¹Činili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.

¹Ja Iisraeli lapsed tegid kurja Issanda silmis ning Issand andis nad seitsmeks aastaks Midjani kätte.

²A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.

²Midjani käsi Iisraeli peal osutus tugevaks ja Midjani pärast tegid Iisraeli lapsed endile need mägedes olevad õõned ja koopad ning redupaigad.

³A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.

³Ja alati, kui Iisrael oli külvanud, tulid Midjan ja Amalek ning hommikumaalased ja tungisid neile kallale

⁴Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.

⁴ja lõid nende vastu leeri üles ning hävitasid maa vilja kuni Assa teelahkmeni ega jätnud Iisraelile toidust järele, samuti mitte lammast, härga ega eeslit.

⁵Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.

⁵Sest nad tulid oma karjadega ja telkidega, tulid otsekui rohutirtsuparv, neid ja nende kaameleid oli arvamatu palju; ja tulles maale, nad rüüstasid selle.

⁶Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.

⁶Nii jäi Iisrael väga kehvaks Midjani pärast ja Iisraeli lapsed kisendasid Issanda poole.

⁷Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,

⁷Ja kui Iisraeli lapsed Midjani pärast Issanda poole kisendasid,

⁸Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,

⁸siis läkitas Issand Iisraeli laste juurde prohveti, kes neile ütles: 'Nõnda ütleb Issand, Iisraeli Jumal: Mina tõin teid ära Egiptusest ja tõin teid välja orjusekojast.

⁹A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.

⁹Mina päästsin teid egiptlaste käest ja kõigi teie rõhujate käest; mina ajasin nad ära teie eest ja andsin teile nende maa.

¹⁰I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.

¹⁰Ja mina ütlesin teile: Mina olen Issand, teie Jumal, ärge kartke emorlaste jumalaid, kelle maal te elate! Teie aga ei ole mu häält kuulda võtnud.'

¹¹Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.

¹¹Ja Issanda ingel tuli Ofrasse ning istus tamme alla, mis kuulus abieserlasele Joasele; ja Joase poeg Gideon peksis surutõrres nisu, et seda midjanlaste eest kõrvale toimetada.

¹²I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.

¹²Ja Issanda ingel ilmutas ennast temale ning ütles talle: 'Issand on sinuga, sina tubli mees!'

¹³Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.

¹³Ja Gideon vastas temale: 'Oh mu Issand! Kui Issand on meiega, mispärast on siis see kõik meid tabanud? Ja kus on kõik tema imeteod, millest meie vanemad meile on jutustanud, öeldes: Eks ole Issand meid Egiptusest ära toonud? Aga nüüd on Issand meid maha jätnud ja Midjani kätte andnud!'

¹⁴A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?

¹⁴Siis pöördus Issand tema poole ja ütles: 'Mine selles oma jõus ja päästa Iisrael Midjani käest! Tõesti, ma läkitan sind!'

¹⁵Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.

¹⁵Aga Gideon vastas temale: 'Oh Issand, millega mina Iisraeli päästan? Vaata, minu tuhatkond on kõige nõrgem Manasses ja mina olen noorim oma isa peres.'

¹⁶Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.

¹⁶Siis ütles Issand temale: 'Et mina olen sinuga, siis sa lööd midjanlased maha nagu üheainsa mehe.'

¹⁷Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.

¹⁷Aga Gideon vastas: 'Kui ma olen nüüd sinu silmis armu leidnud, siis tee mulle üks tunnustäht, et sina oled see, kes minuga räägib!

¹⁸Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.

¹⁸Ära siis lahku siit, kuni ma su juurde tagasi tulen ja oma roaohvri toon ning su ette panen!' Ja ta vastas: 'Ma jään, kuni sa tagasi tuled.'

¹⁹Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.

¹⁹Ja Gideon läks ning valmistas sikutalle ja poolest vakast jahust hapnemata leivakesi, pani liha korvi, leeme potti ja tõi tema juurde tamme alla ning seadis ta ette.

²⁰I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.

²⁰Aga Jumala ingel ütles temale: 'Võta liha ja hapnemata leivakesed, aseta siia kalju peale ja vala leem välja!' Ja ta tegi nõnda.

²¹Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.

²¹Ja Issanda ingel sirutas saua, mis tal käes oli, ja puudutas selle otsaga liha ja hapnemata leivakesi: siis tuli kaljust välja tuli ning põletas ära liha ja hapnemata leivakesed. Ja Issanda ingel kadus ta silmist.

²²A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?

²²Siis Gideon nägi, et see oli olnud Issanda ingel, ja ta ütles: 'Oh häda, Issand Jumal! Nüüd olen ma näinud Issanda inglit palgest palgesse!'

²³I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.

²³Aga Issand ütles temale: 'Rahu olgu sinule! Ära karda, sa ei sure!'

²⁴Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.

²⁴Siis Gideon ehitas sinna altari Issandale ja pani sellele nimeks 'Issand on rahu'. See on kuni tänapäevani alles abieserlaste Ofras.

²⁵Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.

²⁵Sel ööl ütles Issand temale: 'Võta üks oma isa härjavärssidest ja teine, seitsmeaastane härg, ja kisu maha Baali altar, mis su isal on, ja raiu maha selle kõrval olev viljakustulp!

²⁶A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.

²⁶Siis ehita kividest laotud altar Issandale, oma Jumalale, selle mäelinnuse tippu, võta see teine härg ja ohverda põletusohvriks sinu poolt maha raiutud viljakustulba puudega!'

²⁷Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.

²⁷Ja Gideon võttis kümme meest oma sulaste hulgast ja tegi nõnda, nagu Issand temale oli öelnud; aga kuna ta kartis oma isa peret ja linna mehi, et teha seda päeval, siis ta tegi seda öösel.

²⁸Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.

²⁸Kui linna mehed hommikul vara üles tõusid, vaata, siis oli Baali altar lõhutud, viljakustulp selle kõrvalt maha raiutud ja see teine härg vastehitatud altaril ohverdatud.

²⁹I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.

²⁹Nad ütlesid siis üksteisele: 'Kes seda on teinud?' Ja kui nad küsitlesid ning uurisid, siis öeldi: 'Seda tegi Gideon, Joase poeg.'

³⁰Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.

³⁰Siis linna mehed ütlesid Joasele: 'Too oma poeg välja, ta peab surema, sest ta on lõhkunud Baali altari ja on selle kõrvalt maha raiunud viljakustulba!'

³¹Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.

³¹Aga Joas ütles kõigile, kes tema vastu üles astusid: 'Kas tahate Baali pärast riielda? Või tahate teda aidata? Kes tema pärast riidleb, peab veel täna hommikul surema! Kui ta on jumal, siis ta riielgu ise, et ta altar on maha kistud!'

³²I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.

³²Sel päeval pandi Gideonile nimeks 'Jerubbaal', sest nad ütlesid: 'Baal ise riielgu temaga, et ta tema altari maha kiskus!'

³³Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.

³³Kõik midjanlased, amalekid ja hommikumaalased olid kogunenud, üle jõe tulnud ja Jisreeli orgu leeri üles löönud.

³⁴Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.

³⁴Aga Issanda Vaim täitis Gideoni: ta puhus sarve ja abieserlased hüüti temale järgnema;

³⁵A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.

³⁵ja ta läkitas käskjalgu kogu Manassesse ja ka nemad hüüti temale järgnema; ta läkitas käskjalgu Aaserisse, Sebulonisse ja Naftalisse, ja need tulid üles teistele vastu.

³⁶Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,

³⁶Ja Gideon ütles Jumalale: 'Kui sa tahad minu käe läbi Iisraeli päästa, nagu sa oled öelnud,

³⁷Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.

³⁷siis vaata, ma panen need niidetud villad rehepõrandale; kui kaste tuleb ainult nende villade peale, aga kogu maapind jääb kuivaks, siis ma tean, et sa Iisraeli minu käe läbi päästad, nagu sa oled öelnud.'

³⁸I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.

³⁸Ja nõnda sündis: kui ta järgmisel hommikul vara üles tõusis ja villu vajutas, siis ta pigistas villadest kaste välja, kausitäie vett!

³⁹Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.

³⁹Aga Gideon ütles Jumalale: 'Ärgu süttigu su viha põlema minu vastu, et ma veel kord räägin! Luba, ma katsun veel kord villadega! Lase nüüd ainult villad kuivaks jääda, aga kogu maapinnal olgu kaste!'

⁴⁰I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.

⁴⁰Ja Jumal tegi sel ööl nõnda: ainult villad jäid kuivaks, aga kogu maapinnal oli kaste.