zapleteni jsouce, aby polapeni byli.

¹³Seepärast on Issanda sõna neile: Käsk käsu peale, käsu peale käsk, mõõdunöör mõõdunööri peale, mõõdunööri peale mõõdunöör, pisut siin, pisut seal, et nad läheksid ja kukuksid selili, vigastaksid endid ning laseksid endid püüda ja vangi võtta.

¹⁴Protož slyšte slovo Hospodinovo, muži posměvači, panující nad lidem tímto, kterýž jest v Jeruzalémě:

¹⁴Seepärast kuulge Issanda sõna, te hooplejad mehed, pilkajad selle rahva hulgas, kes asub Jeruusalemmas,

¹⁵Proto že říkáte: Učinili jsme smlouvu s smrtí, a s peklem máme srozumění, pomsta rozvodnilá, ač přecházeti bude, nepřijde na nás, jakžkoli jsme položili svod za útočiště své, a pod falší jsme se ukryli:

¹⁵sest te ütlete: 'Me oleme sõlminud surmaga lepingu ja loonud põrguhauaga liidu - tulgu või uputusetulv, meieni see ei ulatu, sest me valisime oma varjupaigaks vale ja pugesime pelgu pettusesse.'

¹⁶Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti.

¹⁶Seepärast ütleb Issand Jumal nõnda: Vaata, see olen mina, kes paneb Siionis aluskivi, valitud kivi, kalli nurgakivi, kindla aluse: kes usub, see ei tunne rahutust.

¹⁷A vykonám soud podlé pravidla, a spravedlnost podlé závaží, i zamete to omylné útočiště krupobití, a skrýši povodeň zatopí.

¹⁷Mina panen õiguse mõõdunööriks ja õigluse loodiks. Rahe hävitab vale varjupaiga ja veed uhuvad ulualuse.

¹⁸A tak zrušena bude smlouva vašes smrtí, a srozumění vaše s peklem neostojí; a když přecházeti bude pomsta rozvodnilá, budete od ní pošlapáni.

¹⁸Teie leping surmaga lõpeb ja teie liit põrguhauaga ei püsi: kui uputusetulv teist üle käib, muutute selle tallermaaks.

¹⁹Jakž jen počne přecházeti, zachvátí vás; každého zajisté jitra přecházeti bude, ve dne i v noci. I stane se, že sám strach tomu, což jste slýchali, k srozumění poslouží,

¹⁹Alati, kui see üle käib, haarab see teid, sest see tuleb igal hommikul, päeval ja ööl, ja ilmutuse mõistmine muutub lausa hirmuks.

²⁰Zvlášť když bude tak krátké lůže, že se nebude lze stáhnouti, a přikrýti úzké, by se i skrčil.

²⁰Sest voodi on sirutuseks lühike ja vaip katteks kitsas.

²¹Nebo jako na hoře Perazim povstane Hospodin, jako v údolí Gabaon hněvati se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj.

²¹Sest nagu Peratsimi mäel tõuseb Issand; ta vihastab nagu Gibeoni orus, et teha oma tööd - hämmastav on tema töö! - ja et toimetada oma tegu - võõristav on tema tegu.

²²A protož nebuďtež již posměvači, aby se nezadrhla osídla vaše; nebo o zkažení, a to jistém, vší země slyšel jsem ode Pána, Hospodina zástupů.

²²Nüüd aga ärge enam hoobelge, et teie kütked jääksid pingutamata, sest ma olen kuulnud Jumalalt, vägede Issandalt, otsusest ja hävitusest, mis tabab kogu maad.

²³Nastavte uší, a slyšte hlas můj; pozorujte, a poslechněte řeči mé.

²³Kuulatage ja kuulge mu häält, pange tähele ja kuulge mu kõnet!

²⁴Zdaliž každého dne oře oráč, aby sel, prohání brázdy, a vláčí rolí svou?

²⁴Kas kündja kogu päeva külvi tarvis künnab, kobestab ja äestab oma põllumaad?

²⁵Zdali když srovná svrchek její, nerozsívá viky, a nerozmítá kmínu a neseje pšenice přední a ječmene výborného, i špaldy v místě příhodném?

²⁵Eks ole nõnda: kui ta on pinna tasandanud, siis ta puistab tilli ja riputab köömneid, paneb paika nisu, hirsi ja odra ning äärele okasnisu?

²⁶Nebo učí jej rozšafnosti, Bůh jeho vyučuje jej.

²⁶Nõnda on temale juhatatud õige viis, tema Jumal õpetab teda.

²⁷Nebýváť pak okovaným smykem mlácena vika, aniž kolem vozním po kmínu se vůkol jezdí; nebo holí vytlouká se vika, a kmín prutem.

²⁷Tilli ju ei peksta pahmareega ja köömnete peal ei veeretata vankriratast, vaid tilli klopitakse kepiga ja köömneid vitsaga.

²⁸Pšenice mlácena bývá; však i té ne vždycky mlátiti bude, aniž ji potře kolem vozu svého, ani o zuby jeho rozdrobí.

²⁸Leivavili jahvatatakse peeneks, aga iial ei peksta seda lõpmata: pannakse liikuma oma vankriratas ja hobused, aga seda ei peksta puruks.

²⁹I to od Hospodina zástupu vyšlo, kterýž jest divný v radě, a veleslavný v skutku.

²⁹Ka see on tulnud vägede Issandalt; tema nõu on imeline ja tema tarkus suur.