¹Stalo se pak, když přestal Jeremiáš mluviti ke všemu lidu všech slov Hospodina Boha jejich, s nimiž poslal jej Hospodin Bůh jejich k nim, všech, pravím, slov těch,

¹Ja kui Jeremija oli lõpuni rääkinud kogu rahvale kõik Issanda, nende Jumala sõnad, millega Issand, nende Jumal, oli teda läkitanud nende juurde, kõik need sõnad,

²Že řekl Azariáš syn Hosaiášův, a Jochanan syn Kareachův, i všickni muži ti pyšní, řkouce Jeremiášovi: Lež ty mluvíš, neposlalť tebe Hospodin Bůh náš, abys řekl: Nevcházejte do Egypta, abyste tam byli pohostinu.

²siis ütlesid Asarja, Hoosaja poeg, ja Joohanan, Kaareahi poeg, ja kõik ülbed mehed - need ütlesid Jeremijale: 'Sa räägid valet! Issand, meie Jumal, ei ole sind läkitanud ütlema: Ärge minge Egiptusesse võõraina elama,

³Ale Báruch syn Neriášův ponouká tě proti nám, aby vydal nás v ruku Kaldejských k usmrcení nás, aneb zajetí nás do Babylona.

³vaid Baaruk, Neerija poeg, kihutab sind meie vastu, et meid anda kaldealaste kätte, selleks et nad meid surmaksid või viiksid vangi Paabelisse!'

⁴I neuposlechl Jochanan syn Kareachův, i všecka knížata vojsk, též i všecken lid hlasu Hospodinova, aby zůstal v zemi Judské.

⁴Ja Joohanan, Kaareahi poeg, ja kõik sõjaväepealikud ja kogu rahvas ei kuulanud Issanda häält, et nad jääksid Juudamaale,

⁵Ale Jochanan syn Kareachův, a všecka knížata vojsk vzali všecken ostatek Judských, kteříž se byli navrátili ze všech národů, kamž byli rozehnáni, k obývání v zemi Judské,

⁵vaid Joohanan, Kaareahi poeg, ja kõik sõjaväepealikud võtsid kõik Juuda järelejäänud, kes olid tagasi tulnud kõigi rahvaste keskelt, kuhu neid oli tõugatud, et elada Juudamaal:

⁶Muže i ženy, též dítky a dcery královské, i všelikou duši, kterýchž Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, s Godoliášem synem Achikamovým, syna Safanova, zanechal, i s Jeremiášem prorokem a Báruchem synem Neriášovým,

⁶mehed ja naised ja lapsed ja kuningatütred ja kõik hinged, keda ihukaitsepealik Nebusaradan oli jätnud Gedalja, Saafani poja Ahikami poja juurde, ja prohvet Jeremija ja Baaruki, Neerija poja,

⁷A šli do země Egyptské, (nebo neuposlechli hlasu Hospodinova), a přišli až do Tachpanches.

⁷ja nad läksid Egiptusemaale, sest nad ei kuulanud Issanda häält; ja nad jõudsid Tahpanheesini.

⁸Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi v Tachpanches, řkoucí:

⁸Ja Tahpanheesis tuli Jeremijale Issanda sõna; ta ütles:

⁹Nabeř do ruky své kamení velikého, a schovej je v hlině v cihelni, kteráž jest u brány domu Faraonova v Tachpanches, před očima mužů Judských.

⁹'Võta oma käega suuri kive ja peida need savisse sillutises, mis on vaarao koja sissekäigu juures Tahpanheesis, Juuda meeste nähes

¹⁰A rci jim: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já pošli, a vezmu Nabuchodonozora krále Babylonského, služebníka svého, a postavím stolici jeho na tomto kamení, kteréž jsem schoval, i rozbije majestát svůj na něm.

¹⁰ja ütle neile: Nõnda ütleb vägede Issand, Iisraeli Jumal: Vaata, ma läkitan talle järele ja võtan Paabeli kuninga Nebukadnetsari, oma sulase, ja panen tema aujärje nende kivide peale, mis ma olen peitnud, ja ta püstitab nende peale oma toreda telgi.

¹¹Nebo přitáhne a popléní zemi Egyptskou: Kteříž k smrti, k smrti, a kteříž k zajetí, do zajetí, a kteříž pod meč,

¹¹Tema tuleb ja lööb Egiptusemaad: kes surma, see surma, kes vangi, see vangi, ja kes mõõga kätte, see mõõga kätte!

¹²A zanítím oheň v domích bohů Egyptských, aby je popálil, a zajal je. A přioděje se zemí Egyptskou, tak jako se odívá pastýř rouchem svým, a vyjde odtud s pokojem,

¹²Mina süütan tule Egiptuse jumalate templites ja tema põletab need ning viib nad ära; ta puhastab Egiptusemaad, nagu karjane puhastab oma kuube söödikuist; ja ta läheb sealt ära rahuga.

¹³Když poláme sochy Betsemes, kteréž jest v zemi Egyptské, a domy bohů Egyptských popálí ohněm.

¹³Ja ta lõhub Egiptuses Beet-Semesi sambad ning põletab tulega Egiptuse jumalate templid.'