¹Odkud pocházejí bojové a vády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z libostí vašich, kteréž rytěřují v údech vašich?

¹Kust tulevad siis sõdimised ja kust tülid teie keskel? Eks nad tule sealt, teie ihuliikmetes sõdivatest lõbuhimudest?

²Žádáte, a nemáte; závidíte sobě, a dychtíte po tom, což sobě zalibujete, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, avšak toho, oč usilujete, nemáte, protože neprosíte.

²Te himustate, ja teil ei ole; te taplete ja tapate, ja ei suuda midagi saavutada; te tülitsete ja sõdite. Teil ei ole, sest te ei palu.

³Prosíte, a nebéřete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali.

³Te palute, aga ei saa, sest te palute halva jaoks, tahtes seda kulutada oma lõbudeks.

⁴Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.

⁴Te abielurikkujad! Kas te siis ei tea, et sõprus maailmaga on vaen Jumalaga? Kes iganes eelistab olla maailma sõber, seab end Jumala vaenlaseks.

⁵Což mníte, že nadarmo dí Písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?

⁵Või arvate, et Pühakiri ütleb asjata: 'Kadeduseni ta igatseb Vaimu, kes on asunud meisse'?

⁶Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.

⁶Aga ta annab veel suuremat armu; seepärast ta ütleb: 'Jumal paneb vastu ülbeile, aga alandlikele annab armu!'

⁷Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.

⁷Alistuge siis Jumalale! Pange vastu kuradile, siis ta põgeneb teie juurest.

⁸Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, jenž jste dvojité mysli.

⁸Tulge Jumala ligi, siis tuleb tema teie ligi! Patused, puhastage käed ja kasige südamed, te hingelt kahestunud!

⁹Souženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.

⁹Tundke oma viletsust, leinake ja nutke! Teie naer muutugu nutuks ja rõõm kurbuseks!

¹⁰Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.

¹⁰Alanduge Issanda ette, siis ta ülendab teid!

¹¹Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru a soudí bratra svého, utrhá Zákonu a soudí Zákon. Soudíš-li pak Zákon, nejsi plnitel Zákona, ale soudce.

¹¹Ärge halvustage üksteist, vennad! Kui keegi halvustab või arvustab oma venda, siis ta halvustab ja arvustab Seadust. Kui sa aga Seadust arvustad, siis sa ei ole Seaduse täitja, vaid kohtunik.

¹²Jedenť jest vydavatel Zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného?

¹²Ainult üks on seaduseandja ja kohtunik - tema, kes võib nii päästa kui hukata. Aga kes oled sina, sa ligimese arvustaja?

¹³Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes nebo zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zíštěme;

¹³Kuulge nüüd, kes ütlete: 'Täna või homme läheme sellesse või teise linna ja veedame seal ühe aasta ning kaupleme ja saame kasu!'

¹⁴(Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)

¹⁴Teie, kes ei tea, missugune on homme teie elu! Te olete ju aur, mida on hetke näha, ja siis see haihtub.

¹⁵Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.

¹⁵Selle asemel et öelda: 'Kui Issand tahab ja me veel elame, siis teeme seda või teist',

¹⁶Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest.

¹⁶te kiitlete oma kõrkuses. Iga selline kiitlemine on kurjast.

¹⁷A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.

¹⁷Kes oskab teha head, aga ei tee, sellele on see patt.