¹A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,

¹Kui nüüd Issand sai teada, et variserid olid kuulnud, et Jeesus teeb jüngriteks ja ristib rohkem inimesi kui Johannes -

²(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)

²kuigi Jeesus ise ei ristinud, vaid tema jüngrid -,

³Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.

³jättis ta Juudamaa ja läks tagasi Galileasse.

⁴Musil pak jíti skrze Samaří.

⁴Ta pidi aga minema läbi Samaaria.

⁵I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.

⁵Ta tuli Samaaria küla juurde, mida hüütakse Sühhariks, maatüki lähedale, mille Jaakob oli andnud oma pojale Joosepile;

⁶Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.

⁶seal oli Jaakobi allikas. Teekäimisest väsinuna istus Jeesus nüüd allika äärde. Oli keskpäeva aeg.

⁷I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.

⁷Samaaria külast tuli naine vett ammutama. Jeesus ütles talle: 'Anna mulle juua!'

⁸(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)

⁸Aga tema jüngrid olid läinud külasse toitu ostma.

⁹I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)

⁹Siis Samaaria naine ütles talle: 'Kuidas! Sina, kes oled juut, küsid juua minult, Samaaria naiselt?' Juudid väldivad ju iga kokkupuudet samaarlastega.

¹⁰Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.

¹⁰Jeesus vastas: 'Kui sa ainult teaksid Jumala kinki ja kes see on, kes sulle ütleb: Anna mulle juua!, siis sa paluksid teda ning tema annaks sulle elavat vett.'

¹¹I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?

¹¹Naine ütles talle: 'Isand, ämbrit sul ei ole ja kaev on sügav. Kust sa siis saad selle 'elava vee'?

¹²Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?

¹²Ega siis sina ole suurem kui meie isa Jaakob, kes andis meile kaevu ning jõi sellest ise, samuti ta pojad ja ta kariloomad!?'

¹³Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.

¹³Jeesus kostis: 'Igaüks, kes joob seda vett, januneb jälle,

¹⁴Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.

¹⁴aga kes iganes joob vett, mida mina talle annan, ei janune enam iialgi, vaid vesi, mille mina talle annan, saab tema sees igavesse ellu voolavaks allikaks.'

¹⁵Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.

¹⁵Naine ütles talle: 'Isand, anna mulle seda vett, et ma ei januneks enam ega peaks aina käima siit ammutamas!'

¹⁶Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.

¹⁶Jeesus ütles talle: 'Mine kutsu oma mees ning tule siia tagasi!'

¹⁷Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.

¹⁷Naine vastas: 'Mul ei ole meest.' Jeesus ütles talle: 'Sul on õigus, kui sa ütled: 'Mul ei ole meest',

¹⁸Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.

¹⁸sest kuigi sul on olnud viis meest, ei ole see, kellega sa praegu elad, sinu mees. Seda sa oled õigesti ütelnud.'

¹⁹Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.

¹⁹Naine ütles temale: 'Isand, ma näen, et sa oled prohvet.

²⁰Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.

²⁰Meie esiisad kummardasid Jumalat sellel mäel, ja teie ütlete, et Jeruusalemm olevat paik, kus peab kummardama.'

²¹Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.

²¹Jeesus ütles talle: 'Naine, usu mind, et tuleb tund, mil te ei kummarda Isa sellel mäel ega Jeruusalemmas!

²²Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.

²²Teie kummardate, mida te ei tea, meie kummardame, mida me teame, sest pääste tuleb juutidelt.

²³Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.

²³Kuid tuleb tund ja see ongi juba käes, et tõelised kummardajad kummardavad Isa vaimus ja tões, sest Isa otsib neid, kes teda nõnda kummardavad.

²⁴Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.

²⁴Jumal on Vaim ja kes teda kummardavad, peavad teda vaimus ja tões kummardama.'

²⁵Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.

²⁵Naine ütles temale: 'Ma tean, et tuleb Messias, keda nimetatakse Kristuseks. Kui tema tuleb, siis ta kuulutab meile kõik.'

²⁶Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.

²⁶Jeesus ütles talle: 'Mina, kes ma sinuga räägin, olengi see.'

²⁷A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?

²⁷Ja sel hetkel tulid ta jüngrid tagasi ja panid imeks, et Jeesus kõneles naisega. Ometi ei öelnud keegi: 'Mis sa temalt tahad?' või 'Mida sa temaga räägid?'

²⁸I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:

²⁸Siis jättis naine oma veekannu sinna ning läks tagasi külla ja ütles inimestele:

²⁹Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?

²⁹'Tulge vaadake inimest, kes ütles mulle kõik, mis ma olen teinud! Kas mitte tema pole Messias?'

³⁰Tedy vyšli z města, a přišli k němu.

³⁰Ja nad tulid külast välja Jeesuse juurde.

³¹Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.

³¹Vahepeal palusid jüngrid teda: 'Rabi, söö!'

³²A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.

³²Aga tema ütles neile: 'Minul on süüa rooga, mida teie ei tea.'

³³Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?

³³Siis arutasid jüngrid omavahel: 'Kas keegi on talle süüa toonud?'

³⁴Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.

³⁴Jeesus ütles neile: 'Minu roog on see, et ma teen selle tahtmist, kes mu on läkitanud, ja lõpetan tema töö.

³⁵Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.

³⁵Eks te ise ütle, et veel on neli kuud, ja siis tuleb lõikus? Vaata, mina ütlen teile: Tõstke silmad ja vaadake põlde: need on juba valged lõikuseks!

³⁶Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.

³⁶Nüüd saab lõikaja palka ja kogub vilja igaveseks eluks, et niihästi külvaja kui lõikaja ühtlasi saaksid rõõmustada.

³⁷Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.

³⁷Jah, siin on tõsi see ütlus: 'Üks on, kes külvab, ja teine, kes lõikab.'

³⁸Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.

³⁸Mina olen teid läkitanud lõikama seda, mille kallal teie pole vaeva näinud. Teised on näinud vaeva, ja teie olete tulnud nende vaeva vilja lõikama.'

³⁹Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.

³⁹Aga palju samaarlasi sellest külast uskus Jeesusesse naise sõnade tõttu, kes tunnistas: 'Tema ütles mulle kõik, mis ma olen teinud.'

⁴⁰A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.

⁴⁰Kui siis samaarlased tulid tema juurde, palusid nad teda jääda nende juurde. Ja Jeesus viibis seal kaks päeva.

⁴¹A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.

⁴¹Ja Jeesuse enda sõnade tõttu hakkas temasse uskuma veel palju enam inimesi.

⁴²A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.

⁴²Aga naisele nad ütlesid: 'Me ei usu mitte enam sinu kõne tõttu, vaid me oleme teda ise kuulnud ning teame nüüd, et tema on tõesti maailma Päästja.'

⁴³Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.

⁴³Aga kahe päeva möödudes rändas Jeesus sealt edasi Galileasse.

⁴⁴Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.

⁴⁴Jeesus ise ju tunnistas, et 'prohvetist ei peeta lugu ta oma kodukohas'.

⁴⁵A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.

⁴⁵Ometi, kui ta nüüd tuli Galileasse, võtsid galilealased tema hästi vastu, sest nad olid näinud, mida kõike ta oli teinud pühade ajal Jeruusalemmas; nemadki olid ju käinud nendel pühadel.

⁴⁶Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.

⁴⁶Nii tuli Jeesus taas Galilea Kaanasse, kus ta oli muutnud vee veiniks. Ja seal oli üks kuninga ametimees, kelle poeg oli Kapernaumas haige.

⁴⁷Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.

⁴⁷Kui ta kuulis, et Jeesus on tulnud Juudamaalt Galileasse, läks ta tema juurde ja palus, et Jeesus tuleks alla ja teeks terveks tema poja, sest see oli suremas.

⁴⁸I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.

⁴⁸Siis Jeesus ütles talle: 'Te usute mind ainult siis, kui näete tunnustähti ja imetegusid.'

⁴⁹Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.

⁴⁹Ametimees ütles talle: 'Issand, tule alla, enne kui mu laps sureb!'

⁵⁰Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.

⁵⁰Jeesus ütles talle: 'Mine, sinu poeg elab!' Ja inimene uskus sõna, mis Jeesus talle ütles, ning läks.

⁵¹Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.

⁵¹Aga juba koduteel tulid ta sulased talle vastu teatega, et ta laps elab.

⁵²Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.

⁵²Siis ta päris neilt tundi, mil pojal hakkas kergem. Nad ütlesid talle: 'Eile päeval kella ühe ajal lahkus temast palavik.'

⁵³Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.

⁵³Nüüd märkas isa, et see oli juhtunud täpselt sel ajal, mil Jeesus oli talle öelnud: 'Sinu poeg elab!' Ja tema uskus, samuti kogu ta pere.

⁵⁴To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.

⁵⁴Selle teise tunnustähe tegi Jeesus pärast Juudamaalt Galileasse tulekut.