1Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
1Ja Issand rääkis Moosesega, öeldes:
2Synům také Izraelským díš: Kdo by koli z synů Izraelských a z příchozích, kteříž by byli pohostinu v Izraeli, dal z semene svého modle Moloch, smrtí umře. Lid země té kamením jej uhází.
2'Ütle Iisraeli lastele: Iga Iisraeli last või võõrast, kes asub Iisraelis, kes annab mõne oma lastest Moolokile, karistatagu surmaga; maa rahvas peab tema kividega surnuks viskama!
3Nebo já postavím tvář svou proti takovému, a vyhladím ho z prostředku lidu jeho, proto že z semene svého dal modle Moloch, a tak zprznil svatyni mou, a poškvrnil jména svatosti mé.
3Mina ise pööran oma palge selle mehe vastu ja hävitan tema ta rahva seast, sellepärast et ta on andnud oma lapse Moolokile, millega ta on roojastanud minu pühamut ja on teotanud minu püha nime.
4Jestliže by pak lid země té všelijak přehlídal to na člověku tom, kterýž by dal z semene svého modle Moloch, a nezahubil by ho:
4Kui maa rahvas niisuguse mehe puhul, kes annab oma lapse Moolokile, oma silmad tõesti kinni pigistab teda surmamata,
5Tedy já postavím tvář svou proti muži tomu a proti čeledi jeho, a vyhladím ho i všecky, kteříž smilníce, odcházeli po něm, aby smilnili, následujíce Molocha, z prostředku lidu jeho.
5siis pööran mina ise oma palge niisuguse mehe ja tema suguvõsa vastu ning hävitan nende rahva seast tema ja kõik, kes hoora viisil teda järgides on hoora viisil järginud Moolokit.
6Duše, kteráž by se obrátila k hadačům a věšťcům, aby smilnila, postupujíc po nich: postavím tvář svou proti duši té, a vyhladím ji z prostředku lidu jejího.
6Kui keegi pöördub vaimude ja 'teadjate' poole, järgides neid hoora viisil, siis pööran mina oma palge niisuguse inimese vastu ja hävitan tema ta rahva seast.
7A protož posvěťte se a buďte svatí, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
7Pühitsege endid ja olge pühad, sest mina olen Issand, teie Jumal!
8A ostříhejte ustanovení mých, a čiňte je: Já jsem Hospodin posvětitel váš.
8Pidage minu seadlusi ja tehke nende järgi! Mina olen Issand, kes teid pühitseb!
9Kdož by koli zlořečil otci svému neb matce své, smrtí umře. Otci svému a matce své zlořečil, krev jeho bude na něm.
9Kes iganes neab oma isa ja ema, seda karistatagu surmaga: ta on neednud oma isa ja ema, ta peal on veresüü!
10Muž, pak, kterýž by se cizoložství dopustil s ženou něčí, že zcizoložil s ženou bližního svého, smrtí umře cizoložník ten i cizoložnice.
10Meest, kes abielu rikub abielunaisega, meest, kes abielu rikub oma ligimese naisega, abielurikkujat meest ja abielurikkujat naist karistatagu surmaga!
11A kdož by koli obcoval s ženou otce svého, hanbu otce svého odkryl. Smrtí umrou oba dva, krev jejich bude na ně.
11Mees, kes magab oma isa naise juures, paljastab oma isa häbeme; neid mõlemaid karistatagu surmaga, nende peal on veresüü!
12Kdož by pak obcoval s nevěstou svou, smrtí umrou oba dva. Mrzkosti se dopustili, krev jejich bude na ně.
12Kui keegi magab oma miniaga, siis karistatagu mõlemaid surmaga; nad on teinud hirmsat asja, nende peal on veresüü!
13A kdož by se scházel s pohlavím mužským jako s ženou, ohavnost učinili oba dva. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.
13Kui mees magab mehega, nagu magatakse naise juures, siis on nad mõlemad teinud jäledust; neid karistatagu surmaga, nende peal on veresüü!
14A kdož by vzal ženu a matku její nešlechetnost jest. Ohněm spálí i jej i je, aby nebylo nešlechetností u prostřed vás.
14Kui keegi võtab naise koos ta emaga, siis on see häbitegu: tema ja need põletatagu tulega, et see häbitegu ei jääks teie sekka!
15Kdož by pak obcoval s hovadem, smrtí umře, a hovado zabijete.
15Meest, kes ühtib loomaga, karistatagu surmaga ja loom tapetagu!
16Tolikéž žena, kteráž by přistoupila k některému hovadu, aby obcovala s ním, zabiješ ji i to hovado. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.
16Kui naine ligineb mõnele loomale, et sellega paarituda, siis tapa naine ja loom: neid karistatagu surmaga, nende peal on veresüü!
17Kdož by koli vezma sestru svou, dceru otce svého, aneb dceru matky své, viděl by hanbu její, a ona také viděla by hanbu jeho, mrzkost jest. Protož vyhlazeni budou před očima synů lidu svého; nebo hanbu sestry své odkryl, nepravost svou ponese.
17Kui mees võtab oma õe, oma isa tütre või oma ema tütre ja vaatab tema häbet ja õde vaatab tema häbet, siis on see häbitegu ja nad hävitatagu oma rahva laste silma eest: ta on paljastanud oma õe häbeme, ta kandku oma patusüüd!
18A kdož by koli spal s ženou v její nemoci a obnažil by hanbu její, a tok její by odkryl, i ona ukázala by krvotok svůj: vyhlazeni budou oba z prostředku lidu svého.
18Kui mees magab naise juures, kellel on kuuveri, ja paljastab tema häbeme, avab tema lätte ja naine paljastab oma verelätte, siis hävitatagu mõlemad oma rahva seast!
19Hanby sestry matky své a sestry otce svého neodkryješ. Nebo kdož by to učinil, krevní přítelkyni svou by obnažil; protož nepravost svou ponesou.
19Ära võta paljaks oma ema õe ja oma isa õe häbet, sest kes nõnda teeb, paljastab oma sugulase: nad kandku oma patusüüd!
20Kdož by pak spal s ženou strýce svého, hanbu strýce svého odkryl. Ponesou hřích svůj, bez dětí zemrou.
20Kui mees magab oma lelle naise juures, siis ta on paljastanud oma lelle häbeme: nad kandku oma pattu, nad surgu lasteta!
21Tolikéž kdož by vzal manželku bratra svého, mrzkost jest. Hanbu bratra svého obnažil, protož bez dětí budou.
21Kui mees võtab oma venna naise, siis see ei ole puhas asi; ta on paljastanud oma venna häbeme, nad peavad jääma lapsetuks!
22Ostříhejtež tedy všech ustanovení mých a všech soudů mých, a čiňte je, aby nevyvrátila vás země, do níž já uvozuji vás, abyste v ní bydlili.
22Pidage seepärast kõiki mu määrusi ja kõiki mu seadlusi ning tehke nende järgi, et see maa, kuhu ma teid viin elama, ei sülitaks teid välja!
23Aniž choďte v ustanoveních národu toho, kterýž já vyvrhu od tváři vaší; nebo všecky ty věci činili, a měl jsem je v ošklivosti.
23Te ei tohi käia selle rahva seaduste järgi, kelle ma ajan ära teie eest, sest nemad on teinud kõike seda ja on saanud mulle vastikuks!
24Vám jsem pak řekl: Vládnouti budete zemí jejich, a já dám ji vám, abyste ji dědičně obdrželi, zemi tekoucí mlékem a strdí. Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás oddělil od jiných národů.
24Aga mina ütlen teile: Te pärite nende maa ja mina annan selle teile pärandiks, maa, mis piima ja mett voolab. Mina olen Issand, teie Jumal, kes teid on eraldanud teistest rahvastest!
25Protož vy mějte rozdíl mezi hovadem čistým a nečistým, a mezi ptákem čistým a nečistým, a nepoškvrňujte duší svých hovady a ptactvem, a tím vším, což se plazí po zemi, kteréž jsem já vám oddělil, abyste je měli za nečisté.
25Tehke siis vahet puhta ja roojase looma vahel ning roojase ja puhta linnu vahel, ja ärge tehke endid põlastusväärseiks loomadega ja lindudega ja kõigi maa peal roomajatega, keda ma teile olen eraldanud kui roojased!
26Ale budete mi svatí; nebo svatý jsem já Hospodin, a oddělil jsem vás od jiných národů, abyste byli moji.
26Olge siis mulle pühad, sest mina, Issand, olen püha! Ma olen teid eraldanud teistest rahvastest, et te oleksite minu päralt.
27Muž pak neb žena, kteříž by měli ducha čarodějného a věštího, smrtí umrou. Kamením uházejí je, krev jejich bude na ně.
27Kui mehes või naises on 'vaim' või 'tarkus', siis karistatagu neid surmaga; nad visatagu kividega surnuks, nende peal on nende veresüü!'