¹I řekl mi Hospodin: Vezmi sobě knihu velikou, a napiš na ní písmem lidským: K rychlé kořisti pospíchá loupežník.

¹Ja Issand ütles mulle: 'Võta enesele suur tahvel ja kirjuta selle peale tavalise krihvliga: Maher-Saalal, Haas-Bas!

²I vzal jsem sobě za svědky věrné Uriáše kněze, a Zachariáše syna Jeberechiášova.

²Ja ma võtan endale usaldusväärsed tunnistajad, preester Uurija ja Jeberekja poja Sakarja.'

³V tom přistoupil jsem k prorokyni, kteráž počala, a porodila syna. I řekl mi Hospodin: Dej mu jméno: K rychlé kořisti pospíchá loupežník.

³Siis ma läksin prohveti naise juurde, ja tema jäi lapseootele ning tõi poja ilmale. Ja Issand ütles mulle: 'Pane temale nimeks Maher-Saalal, Haas-Bas!

⁴Nebo prvé než bude uměti dítě to volati: Otče můj, matko má, odejme zboží Damašské a loupeže Samařské lid krále Assyrského.

⁴Sest enne kui poiss oskab hüüda isa ja ema, viiakse Damaskuse varandus ja Samaaria saak Assuri kuninga ette.'

⁵I to ještě mluvil Hospodin ke mně, řka:

⁵Ja Issand rääkis minuga veelgi, öeldes:

⁶Poněvadž pohrdl lid ten vodami Siloe tiše tekoucími, raduje se z Rezina a syna Romeliášova,

⁶'Sellepärast et see rahvas põlgab Siiloahi hiljukesi voolavaid vesi ning pelgab Retsinit ja Remalja poega,

⁷Protož aj, Pán uvede na ně vody, řeky násilné a mnohé, totiž krále Assyrského, a všecku slávu jeho, tak že vystoupí ze všech toků svých, a půjde nad všecky břehy své.

⁷vaata, sellepärast lasebki Issand tulla nende peale Frati jõe võimsad ja suured veed - Assuri kuninga ja kogu ta hiilguse -, mis tõuseb välja kõigist lammidest ja voolab üle kõigist kallastest,

⁸Půjde i přes Judu, rozleje se a rozejde, až k hrdlu dosáhne, a roztažená křídla jeho naplní širokost země tvé, ó Immanueli.

⁸tungib Juudasse, tulvab ja ujutab üle, kuni see ulatub kaelani. Ja tema tiibade sirutus täidab su maa kogu selle laiuses, Immaanuel.'

⁹Puntujtež se lidé, však potříni budete, (nýbrž pozorujte všickni v daleké zemi), přepašte se, však potříni budete, přepašte se, však potříni budete.

⁹Möllake, rahvad, ja värisege, ja kuulge, kõik kauged maad: Varustuge sõjaks ja värisege! Varustuge sõjaks ja värisege!

¹⁰Vejděte v radu, a zrušena bude, mluvte slovo, a neostojíť; nebo s námi jest Bůh silný.

¹⁰Pidage nõu, aga see läheb tühja, kõnelge sõna, aga see ei täitu, sest Jumal on meiega!

¹¹Tak zajisté mluvil Hospodin ke mně, ujav mne za ruku, a dav mi výstrahu, abych nechodil cestou lidu tohoto, řka:

¹¹Sest nõnda rääkis minuga Issand, kui ta käsi haaras mind ja hoiatas mind käimast selle rahva teed, öeldes:

¹²Neříkejte: Spuntování, když lid ten praví: Spuntování; aniž se jako oni strachujte, nerci-li, abyste se děsiti měli.

¹²'Ärge nimetage vandenõuks kõike, mida see rahvas nimetab vandenõuks, ärge kartke, mida tema kardab, ja ärge tundke hirmu!

¹³Hospodina zástupů samého posvěcujte; on budiž bázeň vaše i strach váš.

¹³Pidage pühaks vägede Issandat, tema olgu teie kartus ja tema olgu teie hirm!

¹⁴A budeť vám i svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou i obyvatelům Jeruzalémským.

¹⁴Tema on pühamuks, aga ka komistuskiviks ja pahanduskaljuks mõlemale Iisraeli kojale, lõksuks ja püüdepaelaks Jeruusalemma elanikele.

¹⁵I urazí se o to mnozí, a padnou, a potříni budou, aneb zapletouce se, popadeni budou.

¹⁵Paljud neist komistavad, kukuvad ja vigastavad endid, püütakse kinni ja võetakse vangi.

¹⁶Zavaž osvědčení, zapečeť zákon mezi učedlníky mými.

¹⁶Seo kinni tunnistus, sulge pitseriga õpetus mu õpilastes!'

¹⁷Pročež očekávati budu na Hospodina, kterýž skryl tvář svou od domu Jákobova; na něj, pravím, čekati budu.

¹⁷Mina aga ootan Issandat, kes peidab oma palge Jaakobi soo eest, ja loodan tema peale.

¹⁸Aj, já a dítky, kteréž mi dal Hospodin, na znamení a zázraky v Izraeli od Hospodina zástupů, kterýž přebývá na hoře Sion.

¹⁸Vaata, mina ja lapsed, keda Issand mulle on andnud, oleme tunnustähtedeks ja endemärkideks Iisraelis vägede Issandalt, kes elab Siioni mäel.

¹⁹Jestliže by vám pak řekli: Dotazujte se na hadačích a věšťcích, kteříž šepcí a šveholí, rcete: Nemá-liž se lid na Bohu svém dotazovati? K mrtvým-liž místo živých má se utíkati?

¹⁹Ja kui teile öeldakse: Küsitlege surnute vaime ja ennustajaid, kes sosistavad ja pomisevad, siis vastake: Kas rahvas ei peaks küsitlema oma Jumalat? Kas tuleb elavate pärast küsitleda surnuid?

²⁰K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře,

²⁰Õpetuse ja tunnistuse juurde! Kui nõnda ei kõnelda, siis ei ole koitu.

²¹Až by každý toulati se musil, zbědovaný jsa a hladovitý. I stane se, že se bude, hladovitý jsa, sám v sobě zlobiti, a zlořečiti králi svému a Bohu svému, buď že zhůru pohledí,

²¹Seal nad siis uitavad, vaevatud ja näljased. Aga nälga tundes nad vihastavad ja neavad oma kuningat ja Jumalat. Ja kui nad tõstavad pilgu üles

²²Buď že na zemi popatří, a aj, všudy ssoužení a tma, mrákota, bída i nátisk v temnostech.

²²või vaatavad maha, siis - näe, on kitsikus ja pimedus, ahistuse süngus. Ollakse tõugatud pilkasesse pimedusse.

²³Aga ei jää pimedusse maa, kus on ahastus. Otsekui Jumal endisel ajal põlgas Sebulonimaad ja Naftalimaad, nõnda austab ta tulevikus mereäärset teed, Jordani-tagust maad, paganate Galilead.