¹Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do ustání.

¹Põlvili langeb Beel, küüru tõmbub Nebo, nende kujud pannakse veo- ja kariloomade selga; need, mida te kandsite, tõstetakse koormaks väsinud loomadele.

²Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati břemene, nýbrž i oni sami v zajetí odejdou.

²Nad tõmbuvad küüru, langevad üheskoos põlvili, nad ei suuda päästa koormat, vaid lähevad ise vangi.

³Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození:

³Kuulge mind, Jaakobi sugu, ja kogu Iisraeli soo jääk, keda mul on tulnud kanda emaihust peale, sülle võtta emaüsast alates.

⁴Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.

⁴Teie vana eani ma olen seesama ja teie hallide juusteni ma kannan teid; mina olen teinud ja mina tõstan üles, mina kannan ja päästan.

⁵K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom sobě podobní byli?

⁵Kellega te mind võrdlete ja samastate, või keda te seate mu kõrvale, et oleksime sarnased?

⁶Ti, kteříž marně vynakládají zlato z měšce, a stříbro na vážkách váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udělal z něho boha, před nímž padají a sklánějí se.

⁶Need, kes puistavad kukrust kulda ja vaevad vaega hõbedat, palkavad kullassepa ja see valmistab jumala, mille ette nad põlvitavad ja mida nad kummardavad.

⁷Nosí jej na rameni, pěstují se s ním, a stavějí ho na místě jeho, i stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k němu, neozývá se, aniž jej z úzkosti jeho vysvobozuje.

⁷Nad tõstavad selle õlale, kannavad ja asetavad paigale, ja see seisab ega liigu oma kohalt. Kui siis keegi seda appi hüüab, ei vasta see ega päästa teda ta ahastusest.

⁸Pamatujtež na to, a zastyďte se; připusťte to, ó zpronevěřilí, k srdci.

⁸Pidage seda meeles ja jääge kindlaks, võtke südamesse, te üleastujad!

⁹Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného.

⁹Tuletage meelde endisi asju muistsest ajast, sest mina olen Jumal ja kedagi teist ei ole, mina olen Jumal ja ükski ei ole minu sarnane;

¹⁰Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím.

¹⁰kes algusest alates kuulutab lõppu ja aegsasti ette, mida veel ei ole tehtud; kes ütleb: Minu nõu läheb korda ja ma teen kõik, mis ma tahan;

¹¹Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to.

¹¹kes kutsub ida poolt röövlinnu, kaugelt maalt mehe, kes teostab mu nõu. Mida ma olen rääkinud, seda ma lasen ka sündida, nagu ma olen kavatsenud, nõnda ma teen.

¹²Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od spravedlnosti.

¹²Kuulge mind, te arad, kes te olete kaugel õigusest!

¹³Jáť způsobím, aby se přiblížila spravedlnost má. Nebudeť prodlévati, aniž spasení mé bude meškati; nebo složím v Sionu spasení, a v Izraeli slávu svou.

¹³Ma toon ligidale oma õiguse, see ei ole kaugel, ja mu pääste ei viibi; ma annan Siionile pääste, Iisraelile oma toreduse.