¹To když uslyšeli všickni králové, kteříž bydlili za Jordánem, na horách i na rovinách, a na všem břehu moře velikého naproti Libánu: Hetejský, Amorejský, Kananejský, Ferezejský, Hevejský a Jebuzejský,

¹Kui kõik kuningad, kes olid siinpool Jordanit mäestikus, madalikul ja kogu suure mere rannikul Liibanoni suunas, hetid, emorlased, kaananlased, perislased, hiivlased ja jebuuslased, sellest kuulsid,

²Sebrali se spolu, aby bojovali proti Jozue a proti Izraeli jednomyslně.

²siis nad kogunesid kokku üksmeelselt, et sõdida Joosua ja Iisraeli vastu.

³Ale obyvatelé Gabaon uslyšavše, co učinil Jozue Jerichu a Hai,

³Aga kui Gibeoni elanikud olid kuulnud, kuidas Joosua oli talitanud Jeerikoga ja Aiga,

⁴Učinili i oni chytře. Nebo odšedše, ukázali se, jako by zdaleka poslové byli, a vzali pytle staré na osly své, a kožené láhvice vinné vetché, zedrané a zzašívané,

⁴siis tegutsesid ka nemad, aga kavalasti: nad läksid ja tegid endid käskjalgadeks. Nad panid oma eeslite selga kulunud kotid ja vanad veinilähkrid, lõhkised ja kokkuseotud,

⁵Obuv také starou a splácenou na nohy své, též šaty otřelé na sebe; a všecken chléb, kterýž sobě na cestu vzali, vyschlý byl a zdrobený.

⁵iseendile jalga kulunud ja paigatud sandaalid, selga kulunud riided, ja kõik leib teeroaks oli kuivanud ja murenenud.

⁶I šli k Jozue do ležení v Galgala, a řekli jemu i mužům Izraelským: Z země daleké jsme přišli, protož nyní učiňte s námi smlouvu.

⁶Siis nad läksid Joosua juurde Gilgali leeri ja ütlesid temale ja Iisraeli meestele: 'Me tuleme kaugelt maalt; tehke nüüd meiega leping!'

⁷Tedy odpověděli muži Izraelští k Hevejským: Snad u prostřed nás vy bydlíte, i kterakž bychom s vámi učinili smlouvu?

⁷Aga Iisraeli mehed vastasid hiivlastele: 'Võib-olla te elate meie keskel? Kuidas võiksime siis teha teiega lepingu?'

⁸Ale oni odpověděli Jozue: Služebníci tvoji jsme. Jimž řekl Jozue: Kdo pak jste, a odkud jste přišli?

⁸Siis nad ütlesid Joosuale: 'Me oleme sinu sulased!' Ja Joosua küsis neilt: 'Kes te olete ja kust te tulete?'

⁹Odpověděli jemu: Z země velmi daleké přišli služebníci tvoji ve jménu Hospodina Boha tvého; nebo jsme slyšeli pověst jeho a všecky věci, kteréž činil v Egyptě.

⁹Ja nad vastasid temale: 'Su sulased tulevad väga kaugelt maalt Issanda, su Jumala nime pärast, sest me oleme kuulnud temast kuuldusi ja kõike, mis ta tegi Egiptuses,

¹⁰A všecko, což učinil dvěma králům Amorejským, kteříž bydlili za Jordánem, Seonovi, králi Ezebon, a Ogovi, králi Bázan, kterýž byl v Astarot.

¹⁰ja kõike, kuidas ta talitas kahe emorlaste kuningaga, kes olid sealpool Jordanit: Siihoniga, Hesboni kuningaga, ja Oogiga, Baasani kuningaga, kes oli Astarotis.

¹¹I řekli nám starší naši a všickni obyvatelé země naší těmito slovy: Nabeřte sobě potravy na cestu, a jděte jim vstříc, a rcete jim: Služebníci vaši jsme, protož nyní učiňte s námi smlouvu.

¹¹Meie vanemad ja kõik meie maa elanikud rääkisid meile, öeldes: Võtke enestega kaasa moona teekonna tarvis, minge neile vastu ja öelge neile: Me oleme teie sulased, tehke nüüd meiega leping!

¹²Totoť jest chléb náš; horký jsme na cestu vzali z domů svých v ten den, když jsme vyšli, abychom k vám šli, a hle, nyní již vyschl a zdrobil se.

¹²See on meie leib; me võtsime selle soojalt oma kodadest teeroaks päeval, kui lahkusime, et tulla teie juurde; ja vaata, see on nüüd kuivanud ja murenenud.

¹³A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento oděv náš a obuv naše zvetšela, pro přílišnou cesty dalekost.

¹³Ja need veinilähkrid, mis me täitsime, olid uued, aga vaata, need on nüüd lõhkenud. Ja meie riided ja jalatsid on kulunud väga pikal teel.'

¹⁴I přijali to muži ti z pokrmů jejich, a úst Hospodinových neotázali se.

¹⁴Siis mehed võtsid nende teeroast ega küsinud nõu Issandalt.

¹⁵A učinil s nimi Jozue pokoj, a všel s nimi v smlouvu, aby jich při životu zanechal; také i knížata shromáždění přísahu jim učinili.

¹⁵Ja Joosua tegi nendega rahu ning sõlmis nendega lepingu, et ta jätab nad elama; ja koguduse ülemad vandusid neile.

¹⁶Po třech pak dnech, po té smlouvě s nimi učiněné, uslyšeli, že by velmi blízko jich byli, a že by u prostřed nich bydlili.

¹⁶Aga pärast kolme päeva möödumist, kui nad olid teinud nendega lepingu, said nad kuulda, et need olid nende lähedalt ja elasid nende keskel.

¹⁷Jdouce tedy synové Izraelští, přitáhli k městům jejich třetího dne; města pak jejich byla Gabaon a Kafira a Berot a Kariatjeharim.

¹⁷Siis Iisraeli lapsed läksid teele ja jõudsid kolmandal päeval nende linnade juurde; nende linnad olid Gibeon, Kefiira, Beerot ja Kirjat-Jearim.

¹⁸Ale nezbili jich synové Izraelští, proto že přísahu jim učinili knížata shromáždění skrze Hospodina Boha Izraelského. A reptalo všecko shromáždění proti knížatům.

¹⁸Aga Iisraeli lapsed ei löönud neid maha, sest koguduse ülemad olid neile vandunud Issanda, Iisraeli Jumala juures; ent terve kogudus nurises ülemate pärast.

¹⁹Tedy řekla všecka knížata všemu shromáždění: My jsme jim přísahu učinili skrze Hospodina Boha Izraelského, protož nyní nemůžeme se jich dotknouti.

¹⁹Siis ütlesid kõik ülemad tervele kogudusele: 'Me oleme neile vandunud Issanda, Iisraeli Jumala juures, nüüd ei või me neisse puutuda.

²⁰Toto jim učiníme: Zanecháme jich při životu, aby nebylo na nás rozhněvání pro přísahu, kterouž jsme jim učinili.

²⁰Me teeme nendega seda, et jätame nad elama, et meie peale ei tuleks viha vande pärast, mille neile vandusime.'

²¹Řekli jim knížata i to: Nechť jsou živi a drva sekají, a vodu nosí všemu shromáždění. I přestali na tom, jakož jim mluvila knížata.

²¹Ja ülemad ütlesid neile, et nad jäävad elama ja neist saavad puuraiujad ja veekandjad tervele kogudusele, nagu ülemad neile on öelnud.

²²Povolal jich pak Jozue a mluvil k nim, řka: Proč jste nás podvedli, řkouce: Velmi jsme dalecí od vás? A vy u prostřed nás bydlíte.

²²Ja Joosua kutsus nad ning rääkis nendega, öeldes: 'Miks petsite meid ja ütlesite: Me oleme teist väga kaugel, ise aga elate meie keskel?

²³Protož nyní zlořečení jste, a nepřestanou z vás služebníci, a kteříž by dříví sekali a vodu nosili do domu Boha mého.

²³Seepärast olge nüüd neetud! Ärgu lõppegu iialgi teie hulgast sulased, puuraiujad ja veekandjad mu Jumala koja tarvis!'

²⁴Kteříž odpovídajíce Jozue, řekli: Za věc jistou oznámeno bylo služebníkům tvým, kterak přikázal Hospodin Bůh tvůj Mojžíšovi služebníku svému, dáti vám zemi tuto, a vyhladiti všecky obyvatele země této před tváří vaší; protož strachovali jsme se vás, bojíce se za životy své před vámi, a učinili jsme to.

²⁴Ja nemad vastasid Joosuale ning ütlesid: 'Et su sulastele oli kindlasti räägitud, kuidas Issand, su Jumal, oma sulast Moosest oli käskinud anda teile kogu maa ja hävitada teie eest kõik maa elanikud, siis me kartsime teie ees väga oma elu pärast ja tegime seda.

²⁵A hle, nyní v ruce tvé jsme; cožť se dobrého a spravedlivého vidí učiniti s námi, to učiň.

²⁵Ja nüüd, vaata, me oleme sinu käes, talita meiega, nagu sinu silmis hea ja õige on teha!'

²⁶I učinil jim tak, a vysvobodil je z rukou synů Izraelských, aby jich nepobili.

²⁶Ja ta talitas nendega nõnda: ta päästis nad Iisraeli laste käest ja neid ei tapetud.

²⁷A ustanovil je Jozue v ten den, aby dříví sekali a vodu nosili všemu shromáždění, i k oltáři Hospodinovu, až do tohoto dne, na místě, kteréž by vyvolil.

²⁷Ja sel päeval pani Joosua nad puuraiujaiks ja veetoojaiks kogudusele ning Issanda altarile kuni tänapäevani paigas, mille tema välja valib.