1I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
1Ja Issand rääkis Moosesega, öeldes:
2Mluv k Aronovi a synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Tato jest věc, kterouž přikázal Hospodin, řka:
2'Räägi Aaroni ja ta poegade ning kõigi Iisraeli lastega ja ütle neile: Issand on käskinud öelda nõnda:
3Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu, buď mezi stany, aneb kdož by zabil vně za stany,
3Kes iganes Iisraeli soost tapab härja või lamba või kitse, leeris või väljaspool leeri,
4A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by ho, aby obětoval obět Hospodinu před příbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostředku lidu svého.
4aga ei vii seda kogudusetelgi ukse juurde ohvrianni toomiseks Issandale Issanda eluaseme ees, sellele loetakse see veresüüks: ta on valanud verd, ja see mees tuleb hävitada oma rahva seast!
5Přivedou tedy synové Izraelští oběti své, kteréž by na poli zabíjeti chtěli, přivedou je, pravím, k Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, k knězi, a obětovati budou oběti pokojné Hospodinu.
5Seepärast toogu Iisraeli lapsed oma ohvriloomad, mis nad seni väljal tapsid, ja viigu kogudusetelgi ukse juurde preestri kätte ja tapku need tänuohvriks Issandale!
6A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.
6Ja preester piserdagu veri Issanda altarile kogudusetelgi ukse ees ning süüdaku rasv põlema Issandale meeldivaks lõhnaks!
7A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich.
7Ja nad ei tohi enam tappa oma tapaohvreid paharettidele, kelle järel nad hoora viisil käivad: see olgu nende sugupõlvedele igaveseks seaduseks!
8Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž by pohostinu byli mezi vámi, obětoval zápal aneb jinou obět,
8Ja ütle neile: Igaüks Iisraeli soost ja nende keskel asuvaist võõraist, kes ohverdab põletus- või tapaohvrit,
9A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by jí, aby ji obětoval Hospodinu; tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.
9aga ei vii seda kogudusetelgi ukse juurde Issandale ohverdamiseks, tuleb hävitada oma rahva seast!
10A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.
10Ja kui keegi Iisraeli soost ja nende keskel asuvaist võõraist sööb mingisugust verd, siis ma pööran oma palge selle veresööja vastu ja hävitan tema ta rahva seast.
11Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.
11Sest liha hing on veres, ja selle ma olen teile andnud altari jaoks lepituse toimetamiseks teie hingede eest; sest veri lepitab temas oleva hinge tõttu.
12Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.
12Seepärast ma olen öelnud Iisraeli lastele: Ükski teist ei tohi verd süüa, ka teie keskel asuv võõras ei tohi verd süüa!
13A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.
13Igaüks Iisraeli lastest ja nende keskel asuvaist võõraist, kes kütib söödava jahilooma või linnu, peab selle vere maha kallama ja mullaga katma.
14Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.
14Sest kõige liha hing on tema hinge sisaldav veri. Ja ma ütlen Iisraeli lastele: Te ei tohi süüa mitte ühegi liha verd, sest iga liha hingeks on ta veri. Igaüks, kes seda sööb, hävitatagu!
15Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.
15Ja igaüks, kes sööb raibet või mahamurtud looma, olgu päriselanik või võõras, peab pesema oma riided ja loputama ennast veega ning olema õhtuni roojane; siis ta on puhas!
16A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.
16Aga kui ta ei pese ja oma ihu ei loputa, siis ta kannab oma patusüüd.'